Opět přicházejí Vánoce...

23. prosince 2014 v 12:00 | Jana K |  O blogu

Přeji Vám všem poklidné prožití vánočních svátků, úspěšný nový rok

a spolu s císařovnou Sisi a její rodinou se těším na opětovné shledání v příštím roce.

Jana K, autorka blogu


Již jsem zde na blogu vzpomínala, jak probíhaly Vánoce v císařské rodině na přelomu padesátých a šedesátých let, když byli Gisela s Rudolfem děti, stejně jako na dusnou atmosféru Vánoc druhé poloviny osmdesátých let, jež jsme si přiblížili prostřednictvím Marie Valerie a jejího deníku.
V loňském roce jsme si zase připoměli tradici vánočních stromků, které se na císařském dvoře objevily zásluhou arcivévodkyně Henriette, stejně jako jsme si přiblížili, pod jakými pokrmy se prohýbaly stoly při štědrovečerní císařské hostině. Článek najdete zde.
Letos se podíváme na smutná devadesátá léta a na to, jak odlišně a hlavně ve vzájemné odloučenosti trávil vánoční svátky císařský pár.


První Vánoce bez císařovny Alžběty v roce 1898.
Po Rudolfově smrti však Vánoce v Hofburgu či jinde v rodinném kruhu stejně neslavila.


Císařovna Alžběta, která po smrti korunního prince již nikdy neodložila smuteční šat, bloudila a křižovala bez ustání Evropou a tak není divu, že ani vánoční svátky netrávila uprostřed císařské rodiny. V posledních letech si oblíbila např. Cap Martin, kam za ní, pokud mu to čas dovolil, přijížděl na pár dní i císař. Vánoce ale trávili daleko od sebe...

O císařovniných Vánocích si můžeme udělat představu prostřednictvím vzpomínek hraběnky Irmy Sztáray, které zachytila ve své knize Poslední léta císařovny Alžběty:

Prosinec 1892 strávila plavbou na své jachtě Miramar, která ji mj. dovezla do Španělska, zastávku si udělala i na Baleárských ostrovech nebo na Sicílii. Štědrý den pak prožila ve Valencii.
V prosinci 1893 odplula císařovna opět daleko od císařského dvora a celé Vídně. Její plavba tentokrát vedla do Alžíru, kde strávila několik dní a poté pokračovala na Madeiru.
V prosinci 1894 znovu nastupuje na palubu Miramaru a míří do Puly. Odtud vlakem do Marseille a následuje opět další plavba do Alžíru. Poté se vrací zpět do Marseille a odtud míří na Cap Martin.
Roku 1895 vzpomíná na smutné Vánoce strávené opět na Cap Martin císařovnina poslední průvodkyně na těchto nekonečných cestách, hraběnka Irma Sztáray:
"24. prosince, na císařovniny narozeniny, jsme v improvizované domácí kapli vyslechli mši. Od smrti korunního prince nebyly ústní gratulace dovoleny.
Vzala jsem svazek fialek a pozdravila jimi císařovnu - beze slov.
'Je to milé a hřejivé, jako všechno, co pochází od vás,' řekla mi císařovna. 'Jestliže nemám ráda blahopřání, je to proto, že po veškerém neštěstí, jež mne postihlo, mi každé blahopřání připadá jako výsměch!' Vánoční stromek se nekonal. Císařovna strávila svatvečer v naprosté odloučenosti."
Celý prosinec 1896 pobývala císařovna v přímořském lázeňském letovisku Biarritz na jihozápadu Francie.
Poslední císařovniny Vánoce patřily k těm nejsmutnějším. Na podzim 1897 se zdržovala v Biarritzu a v dalším plánu byla rovněž plavba na Kanárské ostrovy. Ta se ale bohužel neuskutečnila, protože se císařovna, trpící silnými bolestmi rozhodla absolvovat masážní kúru.
18. prosince přijela do Paříže a povolala si proslulého maséra Metzgera. Císařovna protrpěla celé dny, neschopna pohybu a vytrhnout ji z trudnomyslných myšlenek se nepodařilo ani jejím sestrám Marii a Mathilde, které také trávily vánoční čas v Paříži.


Zatímco císařovna putovala většinu roku z místa na místo, aniž nalezla spokojenost, dlel císař den co den u svého pracovního stolu ve Vídni a řídil mnohonárodnostní monarchii. Stejně jako se musel obejít bez císařovny téměř po celý rok, nebylo tomu na Vánoce jinak. Sám ale nezůstával, velmi rád navštěvoval na vánoční svátky své dcery s rodinami a pravidelně každé Vánoce vyšetřil alespoň několik dní, či alespoň hodin, aby mohl zajet za Giselou do Mnichova nebo za Marií Valerií do Lichteneggu a později do Wallsee.

O císařových Vánocích si můžeme udělat představu prostřednictvím Marie Valerie a jejích deníkových zápisů:
"28. prosince 1892: Včera nás na dvanáct hodin navštívil papá, který se u nás zastavil na zpáteční cestě z Mnichova, kde trávil vánoční svátky u Gisely. Večer se vrátil zpátky do Vídně."
"24. prosince 1893: Mamá včera dorazila na Madeiru. V poledne přijel papá a prožili jsme velmi krásný Štědrý večer, třebaže vzhledem k přítomnosti papá ne tak úplně nenucený, ale na druhou stranu obšťastněný pocitem, že si ubohý papá tu rodinnou oslavu opravdu vychutnával."
"23. prosince 1894: Papá bude u nás slavit Vánoce... Uherské poměry mu povolí dokonce i o svátcích jen 24 hodiny odpočinku. 24. prosince: Obšťastňující pocit, když vidíme, jak děti dovádějí s hodným, milým 'dědínkem'... Ještě vyčkal, až Ella půjde spát, potom jsme povečeřeli a ještě společně seděli skoro do 9 hodin. 25. prosince: Papá bohužel už odpoledne opět odjel."
"21. prosince 1895: Přijel papá s hrabětem Paarem. Kvůli němu je nadílka 23.12. Před jesličkami jsem ještě dala poděkovat Ježíškovi a srdce mi překypovalo vděčností za veselý, svatý čas vánoční. Nočním vlakem papá odjel do Mnichova."
"24. prosince 1896: Papá přijel v dobré náladě, 25.12. odjel do Mnichova."
"24. prosince 1897: První Vánoce ve Wallsee! Zvláštní nadílka pro dvanáct chudých dětí, které dostaly kompletní oblečení. Slavnost s vánočním stromečkem ve škole. Kolem půl druhé přijel papá s hrabětem Paarem, bohužel jen do rána."


Císař s vnoučaty u vánočního stromku.
V pozadí vidíme Marii Valerii s Franzem Salvatorem.

Nejsmutnější Vánoce v roce 1898:
"24. prosince: Melancholická slavnost. Vzpomínka, že to býval den, kdy nás mamá svou láskou doslova zahrnovala. Když jsem papá darovala jednu z váz, které v Mnichově ještě vybrala osobně mamá, rozplakal se."

Zdroj:
vlastní článek, citováno z:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.