Říjen 2014

Můj pradědeček František Ferdinand

20. října 2014 v 12:00 | Jana K |  Knihy o Franzi Ferdinandovi ďEste
Podtitul: Příběh arcivévody Františka Ferdinanda očima jeho pravnučky Anity Hohenberg
Autor: Christiane Scholler, Anita Hohenberg
Nakladatelství: Víkend
Rok vydání: 7/2014
Počet stran: 160

Kolik dávám bodů: 6/10

Z německého originálu "Er war mein Urgroßvater," vydaného nakladatelstvím Styria premium in der Verlagsgruppe Styria GmbH & Co KG, Wien - Graz - Klagenfurt přeložila Ivana Führmann-Vízdalová.


Anotace:
Nekonformní muž s mnoha plány do budoucna, důsledný stratég a nezlomná povaha: arcivévoda František Ferdinand byl v nesprávné době na nesprávném místě. Nejen 28. června 1914 v Sarajevu, nýbrž i ve století, v němž žil. Jeho tragický osud znamenal konec jedné epochy a zároveň začátek nové doby.

Většinou jsme o tom četli jen obvyklé dějepisné texty. Jinak však události vypadají, když se slova ujme člen rodiny: Anita Hohenberg, pravnučka následníka trůnu, matka čtyř dětí, zámecká paní na Artstettenu. Žije a počíná si jednoznačně s orientací na budoucnost, zároveň však chce zachovat živou vzpomínku na historii zámku a jeho obyvatel. Zvlášť na "zmařeného vládce," arcivévodu Františka Ferdinanda, tedy následníka trůnu, o němž, jak se domníváme, víme skoro všechno.
Její podrobné a živé líčení poskytuje nový pohled na Habsburka, který se objevuje téměř ve všech učebnicích dějepisu na světě - ale nikdy není popsán tak, aby bylo možné pochopit skutečného člověka za oficiální maskou arcivévody. Proto vznikla tato kniha, která je víc než učebnice dějepisu. Je to návod jak spoluprožívat a prociťovat skutečnost. Osudové události po zavraždění následníka trůnu a jeho manželky totiž nejen vyvolaly první světovou válku, nýbrž i zapříčinily nové uspořádání Evropy. A také tragicky a natrvalo ovlivnily osud osiřelých dětí a jejich potomků.

O autorkách:
Dr. Christiane Scholler
Novinářka a spisovatelka objevila svou lásku k rakouským dějinám při studiu práv. Prvním krokem směrem k "publikacím o dějinách" byla spolupráce na svazku Schönbrunn - cesty kolem císařského zámku, který vyšel v roce 1996.
Jako autorka populárně-naučné literatury se už dlouho soustřeďuje na téma "prominenti vidění z jiného úhlu." Napsala knihy o populárních osobnostech a ve spolupráci s nimi, patří k nim například Uschi Glas, Elmar Wepper, Hansi Hinterseer, Fritz Mulliar, Gunther Frank a televizní kuchař Franz Zodl. V této souvoslosti znamenala skutečnou výzvu zakázka spojující lásku k dějinám s nadšením pro maximálně autentické a zároveň napínavé zobrazení známé historické osobnosti.
Předložená kniha je výsledkem pokusu předvést na základě dlouhých rozhovorů a osobních vzpomínek pravnučky arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského-Este živou podobiznu následníka trůnu. Četné dokumenty a historické podrobnosti dokážou obraz "zmařeného vládce" opět přiblížit současnosti.
Vzniká osobnostní portrét následníka trůnu s jeho zvláštnostmi, slabostmi i silnými stránkami. Především však s neotřesitelnou vírou v osud, jež mu napomohla uzravit se z těžké nemoci a nakonec - po překonání závažných potíží - mu umožnila prožívat velké štěstí se ženou svého života, jež mu darovala léta radosti, tři nádherné děti a učinila z něj nadšeného milovníka rodiny. Týž osud však jemu i jeho manželce tak tragicky přerval život 28. června 1914 v Sarajevu.

Anita Hohenberg
Pravnučka následníka trůnu arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského-Este se narodila 18.8.1958 v zámku Berg ve Velkovévodství lucemburském; v zemi, kde do roku 1964 vládla její babička, velkovévodkyně Charlotte Lucemburská, strávila mládí.
Její otec záhy zemřel, a tak už v mladém věku převzala Artstetten a od roku 1983 spravuje zámek a k němu náležející pozemky. Nadšení pro toto dědictví v ní s roky narůstalo navzdory břemenu odpovědnosti. nikdy ji také neopustil entusiasmus pro historii rodu, třebaža byla tak tragická. Obě babičky, Elisabeth Hohenbergová a Charlotte Lucemburská jí byly a jsou velkým vzorem, především svým uměním čerpat sílu i z těžkých období.
Anita Hohenberg považuje za svůj úkol předat i další generaci, svým čtyřem dospělým dětem, radost a potěšení z tohoto dolnorakouského skvostu. Je jedinečný na celém světě a není to jen "památník." Neboť při veškerém respektu k rodinné historii: Dnes a Nyní je důležité! K tomu patří i zprostředkování vize nadále s radostí žít v Dolních Rakousích, které se již třicet let tak pozitivně rozvíjejí.
Uchovávání historického areálu a péče o zámecký park jí obzvlášť leží na srdci. Financování náročné údržby je z valné části možné pokrýt příjmy z prodeje vstupenek do zámku a předmětů v muzejním shopu.
Anita Hohenberg si přála svěřit vytvoření názorné, dnešní době přiměřené knížky o svém pradědečkovi Christiane Scholler. Publikace je vhodným průvodcem po místnostech naplněných osudovým dobovým duchem, nečiní si nárok být vědeckým pojednáním, kterých existuje dost a dost. Cílem bylo pro návštěvníky vypracovat - na ideovém, individuálním základě získaném z řady osobních rozhovorů - "nedramatizovaný" pohled na tragický příběh předků Anity Hohenberg. A tak mohla vzniknout nová perspektiva: trochu jiný náhled na události spojené se Sarajevem, především však na mnohotvátný život následníka trůnu arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského-Este.


Moje hodnocení:
V letošním roce se na našem trhu objevilo několik publikací o Františku Ferdinandovi a mé pozornosti neunikla ani tato, na první pohled velmi zajímavá kniha, kterou ve spolupráci s další autorkou napsala přímo pravnučka někdejšího následníka trůnu. Jedná se o krásnou, na křídovém papíru vytištěnou publikaci plnou nádherných, neokoukaných fotografií. Bohužel mě ale obrazová část knihy zaujala více než samotný obsah. Kniha začíná fiktivním a podle mého značně patetickým dopisem, jenž Anita Hohenberg napsala svému pradědečkovi. Poté již následuje kapitola zaměřená na atentát, rovněž uvedená fiktivními myšlenkami následníka trůnu. Další kapitoly jsou zaměřeny na obvyklé důležité mezníky v následníkově životě, ať už se jedná o jeho loveckou vášeň, cestu kolem světa, boj se zákeřnou nemocí či boj o štěstí po boku ženy, kterou si přes všechny překážky zvolil za manželku. Celkem mě kniha zklamala, od vnučky následníka trůnu jsem zkrátka čekala více.

Dětství v dobách císařství

10. října 2014 v 12:00 | Jana K |  Další knihy s historickou tematikou
Podtitul: Domeček pro panenky a cínoví vojáčci
Autor: Sabine Fellnerová, Katrin Unterreinerová
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 5/2014
Počet stran: 184, čb. obrázky v textu

Kolik dávám bodů: 7/10

Z německého originálu "Puppenhaus und Zinnsoldat. Kindheit in der Kaiserzeit," vydaného nakladatelstvím Amalthea Signum Verlag GmbH, Vídeň v roce 2012 přeložila Pavla Lutovská.


Anotace:
"Vůle vychovatele musí být hradem, odolávajícím lsti i vzdoru, vstoupit smí jen ten, kdo poslušně zaklepe na bránu."

Enzyklopädie des gesamten Erziehungs- und Unterrichtswesens

Zasvěcený pohled do císařských dětských komnat, měšťanských dětských pokojíčků i ubohých dělnických příbytků nabízí překvapivé a často dojemné podrobnosti z všedního života dětí z dob císařství.

Čistě oblečené, dobře vychované, s růžovými tvářičkami na nedělní procházce s rodiči - to je obraz měšťanského dítěte z 19. století.

Pohled do zákulisí nám odhaluje všední den dětí, jež je plný kázně, poslušnosti a podřízenosti otcovské autoritě a v nejnižších sociálních vrstvách navíc představuje tvrdou a těžkou práci. Rovněž dětství na panovnickém dvoře neznamenalo život v pohádkové zemi blahobytu, nýbrž od narození přesně určenou cestu a cíl a od nejranějšího mládí soustavnou přípravu na život v dospělosti, plný disciplíny a povinností.

Autorky odkrývají na základě vzpomínek pozdější sociální demokratky Adelheid Poppové tvrdou každodenní realitu dělnických dětí, odhalují dusivou atmosféru života měšťanských dětí a poskytují dojemný pohled do spartánských císařských dětských pokojů od Marie Terezie až po korunního prince Rudolfa.

O autorkách:
Sabine Fellnerová studovala dějiny umění a historii na Vídeňské univerzitě a pařížské Sorbonně. Spolupracuje při pořádání výstav. Od roku 2003 je kurátorkou uměleckých sbírek Austria Tabak a zároveň působí jako autorka na volné noze. Napsala řadu publikací na téma kultury všedního dne a rakouského umění 19. a 20. století.

Kathrin Unterreinerová rovněž studovala dějiny umění a historii na Vídeňské univerzitě. V letech 2000-2007 byla vědeckou ředitelkou císařského apartmá ve vídeňském Hofburgu a kurátorkou Muzea císařovny Sisi, otevřeného roku 2004. Je kurátorkou řady výstav a autorkou publikací o c. a k. monarchii.

Euromedia Group od těchto autorek vydala knihu Milostné pletky v habsburské monarchii.


Moje hodnocení:
Druhá kniha z pera dua autorek Fellnerová - Unterreinerová se zaměřila na zajímavou problematiku dětství za časů císařské monarchie. Autorky se konkrétně zabývají obdobím od dob vlády Marie Terezie až do přelomu 19. a 20. století.
Samotná kniha je rozdělena na tři části. V první části se autorky zaměřily na dětství v měšťanských vrstvách, v nejkratším úseku knihy je popsáno nezřídka velmi těžké dětství potomků z dělnických rodin a třetí část se věnuje prostředí císařské rodiny a mnohdy velmi tvrdé výchově budoucích vládců velké říše.
Právě tato poslední část knihy mě pochopitelně zaujala nejvíce. Je zde popsáno dětství potomků Marie Terezie, jejíž dcery se pravidelně stávaly oběťmi nemilosrdné sňatkové politiky, dětství Napoleonova nešťastného syna Orlíka, tvrdá výchova na budoucí povolání císaře Františka Josefa a jeho syna Rudolfa nebo vzpomínky na dětství arcivévody Leopolda Salvatora. Jednotlivé kapitoly v knize obsahují spoustu dobových vzpomínek, citací z dopisů nebo zápisů z deníků na které autorky reagují obecnou výpovědí o tehdejším stavu dané problematiky. Kniha rovněž obsahuje spoustu překrásných dobových fotografií.