Vilma hraběnka Lanjus z Wellenburgu

31. října 2019 v 12:00 | Jana K |  Knihy o Franzi Ferdinandovi ďEste
Podtitul: Dvorní dáma Žofie vévodkyně z Hohenbergu
Autor: Lukáš Pavlík
Nakladatelství: vlastním nákladem 1500 kusů
Rok vydání: 2019
Počet stran: 88 (86 popsaných fotografií)

Kolik dávám bodů: 9/10


Anotace:
Kniha přináší český překlad původně německy psaných pamětí Vilmy hraběnky Lanjus z Wellenburgu, která byla od 1. ledna roku 1914 zaměstnána coby dvorní dáma Žofie vévodkyně z Hohenbergu, roz. Chotkové, manželky následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda Rakouského-Este. Tehdy 27letá dívka prožila s následnickým párem poslední půlrok jeho šťastného života a byla očitým svědkem sarajevského atentátu. Ve svých vzpomínkách přibližuje život ve společnosti těchto osobností, jejichž smrt se stala rozbuškou k rozpoutání krvavé světové války.

O autorovi:
Lukáš Pavlík se narodil v roce 1986 v Benešově, vystudoval tamní gymnázium.
Od dětství se zajímá o historii, zejména o osobu Františka Ferdinanda ďEste, jeho zaměstnance a zámek Konopiště.
Několik posledních let se intenzivně věnuje obnově jeho historické podoby a návratu zmizelých předmětů a relikvií na svá původní místa. Inicioval vytvoření pamětního reliéfu Františka Ferdinanda ďEste a Žofie Hohenberg, posledních soukromých majitelů zámku.
V současné době působí v Komisi pro využití areálu Konopiště při Radě MěÚ Benešov. Spolu s dalšími je zakládajícím členem a místopředsedou občanského sdružení Spolku přátel Konopiště, které vyvíjí svoji hlavní činnost v areálu Konopiště.
Je členem rakouského Klubu přátel vojenské historie, tradičního Rakousko-Uherského domobraneckého pěšího pluku č. 2 Linz, se nímž se účastní řady pietních vojensko-historických akcí po celé Evropě.

O hraběnce Lanjus:
Vilma Johanna Luise Lanjus von Wellenburg se narodila 29.5.1887 v Pule. Jejími rodiči byli Karolina Franziska Nast (1864-1927) a August, hrabě Lanjus von Wellenburg (1858-1916), jenž zastával funkci kontraadmirála Císařského a královského válečného námořnictva. Vilma měla ještě mladší sestru Radianu Brigitte Luise (nar. 30.9.1895), která se roku 1927 provdala za Josefa von Varady de Dicske et Nagyszelezseny.
Obě dívky absolvovaly obvyklé domácí vzdělání, jak bylo v těchto kruzích zvykem. Vilma se tak naučila plynně hovořit francouzsky, chorvatsky a německy. K jejím zálibám patřila hra na klavír, plachtění a tenis.
Není bez zajímavosti, že v letech 1896 a 1897 působil Vilmin otec August coby poručík řadové lodě na parní jachtě Miramar, kterou jak známo vyrážela na své plavby sama císařovna Alžběta. Lanjus doprovázel Alžbětu mezi 15. únorem a 3. květnem 1896 na Korfu, Francouzskou riviéru a západní Itálii a znovu pak mezi 31. lednem a 30. březnem 1897 opět na Francouzskou rivéru a do Janova. S jachtou se pak později často plavil i arcivévoda František Ferdinand, např. při velkých námořních manévrech v Jaderském moři v září roku 1906. Vilma se tak díky otci pohybovala v námořních kruzích, stejně jako následník trůnu a zřejmě tak došlo k pozdější nabídce vstoupit do služeb manželky následníka trůnu.


S následnickým párem se Vilma poprvé setkala na Brioni v roce 1911, kde jim byla také oficiálně představena. Ve svých pamětech vzpomíná, jak ji velmi potěšila žádost z Úřadu nejvyššího hofmistra - zda by byla ochotna nastoupit službu u vévodkyně, která jí přišla po dvou letech od onoho setkání s následnickým párem.
2. ledna 1914 se tak Vilma oficiálně ujala povinností dvorní dámy vévodkyně z Hohenbergu. Mezi její kompetence tak patřily nejenom společenské povinnosti po boku vévodkyně, ale i různé jiné služby jako například nákupy, vyřizování korespondence, plánování programu vévodkyně a v neposlední řadě se i často objevovala po boku tří potomků následnického páru.
Po událostech v Sarajevu, jichž byla očitým svědkem se Vilma vrátila nejprve do vídeňského Belvederu a poté i na zámek Chlum u Třeboně za účelem uspořádání věcí po své zesnulé paní. Po následnickém páru v rámci vyřizování pozůstalosti obdržela zlatou brož s brilianty s monogramem arcivévody a jednorázovou částku 15.000 Korun odchodného.
Poté se vrátila ke svým rodičům, kteří se mezitím z Puly přestěhovali do Klagenfurtu v Korutanech. 29.3.1917 se tamtéž provdala za korvetního kapitána Ottu Kastnera, narozeného 26.3.1881 v Salzburgu. 23.2.1918 se jim narodil jediný syn Hermann († 26. 5. 2013). Vilma nadále vedla poklidný život, ráda také hrávala bridge a tenis. Poslední léta svého života prožila ve Vídni a v Zell am See. Udržovala také pravidelný písemný styk s potomky následnického páru a s bývalými spolupracovníky.
19.11.1956 zemřel v Innsbrucku její manžel Otto, ona sama ho následovala o více než tři roky později - 7.6.1960. Skromný pohřeb se konal 14.6.1960 v Zell am See pouze v rodinném kruhu a za účasti několika přátel od námořnictva.


Ukázka z knihy:



Moje hodnocení:
Takových knih kdyby bylo na našem trhu více! Pěkná publikace přináší zejména 86 unikátních fotografií, z nichž naprostá většina z nich byla pro mě naprosto neznámá, zejména krásné fotky ze setkání Františka Ferdinanda s německým císařem Vilémem II. na Miramare a na Konopišti.
Hlavním motivem knihy jsou ale vzpomínky hraběnky Lanjus, která byla půl roku, až do osudných výstřelů v Sarajevu, jichž byla očitým svědkem, dvorní dámou manželky následníka trůnu. Z jejího pohledu se tak dozvíme nejrůznější perličky a drobnosti z každodenního velmi nenuceného a rodinného života následníka trůnu. Můžeme si jen postesknout, že toho hraběnka nenapsala víc, strojopis, jenž byl uložen v archivu rodu Hohenberg na zámku Artstetten, má pouhých 24 stran. Nutno ještě podotknout, že tyto paměti hraběnka napsala a zaslala synovi následnického páru, Maximilianovi Hohenbergovi až s odstupem času od jí popisovaných událostí.
V závěru je kniha ještě doplněna o fotografie a krátké medailony jednotlivých postav.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sisssi Sisssi | Web | 31. října 2019 v 18:16 | Reagovat

Velmi zajímavá kniha, škoda, že Vilma nebyla psavější a nevedla si podrobné deníky (a nebyla ve službách těchto zaměstnavatelů déle), bylo by to ještě zajímavější a hlavně delší. Fotografie jsou opravdu parádní. Ostatní dvě knihy autora jsem ještě neviděla, doufám, že se k nim někdy dostanu. Kéž by podobných knih bylo víc.

2 Jana K, autorka blogu Jana K, autorka blogu | E-mail | Web | 3. listopadu 2019 v 18:00 | Reagovat

[1]: Ty druhé dvě knihy si určitě také sežeň, stojí za to :-)

3 Fahad Fahad | E-mail | Web | 27. prosince 2019 v 21:20 | Reagovat

Dokładnie 🙂 Ja jestem dobrym przykładem na to, że się da!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.