Prosinec 2017

180. výročí narození císařovny Alžběty

24. prosince 2017 v 12:00 | Jana K |  Zajímavosti o císařovně Alžbětě
Dnes je tomu přesně 180 let a shodou okolností taktéž neděle, co se v Mnichově narodila budoucí císařovna rakouská - Alžběta. Vzhledem k takovému kulatému výročí by se slušelo alespoň trochu na tuto událost ve zkratce zavzpomínat. Přenesme se tedy časem zpět o oněch dlouhých 180 let do bavorského centra Mnichova...


Vánoční svátky roku 1837 byly v městském paláci na Ludwigstrasse v Mnichově očekávány s větším napětím než v předešlých letech. Jak pak by také ne - do rodiny bavorského vévody Maxe a jeho ženy Ludoviky byl každým dnem očekáván čtvrtý potomek.
Ludovika s Maxem byli oddáni dne 9. září 1828 v Tegernsee a o sňatek z lásky se nejednalo ani náhodou. Ludovika byla nejmladší z dcer bavorského krále Maximiliana I. a i přesto, že byla považována za nejkrásnější z jeho dcer, byla nucena se provdat takzvaně "pod úroveň." Její starší sestra Elisabeth Ludovika se stala pruskou královnou, Amálie Augusta a Marie Anna postupně saskými královnami a Žofie dokonce zamířila na rakouský dvůr. To pro Ludoviku byl jejím otcem domluven sňatek už v době, kdy byla ještě dítětem. Provdat se měla pouze za "druhořadého" bavorského vévodu Maxe z vedlejší linie Wittelsbachů.
Koncem roku 1837 shodně devětadvacetiletí vévodští manželé, jak již bylo řečeno, očekávali příchod dalšího dítěte a na tohoto budoucího bratříčka či sestřičku už doma čekaly dvě vévodské děti. Šestiletý vévodský syn Ludwig a dcerka Helene, které bylo tou dobou tři a půl roku, synek Wilhelm, narozený shodou okolností taktéž na Štědrý den o pět let dříve, tedy v roce 1832, byl už bohužel tou dobou mrtvý, nedožil se ani dvou měsíců.


Osud tomu chtěl, že opět na Štědrý den přivedla vévodkyně Ludovika na svět další dítě, a tentokrát to byla dceruška. Ač rodina vévody Maxe žila poměrně nekonvenčním a dosti nevázaným způsobem života, a to zejména ve svém letním sídle v zámečku Possenhofen, porod vévodkyně proběhl podle přísného dvorního ceremoniálu. Hned, jakmile bylo dítě ve 22:43 na světě, byli do Ludovičina budoáru povoláni vybraní státníci, jimž porodní bába novorozenou princezničku ukázala. Všichni ji náležitě obdivovali, tím víc, když se přišlo na to, že holčička má v ústech už jeden zoubek, podobně jako kdysi Napoleon. To všichni považovali za velmi šťastné znamení, tím spíš, že děťátko je vánočním darem z nebes a aby toho nebylo málo, navíc ještě nedělňátkem.
Kmotrou novorozené princezničky se stala její teta, budoucí pruská královna Elisabeth a právě po ní dostala jméno - Alžběta Amálie Eugenie, v rodině se ale velmi rychle ujala přezdívka Sisi.
Koho by v tu chvíli napadlo, že tato novorozená vévodská dcerka se jednou stane rakouskou císařovnou a její legenda přetrvá až do dnešních dní...


Pozvánka do Hofburgu:

V Sisi muzeu v Hofburgu můžeme právě v letošním adventním čase shlédnout výjimečně zajímavý předmět z dětství Sisi. Je jím velmi dobře zachovalá křestní souprava sestávající z šatů, květy vyšívaného plédu a čepičky. Z důvodu ochrany šatů je doba výstavy těchto časově omezena.



A protože tu opět máme konec roku chtěla bych Vám všem popřát

"Příjemné prožití vánočních svátků,

splnění Vašich přání a vše dobré do příštího roku."

Jana K, autorka blogu


Pro to správné navození vánoční atmosféry připomínám - kdyby je někdo náhodou ještě nečetl :-) také starší články s vánočními tématy:


Zdroj:
vlastní článek, informace o šatech z Hofburg Wien

Ve službách Konopišťského pána

16. prosince 2017 v 12:00 | Jana K |  Knihy o Franzi Ferdinandovi ďEste
Podtitul: Zaměstnancem nejen na zámku Konopiště v Čechách
Autor: Lukáš Pavlík
Nakladatelství: Posázaví o.p.s.
Rok vydání: první vyd. 2013, druhé vyd. 2014
Počet stran: 184

Kolik dávám bodů: 9/10


Anotace:
Publikaci vydala společnost Posázaví o.p.s. za podpory společnosti Eltsen a.s. - provozovatele muzeí motocyklů Konopiště a Netvořice, Pensionu Konopiště s.r.o. a týdeníku Jiskra Benešov ve spolupráci s městem Benešov, Státním oblastním archivem v Praze, Muzeem Podblanicka, zámkem Artstetten a Muzeem umění a designu Benešov.
Díky dosud nezveřejněným pamětem konopišťského četníka Josefa Volfa, sluhy Rudolfa Mikuly a chůvy arcivévodových potomků Marie Schneibergové nahlédnete do všedních dnů a zvyků arcivévody Františka Ferdinanda a dozvíte se mnohé zajímavosti o lidech, kteří mu sloužili. Zmíněné paměti rovněž vyvrací po léta tradované lži a zažitá dogmata o následníkovi a jeho chování.
Vzpomínky na dobu arcivévody Františka Ferdinanda ďEste a službu nejen na Konopišti, doplňuje řada dosud nepublikovaných dobových fotografií ze soukromých archivů.

O autorovi:
Lukáš Pavlík se narodil v roce 1986 v Benešově, vystudoval tamní gymnázium.
Od dětství se zajímá o historii, zejména o osobu Františka Ferdinanda ďEste, jeho zaměstnance a zámek Konopiště.
Několik posledních let se intenzivně věnuje obnově jeho historické podoby a návratu zmizelých předmětů a relikvií na svá původní místa. Inicioval vytvoření pamětního reliéfu Františka Ferdinanda ďEste a Žofie Hohenberg, posledních soukromých majitelů zámku.
V současné době působí v Komisi pro využití areálu Konopiště při Radě MěÚ Benešov. Spolu s dalšími je zakládajícím členem a místopředsedou občanského sdružení Spolku přátel Konopiště, které vyvíjí svoji hlavní činnost v areálu Konopiště.
Je členem rakouského Klubu přátel vojenské historie, tradičního Rakousko-Uherského domobraneckého pěšího pluku č. 2 Linz, se nímž se účastní řady pietních vojensko-historických akcí po celé Evropě.

Ukázka z knihy:

Moje hodnocení:
Další z knih, jež se objevily na trhu v roce 2014 ku příležitosti stého výročí následníkovy smrti, i když v tomto případě se jedná už o druhé vydání, jelikož tato kniha benešovského rodáka vyšla již o rok dříve. Od něj jsem zde již představila fotografickou brožurku František Ferdinand ďEste: Život konopišťských pánů ve fotografiích, která obsahuje spoustu nádherných fotografií ze soukromí Františka Ferdinanda.
Také tato krásná publikace na křídovém papíře obsahuje mnoho dosud nezveřejněných, zajímavých a neokoukaných fotografií. To ale není jedinou předností knihy, tou je zejména snaha vyvrátit a přehodnotit zažité nepříznivé hodnocení osoby následníka trůnu. Špatnou pověst získal následník trůnu zejména po rozpadu monarchie, kdy byla velká "poptávka" po knihách očerňující jak monarchii, tak i Františka Ferdinanda. Za všechny zde autor v úvodu knihy jmenuje známou publikaci Viléma Němce Vysoký pán konopišťský aneb Nelichotivý portrét následníka trůnu Františka Ferdinanda ďEste, kterou jsem taktéž četla. Příhody v ní vylíčené jsou možná občas humorné, ale na následníkovi nenechávají nit suchou a líčí ho jen v tom negativním světle.
V tom je právě tato kniha jiná, neboť nám představuje vzpomínky těch, jež byli s následníkem v každodenním kontaktu a mohli tak jako jediní posoudit, jaký doopravdy byl tento neobvyklý Habsburk.
První vyprávění patří Marii Schneibergové (1885 - 1962), která pracovala od roku 1898 v zámecké kuchyni na Konopišti coby pomocná síla až do chvíle, kdy si ji vyhlédla sama kněžna Žofie jako chůvu pro své děti. Po jedenáct let vykonávala službu v rodině následníka trůnu a až do své smrti zůstávala v kontaktu zejména se Sophií, jež se dokonce stala kmotrou jedné z jejích dcer.
Dalším, kdo v knize dostane prostor, je arcivévodův četník Josef Volf (1889 - 1973), od kterého se dozvíme spoustu informací o práci četníků v bezprostřední blízkosti Františka Ferdinanda a vše, co se týče bezpečnosti na Konopišti a okolí.
Jako nejzajímavější mi přišlo vyprávění Rudolfa Mikuly (1874 - 1951), který byl zaměstnán coby osobní důstojnický sluha u barona Rumerskirche. Ten byl, jak je známo, později jmenován pobočníkem Františka Ferdinanda a Mikula tak prožil šestnáct let v následníkově blízkosti. Dozvíme se tak o každodenním způsobu života následníka, o mnoha zahraničních cestách a drobných příhodách, jichž byl Mikula svědkem. Mikula byl přítomen i oné nešťastné a tragické poslední cestě do Sarajeva, o ní se toho ale mnoho nedočteme, neboť na ni z pochopitelných důvodů vzpomínal velmi nerad.
Možná trochu méně záživné je uvodní podrobné představení Konopiště a jeho přilehlého okolí, včetně nejrůznějších budov, které jsou dnes již minulostí. Vše opět doplněno četnými fotografiemi, takže si můžeme udělat reálnou představu, jak to za časů Konopišťského pána právě na Konopišti a v nejbližším okolí vypadalo. Více zajímavé by to bylo v případě, kdyby se člověk nacházel přímo na místě a mohl si jednotlivá popsaná místa přímo postupně projít, tak jak nám je autor představuje.
Knihu hodnotím velmi vysoko, neboť je to jistě zajímavá, ojedinělá a zejména jiná publikace, narozdíl od těch, které dosud o následníkovi Františku Ferdinandovi vyšly.

Nabídka knihy:
Jelikož mám tuto knihu dvakrát (musím se pochlubit, vyhrála jsem ji na Poslední Habsburkové), ráda bych ji nabídla k prodeji. Jak jsem se dívala, tak nikde na internetu již není k mání. Zda se ještě dá koupit v turistickém informačním centru na Masarykově náměstí v Benešově nebo na zámku Konopiště, nemám tušení.
Kniha by rozhodně neměla chybět v knihovničce tomu, kdo má tohoto jistě zajímavého Habsburka v oblibě. Nebo jako vánoční dárek na poslední chvíli? :-)

Cena: 190,- Kč

V případě zájmu mě neváhejte kontaktovat na kasparkova1@email.cz nebo zde a nebo tady.

Prodáno!!!