Císařský kšeft

30. ledna 2014 v 12:00 | Jana K |  Románové knihy o císařovně Alžbětě
Autor: Jiří Altman
Nakladatelství: Apsida
Rok vydání: 1999
Počet stran: 288

Kolik dávám bodů: 7/10


Anotace:
Počátkem roku 1889 otřásla tehdy ještě kvetoucí rakousko-uherskou monarchií tragédie habsburské panovnické rodiny - smrt následníka trůnu Rudolfa v císařském letním sídle v Mayerlingu. Leckdo znalý Rudolfových názorů si od jeho budoucího panování mnohé sliboval, snad i "menšinovým" národům se mělo blýskat na lepší časy. Není divu, že v těchto souvislostech mohly kolovat i zprávy o domnělém spiknutí, jež si vyžádalo následníkovu smrt.
Skutečnost, že spolu s mrtvým korunním princem byla nalezena i mrtvola jeho milenky Mary Vetserové, vnesla do celého skandálu poněkud jinou dimenzi. Okolnosti i pohnutky, jež ke smrti obou milenců vedly, zůstávají nevyjasněny. Historická fikce Jiřího Altmana onu roušku tajemství poodhaluje a ve strhujícím proudu barvitého vyprávění nabízí jedno z možných, překvapivých řešení...

O autorovi:
Narodil se, studoval a pracoval. Prvé (nezbytný předpoklad všeho dalšího) se událo na sklonku stalinských let, v úmrtním roce velikého maršála. Počátkem normalizačních let byly jeho studiemi postiženy nejprve gymnasium v Praze - Strašnicích, později filosofická fakulta staroslavného učení Karlova. Čtyři roky před tzv. sametovou revolucí dobrovolně zaměnil budovatelské úsilí v rámci našich hranic za nezaměstnanost na západ od našich hranic, přerušovanou činnostmi jako kasír v biografu, noční hlídač v internátu nádražácké mládeže a učitel jazyka německého. Rudolfinské opus je jeho první knižní publikací.

Ukázka z knihy:
Císařovy myšlenky se obloukem vrátily k mrtvému. Jediný syn! Náhle před sebou viděl ne nehybné tělo s bělostným obvazem na roztříštěné lebce, ale malého hošíka v maličké uniformě, jak padá a vstává v schönbrunnském parku. Císařovna Alžběta se zhrozila nad takovou výchovou, ale budoucí císař se přece musí zocelit! Vojenská kázeň přispívá k upevnění charakteru, to je nepochybné. Před císařovým vnitřním zrakem defilují další obrazy. Rudolf se učí zacházet s puškou, Rudolf na prvním honu. Lov je tradiční vášeň Habsburků. Císař slyší práskat výstřely, zní lovecká trubka a dusot koní.
Výstřely? Scenerie se mění. Obzor Františka Josefa se zatahuje. Volná pláň s lovci mizí. A představivost nepředstavivého monarchy udělá první nesmělé krůčky. Vidí před sebou nejasně osvětlenou místnost, na loži se matně lesknou dvě těla. Jaká hanba! Císař si zakrývá dlaněmi tvář, jako by se vroucně modlil, ale z jeho rtů nesplývá jediné slovo. Obraz v něm nechce uhasnout, Rudolfova ložnice plná stínů poslední noci. Tma počíná milosrdně rozpouštět obrysy postav. A ticho, příšerné ticho. Takové ticho bývá až k ránu, když umírá noc a ptáci ještě nezačali pozdrav jitru. Zahřmění výstřelu. Nicota.
Císař se napřímil. Přízraky zmizely. Bělavé šero za oknem. Na psacím stole čeká mnoho práce, tak jako tisíce dnů předtím. Kolik jich ještě bude následovat? Povinnost je ústředním bodem jeho světa. Císař se vrací ke svým spisům s tváří nehybnou jako tváře jeho bronzových předků venku na hradních nádvořích.

Moje hodnocení:
Dnes uplynulo přesně 125 let od tragické a nikdy nevyjasněné smrti následníka rakousko-uherského trůnu, korunního prince Rudolfa. Rozhodla jsem se tedy dnes zveřejnit tuto knihu, zaměřenou z neobvyklého úhlu pohledu právě na tragické mayerlingské události z konce ledna roku 1889, kterou jsem nedávno přečetla. Jde o celkem povedený historický román, který se rozhodně nesnaží předstírat historickou hodnověrnost, ale jedná se o smyšlenou fikci, a ke své fiktivnosti se zcela otevřeně hlásí. V knize se tak krásně prolínají historická fakta a fantazie, směs skutečných i zcela smyšlených postav. Mezi ty smyšlené patří i mladý Jan Kubelka, který právě přijíždí do Vídně, aby na vlivnou přímluvu nastoupil jako čekatel Ústavu policejních agentů, jeho přítel a zároveň kolega Karel Kahlknopff, Janova dívka Dorka Semotánová, která taktéž přijíždí do Vídně, aby nastoupila coby pomocnice v dvorní cukrárně, dále rovněž ve Vídni začínající redaktor Vídeňského deníku a Janův sok v lásce Viktor Stuha. Do lepší společnosti se dostaneme také, další fiktivní postavou je hrabě von Strnatzki-Singelingen, jehož prostřednictvím se v knize objeví i zajímavá idea burzovní spekulace.
Brzy po nástupu Jana, Dorky a Viktora do Vídně dochází k úmrtí následníka trůnu a jeho milenky Mary. Kombinace dvorních klepů a policejního vyšetřování vnese do celého skandálu poněkud jinou dimenzi, než jaká je oficiální historická verze a o dramatická překvapení rozhodně nebude nouze. Knihu mohu rozhodně doporučit, i když postava císařovny Alžběty se v ní prakticky neobjevuje, kromě výše uvedených fiktivních postav se ale setkáme se všemi aktéry mayerlingské tragédie - korunním princem Rudolfem, Mary a její komornou Agnes Jahodovou, hraběnkou Larischovou, Mizzi Casparovou, fiakristou Bratfischem, Rudolfovým osobním sluhou Loschekem a mnohými dalšími.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janová Janová | E-mail | 14. února 2014 v 15:31 | Reagovat

12.2.2014 uplynulo 70 let od smrti Terezie de Braganza.Čest této laskavé ženě.Světlo věčné ať jí svítí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.