Báseň "Karlovi"

29. dubna 2016 v 12:00 | Jana K |  Poezie císařovny Alžběty
Asi před rokem jsem zde uvedla docela známou báseň "Kabinet" pojednávající o Alžbětiných ctitelích. Není pochopitelně jediná tohoto typu, císařovna samozřejmě toužila po tom, aby ji muži zbožňovali, ale jen jako určitý druh ikony; příliš se k ní přiblížit jim zůstávalo zapovězeno. Jen sama císařovna chtěla mít vyhrazené právo řídit svůj vztah k oněm ctitelům a obdivovatelům a všemožně si s nimi pohrávat. Mnozí z nich jsou tak zachyceni v císařovniných básních v ne zrovna příznivém světle, o čemž se můžeme dobře přesvědčit právě ve zmíněné básni "Kabinet."
Ve svých básních se často obracela jak na své skutečné mužské přátele a obdivovatele, tak i na duchovní vztahy - Achilles, Heinrich Heine. Určitě zajímavější jsou básně o těch skutečných mužích. Několik básní se týká jednoho z těch nejznámějších Baye Middletona, v básni "Píseň žlutého domina" zase zobrazuje "vztah" s Friedrichem Pacherem von Theinburg, který však sama iniciovala, v jiné se věnuje méně známé "romanci" se šlechticem Alfredem Gurniakem. V básních jsou zmíněny rovněž drobné epizody a příhody se ctiteli, např. ta s princem Eduardem Waleským, jenž taktéž patřil k císařovniným početným obdivovatelům (báseň There's somebody coming upstairs).
V létě 1888 pobývala císařovna v Bad Ischlu, kde napsala následující báseň s názvem "Karlovi." První Karel, který nás asi v souvislosti s císařovnou napadne, je s největší pravděpodobností její nejmilovanější bratr Karel Theodor, další, kterého možno jmenovat je císařovnin švagr Karel Ludwig, jenž byl jejím favoritem v dětských letech, ale později její vztah k němu z nějakého neznámého důvodu velmi ochladl. Báseň však není ani o jednom z nich.


Je o mladém, v roce 1888 pětadvacetiletém následníkovi portugalského trůnu z rodu Braganza-Sasko-Coburg-Gotha, budoucím předposledním králi Portugalska Karlovi I.
Alžběta se v jeho případě kupodivu přenesla i přes svou známou averzi vůči tomuto rodu (švagrová Charlotta, snacha Stephanie, nebo část císařovniny básně "Mému dítěti": "Rod Coburg nenese nic dobrého, usadil se i zde, kde se objeví to jméno, tam jsou jen spory a štvanice.")
Mladý Karel, který pravděpodobně taktéž trávil několik letních dnů v Solné komoře, musel zřejmě na císařovnu velmi zapůsobit, neboť na jeho adresu napsala následující řádky:

"Já s úžasem na tě jsem zřela -
jsi krásný, krásný jako růže,
tvůj půvab mnou prolétl jak střela -
a přec dosud sotva jsi mužem...

Tak věrně hledět znáš jak dítě,
a přitom žhavě jako muž...

Co však nejvíc dojalo mne,
byl tvůj melodický hlas,
ten, k němuž má duše teď lne,
mě hlasem zvábil, plným krás...

Tři večery směla jsem zůstati,
tři večery u mě jsi byl,
pak dále jsem musela spěchati,
teď dělí nás tisíce mil."

(Bad Ischl, srpen 1888)


Karel I. Portugalský (1863 - 1908), byl v roce 1888, kdy se setkal s císařovnou Alžbětou, následníkem portugalského trůnu. Vlády se ujal o rok později - po smrti svého otce Ludwiga I. Portugalského v říjnu roku 1889. V roce 1886 se oženil s princeznou Amélií Orleánskou, se kterou měl tři potomky.
Za zmínku též stojí podobný osud, jaký potkal císařovnu Alžbětu. Deset let po napsání této jistě zajímavé a neobvyklé básně zemřela císařovna rukou vraha na břehu ženevského jezera a ani ne deset let po této události se rovněž tragickým osudem naplnily dny onoho pohledného mladíka, který císařovnu na pár okamžiků nadchl tak, že o něm napsala tuto horující báseň. Při jízdě přes Palácové náměstí v centru Lisabonu 1. února 1908 zaútočili na královský vůz střelnými zbraněmi dva republikánští aktivisté. Čtyřiiačtyřicetiletý král byl na místě mrtev, stejně jako jeho starší syn Ludwig Philipp. Královna Amélie zůstala jako zázrakem nezraněna, mladší syn Manuel byl zraněn ale přežil a stal se tak na pouhé dva roky posledním portugalským králem.


Zdroj:
vlastní článek, báseň citována z:
Gabriele Praschlová-Bichlerová: "Kaiserin Elisabeth - Mythos und Wahrheit"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sisssi Sisssi | Web | 30. dubna 2016 v 19:10 | Reagovat

Když jsem kdysi tuto báseň četla poprvé, byla jsem velmi zvědavá na toho krásného Karla. A tím větší pak bylo mé zklamání, když jsem si našla jeho fotografie. Pořád přemýšlím, jestli nemůže jít o nějakého jiného Karla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.