Báseň "Halali"

28. listopadu 2015 v 12:00 | Jana K |  Poezie císařovny Alžběty
V minulém básnickém okénku týkajícího se slavného setkání rakouského císaře Franze Josefa s ruským carem Alexandrem III. jsme si představili Alžbětinu báseň "Kroměříž", ve které dosti nevybíravými slovy útočí zejména na vzhled carské rodiny a jejího doprovodu.
Nebyla to ale zdaleka jediná báseň, související s kroměřížskou schůzkou, jejímž prostřednictvím Alžběta vyjádřila nesouhlas jak s "bratříčkováním" se s Ruskem, tak i celkově se zahraniční politikou Rakouska-Uherska.
Po schůzce v Kroměříži vznikla i báseň s názvem "Halali", v níž přirovnává Rakousko-Uhersko k ohroženému zajíci na lovu:

"Já chudák, zajíc štvaný,
jak rád si vydechnu!
O coul se nehnu ani,
než horny zaslechnu.

Natáhnu všechny čtyři,
jazyk mám na břiše.
'To byla psiska!' štíří
se blech v kožiše.

Teď přitisknu se k zemi
pod trsem řebříčku.
Snad v klidu zdaří se mi
přečkat tu honičku.

Ti ruští psi mě ale
pořádně prohnali:
Jen o chvíli, a málem
mě k smrti uštvali.

Teď slechy zašpičatit.
Když zazní třikrát: "Pal!",
je lepší se hned ztratit.
Nač bych tu lelkoval!"

(Písně Severního moře, 1885)


Ještě v jedné Alžbětině básni (název bohužel nevím) je zmíněna kroměřížská schůzka. Císařovnině pozornosti v této zmíněné básni tentokrát neunikl ruský velvyslanec ve Vídni Lobanov, na jehož adresu se vysmívala:

"Zda-li na dny v Kroměříži
vzpomínáte, princi milý,
jak jste příjemně tam hýřil,
jak jsme si tam krásně žili?

My jsme tam vašemu carovi
mazali med kolem huby.
On teď na nás místo darů
divně cení vlčí zuby."


Princ Alexey Borisovich Lobanov-Rostovsky (1824 - 1896).
Od roku 1882 byl ruským velvyslancem ve Vídni a v březnu 1895
nahradil Nikolaje de Gierse ve funkci ministra zahraničí.

Alžbětině politické kritice neunikl ani její císařský manžel. V jedné ze svých básní promlouvá jeho hlasem velmi neslušnými slovy:

"K Rusům i Prusům hodný
jsem byl, by kveť můj stát.
A na hlavu si od nich
pokorně nechal sr..."


Císař v uniformě polního maršála v roce kroměřížské schůzky.

Stejně jako se císařovna Alžběta shodovala s korunním princem Rudolfem v názoru na zahraniční politiku týkající se Ruska, tak i ve vztahu k Itálii - partnerovi v trojspolku, byli oba jednotní, jak se můžeme přesvědčit v úryvku z císařovniny básně:

"V zami zrádců, tam, kde plyne
klasický proud Tiberu
a kde cypřiš láskou hyne
pro věčnou modř éteru,
na pobřeží středozemském
div se netřesou,
jestli bude válka s Ruskem,
jak nás v zubech ponesou."

(Zimní písně)

Více na téma rakousko-ruského kroměřížského setkání zde:


Zdroj:
vlastní článek, básně citovány z:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 V. V. | Web | 2. prosince 2015 v 7:40 | Reagovat

Velmi výstižná báseň. Stále žasnu nad tím, jak kvalitní byla poezie císařovny Alžběty.

2 Sisssi Sisssi | Web | 2. prosince 2015 v 22:29 | Reagovat

Bohužel, poezie císařovny nebyla na příliš vysoké úrovni. Hodně dělá překlad, zkus na to mrknout v originále, hned je to úplně něco jiného :-).

3 V. V. | Web | 3. prosince 2015 v 12:40 | Reagovat

Již jsem někde četla na téma o tom, že její verše nebyly příliš dobré, ale vždy když je čtu v českém překladu, nikdy bych se takového názoru nezastala. Je pravda, že právě ten český překlad tomu zřejmě dost přidává, tedy je celkový dojem zkreslený. Básně v originále si určitě vyhledám! :)

4 Zuzana Zuzana | 5. prosince 2015 v 22:23 | Reagovat

Čítať jej básne v orginále by bolo určite zaujímavé. Niekoľko jej básnì v nemčine som aj videla. Myslím, že to svoje básnenie používala hlavne ako takú "psychohygienu", keď ju niečo hnevalo. Je vidno, že sa tam odreagovala. Vtipné by bolo čítať tú vulgárnu básničku. Schválne by ma zaujímalo či je v orginály  dopísané aj to škaredé slovo, ktoré je v češtine len naznačené. Ju si neviem vôbec predstaviť, že nadáva a používa také výrazy...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.