Irma Sztáray

17. září 2013 v 12:00 | Jana K |  Osoby z okolí císařovny Alžběty
Narozena : 10. 7. 1864, Staré
Zemřela: 3. 9. 1940, Sobrance
Kdo to byl: dvorní dáma císařovny Alžběty v letech 1894 - 1898, přímá svědkyně atentátu na císařovnu

Hraběnka Irma Sztáray von Sztára und Nagy-Mihály byla dcerou hraběte Viktora Sztáray (1823-1879) a jeho ženy Marie, roz. Török (1835-1916), kteří svou svatbu oslavili 11. září 1854, tedy ve stejném roce jako císařský pár. Irma přišla na svět jako páté dítě hraběcího páru o necelých deset let později, 10. července 1864 v zemplínské obci Staré v okrese Michalovce. Právě Staré, bývalé středověké městečko dalo jméno významnému štechtickému rodu Sztáray. Ten je v historických písemnostech poprvé zmíněn už v 15. století, první zmínka o obci Staré pak byla v historických pramenech zaznamenána ještě o dvě stě let dříve.


V renesančně-barokním zámečku, který si rodina Sztáray postavila začátkem 17. století se narodili mnozí významní představitelé rodu, mezi nimi i Irma, budoucí dvorní dáma císařovny Alžběty. Právě Irmě vděčíme za nevšední a určitě nejautentičtější svědectví tragické události, jež se odehrála na břehu ženevského jezera 10. září 1898.
Irma nebyla první ženou, jíž se v rodině Sztáray dostalo prestižního vyznamenání stát se dvorní dámou některé významné členky panovnického domu. Anna Brown, rozená Sztáray byla dvorní dámou arcivévodkyně Marie Kristiny, jedné z dcer rakouské císařovny Marie Terezie. V roce 1766 dostala oblíbená dvorní dáma Anna Brown darem od Marie Kristiny hedvábné kněžské roucho vyšívané pozlacenými nitěmi, které vyšila arcivévodkyně Alžběta, sestra Marie Kristiny. Tento ornát je v současné době bezpečně uložen v depozitáři Zemplínského muzea.
Mladé hraběnce Irmě se samozřejmě dostalo patřičné výchovy a vzdělání, jak bývalo v předních šlechtických rodinách zvykem. Vyrůstala v kruhu svých čtyř starších sourozenců - bratrů Ödöna (1855-1904), Istvána (1858-1896), Sándora (1862-1948) a sestry Sárolty (1860-1941). V roce 1873 se ještě narodila mladší sestra Elza. Učila se etiketě, historii, literatuře a dalším dovednostem, které musela každá mladá dáma ze šlechtických kruhů v tehdejší době ovládat. Také studovala jazyky, kromě rodné maďarštiny hovořila rovněž německy a francouzsky.


Na podzim roku 1894 došlo v životě třicetileté, dosud neprovdané hraběnky k důležité události, která výrazně ovlivnila celý její další život.
Obdržela pozvání do oblíbeného lázeňského městečka Bad Ischl, kde právě pobývala rakouská císařovna Alžběta. Ta hledala vhodnou společnici na nadcházející zimní cestu a právě Irmu si zvolila coby prozatímní dvorní dámu, která ji bude doprovázet. Být dvorní dámou u císařovny Alžběty v posledním desetiletí jejího života bylo všechno jiné nežli jednoduché. Po Rudolfově sebevraždě křižovala černě oděná Alžběta bez ustání inkognito Evropou jako tažný pták a jen na málokterém místě se zdržela delší dobu. Ani její někdejší oblíbené sídlo Achileion na ostrově Korfu ji už nedokázalo k sobě připoutat na delší dobu a tak stále putovala od hotelu k hotelu či po nejrůznějších lázních. Její velkou zálibou se v těchto letech staly mnohdy každodenní, několikahodinové pochody, které podnikala takřka za každého pošasí a v rychlém tempu. Nová dvorní dáma tak musela být schopná udržet s velmi aktivní císařovnou krok a k jejímu hlavnímu vybavení rozhodně nepatřily nádherné elegantní róby, ale naopak oblečení do deště a pevné boty. Také co se stravování týká musela být velmi skromná - Alžběta s ohledem na svou postavu takřka nejedla a pokud ano, tak jen velmi málo - nezřídka se spokojila pouze s malým občerstvením v cukrárně, kde si dávala svou oblíbenou fialkovou zmrzlinu.
Jedním z důvodů, proč si Alžběta vybrala právě Irmu, bylo nejenom to, že takřka o polovinu mladší hraběnka byla fyzicky zdatná, ale určitě i to, že pocházela z císařovnina milovaného Uherska. V okolí Alžběty se už od jejích raných let na císařském dvoře nacházelo vždy několik Maďarek, kterými se ráda obklopovala, Jednou z prvních Alžbětiných maďarských společnic byla o rok starší Lily Hunyady, která se později provdala za hraběte Ottu Walterskirchena. První Alžbětinou hofmistryní se stala rovněž dáma pocházející ze staré uherské šlechty, hraběnka Sophie Esterházy. K nejznámnějším císařovniným společnicím pocházejícím z Uherska ale určitě bezesporu patřila její dlouholetá předčitatelka Ida Ferenczy a dvorní dáma Marie Festetics, která byla v císařovniných službách od roku 1871. Koncem osmdesátých let doprovázela Alžbětu na četných cestách další uherská hraběnka, Sárolta Mailáth von Szekhely, od roku 1890 provdaná za prince Clodwiga zu Hohenlohe-Waldenburg-Schillingfürst.
Tyto Alžbětiny staré maďarské společnice však už dávno náročným požadavkům nestačily - ať už to byla jedna z jejích nejlepších přítelkyň Ida Ferenczy, nebo Marie Festetics, která službu u císařovny vzdala po dlouhých dcaceti letech v roce 1891. Právě její následnice, mladá hraběnka Janka Mikes, představila v roce 1894, když se chtěla provdat, císařovně hraběnku Irmu Sztáray.
Na první setkání s císařovnou vzpomíná Irma ve své knize:
"Velký okamžik nastal. S tlukoucím srdcem jsem se svou společnicí stála na rohu vily a hned jsem spatřila Její Veličenstvo, jak se prochází. Pod velkým bílým slunečníkem se světlo rozlévalo na její volně spadající rozpuštěné vlasy, které oblévaly její královskou postavu jako ochranná schránka. Pak se obrátila, přiblížily jsme se a já byla představena. Měla ve svém zjevu něco fascinujícího. Zatímco na mně poprvé spočinul její smutně planoucí zrak, stála jsem tam jako omámená. Nevím, zda si to uvědomila, ale sama mi vyšla vstříc okouzlujícím úsměvem, který uvolňoval a osvobozoval. Byla to naprosto jedinečná a nezapomenutelná audience. Pomocí otázek, jež mi dávala, a odpovědí na mé otázky se mne vznešená paní snažila poznat. Byla rozkošně bezprostřední a přívětivá. Má rozechvělost mizela jako mlha v slunečním svitu. Cítila jsem blízkost velké a dobré duše, jež mne povzbuzovala i pozvedávala. Cítila jsem, že nikdy nedosáhnu jejích výšin, ale přesto mi připadalo, jako by mne svou dobrotou povznášela. Na rozloučenou mne císařovna políbila. Byla jsem přešťastná!"


1. prosince se Irma s císařovnou vydala na první velkou cestu. Ta vedla na císařské jachtě "Miramare" do Marseille, ale z důvodu nepříznivého počasí byla tato plavba přerušena v Pule, odkud cestovaly vlakem. Z Marseille pokračovaly lodí do Alžíru, kde absolvovaly delší pobyt v hotelu Splendide. Z Afriky vedla cesta na francouzskou Riviéru, kde císařovna ráda pobývala na Cap Martin a kde za ní na pár dní přicestoval i císař. Po pobytu na Cap Martin následoval přesun na Korsiku, dále navštívily Neapol a odtud už zamířily do císařovnina oblíbeného útočiště Achilleion na Korfu, kde byl naplánován delší pobyt. Cesta zpět vedla přes Split, kde se císařovna setkala s Marií Valerií, několik dní strávily v Benátkách a cesta byla zakončena na stejném místě odkud vyplouvaly, na zámku Miramare.
Po pěti měsících stanuly 1. května 1895 na hetzendorfském nádraží, kde se Irma s císařovnou rozloučila a odjela domů. Při pobytu na Korfu si císařovna vyžádala hraběnčin obrázek, z čehož Irma usoudila, že císařovna ji k sobě povolala pouze pro tuto jedinou cestu a s císařovnou se tak loučí navždy.
Letní měsíce strávila Irma doma s matkou a sourozenci, kde se ráda věnovala své oblíbené činnosti - zabývala se zahradnictvím. V srpnu ke své velké radosti obdržela pozvání z Ischlu, zda by mohla doprovázet císařovnu k několikatýdennímu lázeňskému pobytu do Francie. Měsíc před tímto pozváním pobývala císařovna dokonce na hraběnčině rodném východním Slovensku - tři týdny strávila v Bardějovských Kúpeľoch ale při tomto pobytu ji Irma nedoprovázela.
Za několik dní po obdrženém pozvání odcestovala Irma do Ischlu a odtud s císařovnou odjely rychlíkem do lázeňského městečka Aix-les-Bains. Po tomto francouzském lázeňském pobytu vedla další cesta do Ženevy, Territetu, lodí do Lausanne a dále vlakem do Curychu. Na této cestě obdržela Irma pozvání od císařovniny švagrové Marie Therese, zda by nechtěla strávit na podzim pár týdnů u ní v Tapolcsány. I císařovna se o tomto pobytu vyjádřila příznivě a radila Irmě, aby k arcivévodkyni jela. Pobyt se ale nakonec neuskutečnil protože arcivévoda Karel Ludwig onemocněl a rodina přesídlila do Vídně, kde ještě navíc dostaly jeho dcery spalničky.


17. listopadu 1895 přijela Irma do Vídně, kde se jí dostalo další pocty - císařovna ji jmenovala svou oficiální dvorní dámou.
V Hofburgu jí nejvyšší komoří předal jmenovací dekret a následující den ráno ji císařovna přijala ve svém toaletním pokoji. "Mimořádně mne těší, že teď už náležíte jenom mně," přívítala ji císařovna a sdělila jí plány na další zimní cestu, které se měla účastnit. 26. listopadu 1895 tak odcestovala Irma spolu s císařovnou opět na Cap Martin. Ve službě u císařovny se střídala s řeckým předčitatelem a byla velmi ráda že si postupem času získala císařovninu důvěru. "Dříve mne oslovovala téměř výlučně "hraběnko," teď už mi říká jen "Irmo," napsala k tomuto pobytu ve své knize. Čas na Cap Martin trávily podobně jako minulý rok - opět proběhla krátká návštěva císaře, který si dokonce udělal výlet do Monte Carla, aby navštívil tamní kasino a rozptýlil se pozorováním hráčů. Císařovnu při tomto pobytu také navštívila její sestra Mathilde a za Irmou na několik dní přijeli čerství novomanželé - bratr István se svou chotí Ilonou Horváth, jimž se během jejich pobytu s císařovniným svolením věnovala. Z Cap Martin přesídlily dámy opět na Korfu, ale v této době už ani Achilleion nedokázal císařovnu uspokojit. Koncem dubna se přesunuly do Budapešti, kde se císařovna naposledy objevila v reprezentační roli při oslavě tisícileté existence Uher.
V létě roku 1896, když Irma trávila dovolenou v rodinném sídle ve Starém, postihla celou rodinu obrovská tragédie. Její bratr István byl 12. července 1896 zákeřně zavražděn. Někdo ho zastřelil přes okno rodinného zámečku. Tento hrůzný čin zůstával několik desetiletí neobjasněn, navzdory tomu, že do vyšetřování vraždy zasahovaly i nejvyšší kruhy monarchie. Na celém případu se vystřídalo několik vyšetřovatelů, vraha se jim však usvědčit nepodařilo. Rodina Sztáray po tomto neštěstí obec Staré opustila.


Na tuto tragickou událost reagovala císařovna Alžběta v telegramu, který poslala Irmě krátce po události: "Právě jsem obdržela otřesnou zprávu. Přijměte mou nejupřímnější účast. Tlumočte ji své matce a švagrové. Vaše dovolená přirozeně prodloužena. Alžběta." O pár dní později Irma písemně obdržela několikaměsíční dovolenou a s císařovnou se setkala až v listopadu ve Vídni. Na tuto audienci vzpomíná Irma ve své knize: "Smutná audience v zahradě v Schönbrunnu byla dojemná. Nejdříve se mne císařovna vyptávala jen na matku, a když jsem jí vylíčila, s jakou křesťanskou odevzdaností nese svůj úděl, řekla mi: V tom spočívá boží požehnání. Stokrát nešťastnější je a stokrát víc trpí ten, kdo se mu vzpírá."
Vrah se nakonec ke svému skutku přiznal sám až na smrtelné posteli. V přítomnosti faráře a několika svědků prohlásil hajný rodiny Sztáray, že hraběte Istvána zastřelil právě on proto, že mu chodil za ženou...
Na jaře roku 1897 doprovázela Irma císařovnu do Bad Kissingen, která zde absolvovala čtyřtýdenní lázeňskou léčbu. Následovaly pobyty v Langenschwalbachu, Bad Ischlu, Lago di Carezza a začátkem září přijely do Merana. Při tomto meranském pobytu chtěla Irma ve službě nahradit i řeckého předčitatele Barkera, který dostal dovolenou, ale to jí nebylo umožněno. "To je těžká služba a pro vás se nehodí," odvětila císařovna na hraběnčinu nabídku, že by jí stejně jako Barker předčítala i během procházek. Císařovna ale Irmu velice často pověřovala psaním dopisů, protože jak je známo, ona sama psala dopisy velmi nerada. Nezřídka se tedy stávalo, že Irma korespondovala nejenom s císařem, ale i s arcivévodkyní Marií Valerií a v dopisech jim líčila zážitky a výlety, které s císařovnou absolvovaly. Právě Marii Valerii obě dámy navštívily hned po opuštění Merana. 29. září 1897 přilely do Wallsee, nového sídla Marie Valerie a strávily tam několik přjemných dnů.


Po pětitýdenní dovolené, kterou Irma opět strávila doma u matky, odcestovala spolu s císařovnou 25. listopadu 1897 Orient expresem do Biarritzu. Odtud se 18. prosince přesunuly do Paříže, kde chtěla císařovna absolvovat masážní kúru u proslulého Metzgera. 28. prosince odjely do Marseille, kde se nalodily na "Miramare" a zamířily do San Rema, kde císařovna dokonce uvažovala o koupi vily, neboť Achilleion se jí už dávno odcizil. Od tohoto úmyslu ji ale Irma odradila argumentem, že by to pro císařovnu znamenalo další pouto navíc, a ta jí dala za pravdu. Během tohoto pobytu dostala také Irma radostnou zprávu z domova o zasnoubení svého bratra Sándora s baronesou Paulinou Vécsey, na které císařovna hned reagovala slovy: "Napište matce, že se raduji s ní; Paulina je vzácné, milé stvoření, jež mi Valerie nemohla dost vynachválit." Paulina Vécsey totiž strávila půl roku ve službách Marie Valerie.
Další cesta vedla do Turína, kde dámy podnikly několik výletů po okolí a navštívily mimo jiné i baziliku di Superga, kde se nachází mauzoleum savojského rodu. V Turíně byla hraběnka Sztáray pověřena nákupem dvou umělecky provedených váz na květiny pro císařovninu sbírku z nichž jednu dostala Irma od císařovny darem na památku. Podle cestovního plánu, který se musel vždy za každou cenu dodržovat cestovaly dále do Territetu, kde ale celé okolí pokrýval sníh, přesto dámy podnikaly větší i menší procházky a několikrát si zajely do Caux.


Pro nepřízeň počasí ale Švýcarsko opustily dříve a devět dnů před stanoveným termínem přilely do Bad Kissingen. Tam císařovna opět zahájila lázeňskou léčbu a na týdenní pobyt za ní 25. dubna přijel i císař. Právě při tomto pobytu vznikla poslední společná fotografie císařského páru. 9. května do Kissingenu dorazila i arcivévodkyně Marie Valerie a při společných procházkách se s ní lépe seznámila i Irma, která se neubránila srovnávání povah matky a dcery.
Z Kissingenu přesídlily dámy k dodatečné kúře do Brückenau. Císařovna se při tomto pobytu obrátila na hraběnku z otázkou: "Řekněte mi Irmo, jste po mém boku upřímně spokojená?" "Vaše Veličenstvo ví, že jsem," odpověděla Irma a pokračovala: "Snažím se však i tady žít a chápat svou současnou situaci tak, aby mé srdce až budu odcházet, nebažilo bolestně po statcích, jež teď díky milosti Vašeho Veličensva požívám." "To není snadné," řekla po krátkém zamyšlení císařovna, "ale vám se podaří i to."
Císařovna se také velmi zajímala o hraběnčinu matku Marii, chtěla dokonce vidět i její fotografii. Velmi ji zajímal její osud, neustále se k ní v rozhovoru s Irmou vracela a podrobně se na ni vyptávala. Nemohla jí uniknout podobnost krutých ran osudu, které musela prožít i ona - stejně jako Marie Sztáray i ona tragicky přišla o svého syna. Z Brückenau odcestovaly 12. června a jejich cesty se na měsíc rozešly, zatímco císařovna zamířila do Lainzu za císařem, Irma odcestovala domů na svatbu bratra Sándora.
Po měsíční dovolené přijela Irma 12. července do Bad Ischlu opět nastoupit službu. Hned po příjezdu Irmy císař žertem poznamenal, že jí dovolená velmi prospěla, protože přibrala. Na to císařovna namítla: "Ale no tak, tohle Irmě neříkej, vždyť to je téměř urážka." Moc dobře naladěná ale císařovna nebyla, právě naopak. Lékaři ji poslali na léčebný pobyt do Bad Nauheimu v Hesensku, jelikož u ní zjistili srdeční slabost.


15. července tedy odcestovaly vlakem nejprve do Mnichova, kde se ubytovaly v hotelu Continental. Císařovnu zde navštívila její sestra, hraběnka Trani a bratr Carl Theodor s dcerami. V Mnichově si dámy udělaly větší vycházku, kde jejich kroky vedly mimo jiné i před palác, kde se císařovna narodila a strávila své dětství. V Bad Nauheimu císařovna brala artéské koupele a přijala tam i několik vzácných návštěv: velkovévodský pár z Hesenska, německou excísařovnu Viktorii a německého císaře Viléma II. s chotí Augustou. Pro potěchu císařovny dal Vilém do svého kočáru zapřáhnout dva nádherné koně uherské rasy a upozornil ji na to, že i jeho kočí je Maďar a do Bad Nauheimu ho vzal s sebou proto, aby se potěšil pohledem na svou královnu.


Po pětitýdenním pobytu v Bad Nauheimu odcestovaly dámy do Homburgu, kde se ubytovaly v hotelu du Parc, pak pokračovaly do Frankfurtu a 30. srpna dorazily do Caux. Císařovna naplánovala výlety, které se měly konat obden: Bex-les-Bains, Rochers de Naye, Evian, Ženeva a Pregny, kde chtěly navštívit baronku Julii Rothschild. 3. září navštívily Territet, kde vznikla vůbec poslední fotografie císařovny Alžběty. 9. září zamířily do Pregny a Ženevy, odkud se už císařovna nevrátila...
Podrobné události posledních dvou dnů císařovny (9. září Pregny a 10. září Ženeva) jsou vylíčeny v mém starším článku Smrt císařovny Alžběty.


"Vykrvácela dovnitř; bolesti neměla a přestoupila práh věčnosti, aniž by tušila smrt," napsala později Irma, která prostřednictvím hraběte Paara informovala císaře o Alžbětině smrti. Císař jí do Ženevy vzkázal: "Vyřiďte hraběnce Sztáray mé pozdravy; řekněte jí, že se v té strašné situaci zachovala velice důstojně." K tomu si hraběnka poznamenala: "Cítila jsem, že Jeho Veličenstvo ani na okamžik nezapochybovalo, že bych byla blaženě a s radostí umřela, kdybych byla mohla onu ránu dýkou od císařovny odvrátit a přijmout ji místo ní." 11. září byla Irma přítomna částečné pitvě, která musela být provedena a 12. září ráno své císařovně prokázala poslední službu - oblékla jí šaty z černého hedvábí, které měla na sobě v den atentátu.


S císařem se hraběnka poprvé od tragické události setkala v hradní kapli. "Děkuji vám za všechno, co jste pro ni udělala," řekl jí císař, políbil jí ruku a pozval ji na příští den do Schönbrunnu, aby si s ní promluvil o císařovně. Při této smutné audienci Irma císaři vylíčila podrobnosti tragédie a předala mu Alžbětiny stříbrné hodinky s přívěskem, medaili mariánské kongregace, kterou měla ve smrtelné hodině císařovna na srdci a orchideje, které taktéž ležely na císařovnině srdci. "Odstřihla jste něco z jejích vlasů?" zeptal se posléze císař. "Ne, Veličenstvo," odpověděla mu Irma, "nedokázala jsem to, protože jsem věděla, jak moc jí na vlasech záleželo." Na to císař jen odvětil: "Máte pravdu, udělala jste dobře."


17. září 1898, v den Alžbětina pohřbu založil císař na památku své zesnulé manželky Alžbětin řád a jeho první nositelkou se stala právě Irma Sztáray, která od císaře obdržela nejvyšší třídu tohoto nového řádu - velkokříž.
Po císařovnině smrti se hraběnka Irma Sztáray zcela stáhla ze společenského života. Žila v ústraní i se svou už ovdovělou matkou Marií v zemplínských rodinných sídlech. Starala se o hospodářství a rovněž věrně opatrovala císařovninu zakrvácenou blůzku, která se nyní nachází v budapešťském muzeu.


Později, když už jí bylo 45 let napsala o císařovně Alžbětě vzpomínkovou knihu s názvem "Aus den letzten Jahren der Kaiserin Elisabeth," která vyšla i česky pod názvem Poslední léta císařovny Alžběty. Tato kniha byla vydána poprvé ve Vídni v roce 1909, jedenáct let po Alžbětině smrti a dočkala se mnohých vydání v několika jazycích. Jako podklad pro napsání knihy posloužily Irmě dopisy, které psala své matce z cest a v nichž jí líčila zážitky a příhody ze života s císařovnou. Celá tato kniha je pochopitelně nekritickou ódou na císařovnu, kterou velmi idealizuje, ale přesto poskytne velmi pěkný obraz o tom, jak strávila císařovna své poslední roky života.


Hraběnka Irma Sztáray zemřela neprovdána 3. září 1940 ve věku 76 let v Sobranciach, kde měla sídlo rodina Török, ze které pocházela její matka. V Sobranciach, okresním městě na jihovýchodě Slovenska nacházejícím se pouze 12 kilometrů od hranic s Ukrajinou najdeme rovněž hrobku rodiny Sztáray, kde byla Irma tři dny po své smrti uložena k věčnému spánku.


Zdroj:
vlastní článek, citace z knihy Irma Sztáray: "Aus den letzten Jahren der Kaiserin Elisabeth"
další informace čerpány z článků
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 katka katka | 28. září 2013 v 15:28 | Reagovat

veľmi pekný faktograficky prepracovaný článok. Vela som sa dozvedela dakujem

2 Jan Jan | E-mail | 28. prosince 2015 v 13:26 | Reagovat

Vzhladom na fakt, ze som rodom zo Sobraniec aj ked tam momentalne nebyvam,ale predovsetkym preto ze moj nebohy stary otec pracoval ako kocis pre rod. grofov Sztaray a Patayovcov ma tento clanok velmi zaujal.
Za mojich mladych cias mi vela hovoril o zivote grofov, zial vtedy som jeho rozpravaniu na danu temu velmi nevenoval pozornost co ma teraz mrzi...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.