Listopad 2015

Báseň "Halali"

28. listopadu 2015 v 12:00 | Jana K |  Poezie císařovny Alžběty
V minulém básnickém okénku týkajícího se slavného setkání rakouského císaře Franze Josefa s ruským carem Alexandrem III. jsme si představili Alžbětinu báseň "Kroměříž", ve které dosti nevybíravými slovy útočí zejména na vzhled carské rodiny a jejího doprovodu.
Nebyla to ale zdaleka jediná báseň, související s kroměřížskou schůzkou, jejímž prostřednictvím Alžběta vyjádřila nesouhlas jak s "bratříčkováním" se s Ruskem, tak i celkově se zahraniční politikou Rakouska-Uherska.
Po schůzce v Kroměříži vznikla i báseň s názvem "Halali", v níž přirovnává Rakousko-Uhersko k ohroženému zajíci na lovu:

"Já chudák, zajíc štvaný,
jak rád si vydechnu!
O coul se nehnu ani,
než horny zaslechnu.

Natáhnu všechny čtyři,
jazyk mám na břiše.
'To byla psiska!' štíří
se blech v kožiše.

Teď přitisknu se k zemi
pod trsem řebříčku.
Snad v klidu zdaří se mi
přečkat tu honičku.

Ti ruští psi mě ale
pořádně prohnali:
Jen o chvíli, a málem
mě k smrti uštvali.

Teď slechy zašpičatit.
Když zazní třikrát: "Pal!",
je lepší se hned ztratit.
Nač bych tu lelkoval!"

(Písně Severního moře, 1885)


Ještě v jedné Alžbětině básni (název bohužel nevím) je zmíněna kroměřížská schůzka. Císařovnině pozornosti v této zmíněné básni tentokrát neunikl ruský velvyslanec ve Vídni Lobanov, na jehož adresu se vysmívala:

"Zda-li na dny v Kroměříži
vzpomínáte, princi milý,
jak jste příjemně tam hýřil,
jak jsme si tam krásně žili?

My jsme tam vašemu carovi
mazali med kolem huby.
On teď na nás místo darů
divně cení vlčí zuby."


Princ Alexey Borisovich Lobanov-Rostovsky (1824 - 1896).
Od roku 1882 byl ruským velvyslancem ve Vídni a v březnu 1895
nahradil Nikolaje de Gierse ve funkci ministra zahraničí.

Alžbětině politické kritice neunikl ani její císařský manžel. V jedné ze svých básní promlouvá jeho hlasem velmi neslušnými slovy:

"K Rusům i Prusům hodný
jsem byl, by kveť můj stát.
A na hlavu si od nich
pokorně nechal sr..."


Císař v uniformě polního maršála v roce kroměřížské schůzky.

Stejně jako se císařovna Alžběta shodovala s korunním princem Rudolfem v názoru na zahraniční politiku týkající se Ruska, tak i ve vztahu k Itálii - partnerovi v trojspolku, byli oba jednotní, jak se můžeme přesvědčit v úryvku z císařovniny básně:

"V zami zrádců, tam, kde plyne
klasický proud Tiberu
a kde cypřiš láskou hyne
pro věčnou modř éteru,
na pobřeží středozemském
div se netřesou,
jestli bude válka s Ruskem,
jak nás v zubech ponesou."

(Zimní písně)

Více na téma rakousko-ruského kroměřížského setkání zde:


Zdroj:
vlastní článek, básně citovány z: