Prosinec 2015

Vánoce arcivévody Karla Ludwiga

23. prosince 2015 v 18:00 | Jana K |  O blogu

Přeji Vám všem poklidné prožití vánočních svátků, úspěšný nový rok

a spolu s císařovnou Sisi a její rodinou se těším na opětovné shledání v příštím roce.

Jana K, autorka blogu


V úplně prvním článku s vánoční tématikou s názvem Vánoce v císařské rodině jsme si prostřednictvím zápisků arcivévodkyně Sophie mohli udělat představu o tom, jaké vánoční dárky dostávali pod stromeček malí císařští potomci - arcivévodkyně Gisela a korunní princ Rudolf na přelomu padesátých a šedesátých let.
Dnes se přeneseme ještě o několik let zpět a přiblížíme si vánoční svátky v polovině čtyřicátých let prostřednictvím syna arcivévodkyně Sophie, mladého arcivévody Karla Ludwiga. Mladší bratr pozdějšího císaře Franze Josefa I. si v letech 1844/46 psal deník a právě z něj si tak můžeme udělat určitou představu o Vánocích v císařské rodině.




V roce 1844 nám toho jedenáctiletý arcivévoda o čase Vánoc mnoho neprozradí, vánoční svátky pravděpodobně způsobily, že se jeho zápisy zkrátily na naprosté minimum a o jejich půběhu se nedozvídáme prakticky nic. O rok později jsou ale zápisy z Vánoc podstatně bohatší, můžeme se tak dočíst nejen o programu během svátků, ale i o tom, co vlastně dvanáctiletý Karel Ludwig našel pod vánočním stromečkem.

"Úterý. 24. prosince 1844. Dnes je Štědrý večer. Dostal jsem spoustu hezkých věcí. Maminka samozřejmě zůstala doma. A četla nám o Štědrém večeru."
"Středa. 25. prosince 1844. Dnes je vánoční svátek. Jedli jsme u císaře."


24. prosince 1845
Středa - Štědrý večer

"V pět hodin jsme jsme šli na požehnání a v šest hodin jsme šli k mamince, kde byl vánoční stromek. Dostal jsem spoustu krásných věcí, například: od maminky dvě sádrové figurky, které představují rybáře a rybářku, pak papeterii (zřejmě dopisní papír), malého bronzového koníka, malou figurku z biskvitu (porcelán), pak jsme dostali společně s malým Ludvíkem dva velké butiky (obchody) ze dřeva. V jednom jsou látky a v druhém jídlo. Jsou velmi hezké. Od maminky jsem dostal ještě sušené ovoce a kalendář.
Od tety Amelie jsem dostal hůl (zřejmě turistickou hůl nebo špacírku). Od císaře a císařovny jsem dostal parník ze dřeva, který pluje na vodě, a pak jsem dostal ještě dvě hry. Všechno to bylo vystavené u maminky. Od babičky jsem dostal dvě medaile a obraz, který představuje Kristovo narození, pak ještě jednu kresbu, ale ne v rámu, moderní stříbrný zvonek, sušené ovoce, utěrák na pera, bronzovou figurku a koš na papír.
Večer zůstala maminka doma. Byly tu teta Amelie (švédská princezna, sestřenice a zároveň nejlepší přítelkyně arcivévodkyně Sophie), hraběnka Dietrichstein, malý Ludvík, maminčina dáma (jedna z dvorních dam), amie (baronka Luisa Sturmfeder, která původně působila jako vychovatelka Karla Ludwiga a jeho bratrů tzv. 'aja', později, když mladí arcivévodové dostali mužské vychovatele, zastávala funkci dvorní dámy v družině císařovny Karoliny Augusty), císař (Ferdinand I.), babička (Karolina Augusta, vdova po císaři Františku II./I.), Marie Vécsey (chůva arcivévody Ludwiga Viktora) a baronka Scharnhorst (dvorní dáma princezny Amelie z Vasy). Princ Gustav Vasa také."


Arcivévoda Karel Ludwig na portrétu z roku 1848,
jehož autorem je rakouský malíř Anton Einsle.


25. prosince 1845
Čtvrtek - Vánoce (Boží Hod)

Maminka šla na půlnoční (noční vánoční bohoslužba). My jsme k ní přišli na snídani ve tři čtvrtě na devět, zůstali jsme tam až do 10 hodin. Od 10 do 11 jsme šli ven. V 11 hodin jsme šli na slavnou mši. Ve dvě hodiny jsme jedli u císaře. V 6 hodin jsme šli k mamince, abychom si vzali něco z vánočního stromku. Hráli jsme si s našimi obchody. Ve čtvrt na devět přišli Karlovci, Albertovci (rodina arcivévody Karla a jeho syna Albrechta) a Moric Nasavský (bratr vévody Adolfa Nasavského, v rakouských službách jako c.k. major husarského pluku č.12).


Srovnáme-li dárky korunního prince Rudolfa z poloviny šedesátých let s dárky arcivévody Karla Ludwiga, které obdržel zhruba o necelé čtvrt století dříve, zjistíme, že mnoho se ve zvycích obdarovávání císařských dětí nezměnilo. Důraz byl kladen jak na praktické dárky (kazeta s psacími potřebami - Rudolf / utěrák na pera - Karel Ludwig), tak na dárky s náboženskou tematikou (kropenka s obrázkem Panny Marie - Rudolf / obraz Kristova narození - Karel Ludwig) a samozřejmě nesměly chybět dárky určené ke hře (v módě evidentně byly dětské obchody, dostal jej jak Rudolf, tak i Karel Ludwig).




Připomínám také starší články s vánočními tématy:


Zdroj:
vlastní článek, citace deníku z:
Počet komentářů: 4

Tři dny, které otřásly Kroměříží

12. prosince 2015 v 12:00 | Jana K |  Knihy o Habsburcích
Autor: Zdeněk Fišer
Nakladatelství: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně
Rok vydání: 1994
Počet stran: 120, čb. obrázky v textu

Kolik dávám bodů: 10/10



Anotace:
Příběh setkání ruského cara Alexandra III. a rakouského císaře Františka Josefa I. v srpnu roku 1885.

O autorovi:
Historik PhDr. Zdeněk Fišer se narodil 7.6. 1952 v Kroměříži. Je autorem historických studií a biografií zejména z moravských regionů; působí rovněž v Moravském zemském muzeu.
Jeho odborné zaměření je na české dějiny 19. a 20. století, Moravu před revolucí a za revoluce v letech 1848-1849, Kroměřížsko v letech 1848-1948, moravské pěněžnictví a na biografie významných osobností moravského života.

Moje hodnocení:
Sehnat malou útlou knížečku zabývající se kromeřížskou schůzkou, která vyšla před více než dvaceti lety pouze ve tří tisícovém nákladu nebylo nic jednoduchého. Letos v létě se mi ji ale k mé velké radosti podařilo sehnat za pouhých 140,- Kč včetně poštovného v jednom internetovém antikvariátu a během tří dnů byla kniha doma.
Jak jsem už zmiňovala výše, jedná se sice o knížečku útlou - na pouhých 120 stranách se ale o slavném kroměřížském setkání císaře a cara dozvíme v kostce snad vše, co je o něm možno se dozvědět vzhledem k tomu, že z tohoto setkání nebyly zveřejněny žádné oficiální dokumenty. Jedná se o jedinou knihu, která se plně věnuje oněm slavným "Třem dnům" v Kroměříži; jiné, do té doby vydané odborné publikace se o ní zmiňují jen velmi okrajově. Knihu jsem použila coby hlavní zdroj informací k mému několikaměsíčnímu seriálu článků týkajících se kroměřížských událostí v srpnu 1885. Obsahuje spoustu informací o setkání, spoustu citací z dobového tisku, který je největším a základním pramenem celé knihy - citovány jsou nejrůznější dostupné dobové materiály (Národní listy, Moravská orlice, Kroměřížské noviny, Hlasy z Hané, Našinec aj.) V knížečce také najdeme mnoho dobových vyobrazení, jež vycházely při příležitosti kroměřížské schůzky a některé z nich jsou také součástí mých článků.

Více na téma rakousko-ruského kroměřížského setkání zde:

Přidat komentář