Mé srdce je z kamene

1. května 2015 v 12:00 | Jana K |  Knihy o císařovně Alžbětě
Podtitul: Temná stránka císařovny Alžběty
Autor: Michaela Lindingerová
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 4/2015
Počet stran: 208, obsahuje čb. obraz. přílohu

Kolik dávám bodů: 5/10

Z německého originálu "Mein Herz ist aus Stein. Die Dunkle Seite der Kaiserin Elisabeth," vydaného nakladatelstvím Amalthea Signum Verlag GmbH, Vídeň v roce 2013 přeložila Blanka Pscheidtová.


Anotace:
Tato kniha představuje "jinou" Alžbětu, dítě své doby, kultovní postavu dekadence.

Ve čtyřiceti letech císařovna Alžběta zmizela z veřejného života.
Psala básně, odjížděla na dlouhé cesty, sbírala antické předměty, osvojovala si vědomosti o uměleckých směrech a způsobech myšlení fin de siècle, inscenovala sama sebe jako královnu víl Titanii ve vile Hermes - a žila touhou po smrti.

"Myšlenka na smrt očišťuje jako zahradník, který vytrhává plevel v zahradě. Ale tenhle zahradník chce být neustále sám a zlobí se, když se mu do jeho zahrady dívají zvědavci.
Proto si držím před obličejem slunečník a vějíř, aby mohl nerušeně pracovat."
Alžběta, únor 1892

Tato kniha začíná tam, kde většina filmů o Sisi končí.
Ve čtyřiceti letech se císařovna Alžběta úplně stáhla z veřejnosti. Žila už jen pro vlastní zájmy, rozvíjela svou zálibu v morbidnostech, zajímaly ji duševní choroby a kulty mrtvých, mytologie a Nietzsche.
"Věčně mladá" stínová císařovna byla přímo fascinovaná mystikou a zkázou. Sledovala tím trend své doby, fin de siècle. Její melancholická zádumčivost a tajemná krása ještě přispívaly ke vzniku mýtu o její osobě.

Vila Hermes v lainzské Oboře, "zámek snů" uprostřed lesa, dodnes ukrývá umělecká díla, která hodně vypovídají o své původní majitelce.
Kniha dává odpověď i na nové otázky životopisných aspektů, jako byla císařovnina náklonnost k republikánskému Švýcarsku nebo její názory na hnutí reformy života.
I o tom, kdo byl vlastně anarchista a "vysvoboditel" Luigi Lucheni, který nevědomky splnil její nejtoužebnější přání:

"Chtěla bych, aby má duše ulétla k nebi malým otvorem v srdci…"

O autorce:
Michaela Lindingerová vystudovala publicistiku a komunikační vědu, politickou vědu, prehistorii a ranou historii a egyptologii na vídeňské univerzitě. Od roku 1986 se věnuje muzejní a výstavní činnosti mj. v Uměleckohistorickém muzeu, vídeňském Belvederu a Hornorakouském zemském muzeu. Od roku 1995 je kurátorskou asistentkou, od roku 2003 kurátorkou vídeňských muzeí. Spolupracovala na řadě výstav a katalogů.


Moje hodnocení:
Je zde opět zcela nová kniha o císařovně Alžbětě tvářící se "jinak" (jak je zmíněno i v anotaci ke knize) než četné duplicitní publikace nahlížející na osobu císařovny stále stejným pohledem nepřinášejícím žádné nové poznatky. Ne, rozhodně se nedá říci, že by se autorka nesnažila, právě naopak, opravdu se jedná o pokus přijít s něčím novým, "neočteným," zkrátka s něčím, co tu ještě nebylo. Nejsem si ale tak úplně jistá, že se to podařilo - kniha u mě bohužel zůstala trochu za očekáváním.
Autorce každopádně nelze upřít zajímavý nápad, kniha zaměřená na Alžbětiny neobvyklé "záliby" ve stáří a vůbec na její strastiplný život v osmdesátých a devadesátých letech na trhu dosud chyběla. Kniha v každém případě vybočuje z řady těch obvyklých knih o císařovně, šablon či osnov typu dětství - zásnuby - svatba - děti - spory s tchýní - odcizení a útěk - uherská korunovace - Jediná - Mayerling - bloudění ve stáří - zavraždění v Ženevě, kterou obvykle knihy o Alžbětě přinášejí se tedy rozhodně nemusíme obávat.
Proč je tedy mé hodnocení této publikace poněkud slabší, má-li potenciál (alespoň dle anotace) přinést něco nového, něco co jsme o císařovně nečetli někde jinde? Mnoha tématy se kniha zabývá příliš obecně, zkrátka "málo k věci," na můj vkus mnoho "vaty" a pro mě nezajímavých informací. Chtěla jsem se dozvědět něco zajímavého o Alžbětě, ne o dané problematice obecně, o obecně zažitých zvyklostech na jednotlivě nastolená témata např. na zálibu ve spiritismu, nošení smutku aj. Zbytečně zeširoka podané informace o bohu Hermovi a dalších Řecích (shodou okolností jsem před touto knihou přečetla už poněkolikáté své oblíbené Staré řecké báje a pověsti), zbytečné líčení anarchistických poměrů ve Švýcarsku (proč, vždyť o tom je dost a dost napsáno v knize Atentát - Smrt císařovny Alžběty), zbytečná kapitola "Císař a Kateřina" (proč, vždyť nepřináší vůbec nic nového) a tak by se dalo ještě pokračovat. U mnohých informací nebo citací jsem také postrádala poznámku, z jakého zdroje pocházejí.
Ale kritizovat umí každý, pojďme si ještě říct, co zajímavého se dá v této publikaci přece jen najít. Kniha nám dává velmi pěkně nahlédnout do vily Hermes (že se původně měla dle císařova přání jmenovat "Klid lesa" bylo pro mě novinkou). Pro ty, kdo stejně jako já Hermes nikdy nenavštívili bude pravděpodobně zajímavé přečíst si něco o historii výstavby, místnostech, interiérech a předmětech, které ve vile jsou nebo byly umístěny.
Velmi pěkně zpracovaná je i podkapitola "Doriana Grayová" pojednávající o fotografovaní a s tím související známou neochotou Alžběty nechat se fotografovat v pozdějším věku.
Z knihy je zkrátka nutné si "vyzobat" a najít ty informace, které jsou v souvistosti s osobou císařovny zajímavé.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sisssi Sisssi | Web | 1. května 2015 v 13:11 | Reagovat

"U mnohých informací nebo citací jsem také postrádala poznámku, z jakého zdroje pocházejí." Ano, s tím stoprocentně souhlasím, ale to je taková obecná poznámka k většině knih o Sisi (s výjimkou Hamannové a Cortih, ti jsou na tom z tohoto hledika nejlépe).

2 Vladana Vladana | E-mail | 16. listopadu 2015 v 17:16 | Reagovat

Tak mám inspiraci, jakou knihu si letos přát k Vánocům... Určitě nesmí chybět v mé knihovně o Alžbětě. Objevila jsem, že vyšla, až nyní. Je pravda, že jsem na Sisi delší dobu lehce zanevřela, ale ne však na věky. Tedy spěchám do knihkupectví a děkuji tímto autorce blogu za skvělou recenzi!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.