Červenec 2013

Po stopách císařovny Alžběty na Slovensku

1. července 2013 v 12:00 | Jana K |  Místa spjatá s císařovnou Alžbětou
Právě dnes je tomu přesně 118 let od pobytu císařovny Alžběty v Bardějovských Kúpeľoch na Slovensku.
Jak všichni jistě víme, v posledním desetiletí života císařovny Alžběty se její zdravotní i psychický stav velmi zhoršoval a tak cestovala do nejrůznějších lázní, aby jí alespoň nakrátko pomohly zbavit se zdravotních obtíží.


Kromě Bad Kissingenu, Baden-Badenu, Wiesbadenu a mnoha dalších, které císařovna během svého života navštívila i vícekrát, vedly její kroky v létě roku 1895 do Bardějovských Kúpeľov. Ty jsou součástí města Bardějov, od kterého jsou vzdálené 6 km a leží v nadmořské výšce 325 m.n.m.




Z historie Bardějovských Kúpeľov
První písemná zmínka o Bardějovských Kúpeľoch je už z roku 1247, kdy uherský král Béla IV. daroval území dnešních lázní i s prameny městu Bardějov, první záznamy o využívání minerálních pramenů pochází z roku 1505 ale větší zájem o lázně nastal až za vlády Marie Terezie. Její syn, císař Josef II., navštívil Bardějovské Kúpele v roce 1783, skvělou reklamou pro lázně byl rovněž pobyt dcery rakouského císaře Franze II./I. a pozdější manželky Napoleona Marie Luisy, která se zde léčila v roce 1809. K dalším prominentním hostům patřil ruský car Alexandr I., který v lázních pobýval v roce 1821 a v Šarišském muzeu je dodnes uchován pohár, ze kterého pil minerální léčivou vodu.
Rozvoj lázní pokračoval až do revolučních let 1848 a 1849, kdy je tehdy nejvíce navštěvovala maďarská šlechta. Mezi lázeňskými návštěvníky také nechyběl slavný maďarský básník, představitel revolučního romantismu Sándor Petőfi. Koncem 19. století se v Bardějovských Kúpeľoch začalo s výstavbou hotelů. Prvním byl hotel Deák, neoklasicistická budova z roku 1893, následoval hotel Széchenyi.



Pobyt císařovny Alžběty v Bardějovských Kúpeľoch
Císařovna přicestovala se svým malým, jedenáctičlenným doprovodem 1. července 1895 v pět hodin železniční tratí z Prešova do Bardějova, která byla postavená dva roky předtím, v roce 1893. Město Bardějov a především Bardějovské Kúpele vynaložily velké úsilí, aby se tu rakouská císařovna a uherská královna Alžběta cítila co nejlépe a nejbezpečněji. Hotel Deák v Bardějovských Kúpeľoch, kde byla Alžběta ubytovaná měl upravené okolí až do délky 48 km a posilněnou stráž. Císařovna v hotelu obývala první poschodí v tehdejším pokoji číslo 218 a dokonce byl speciálně pro ni vybudován boční vchod do hotelu.

Černá dáma se slunečníkem a vějířem - zřejmě tak mohli obyvatelé a lázeňští hosté Bardějova
potkat na procházce císařovnu Alžbětu.
Na této fotografii je císařovna zachycena pár měsíců před lázeňským pobytem v Bardějově - v únoru roku 1895 ve společnosti francouzské excísařovny Eugenie při pobytu na Cap Martin.

Císařovna Alžběta strávila v Bardějovských Kúpeľoch tři týdny. Čas v Bardějově vyplňovala zdravotními procházkami, dostávala minerální koupele a pitné kúry, které jí velmi pomohly. Na doporučení lékaře pila vodu z pramene "Lobogo," který byl posléze přejmenován na pramen Alžběta. V Šarišském muzeu v Bardějovských Kúpeľoch je dodnes vystaven pohár s jejím křestním jménem, ze kterého pila léčivou minerální vodu. Po pobytu stárnoucí císařovna prohlásila: "Cítím se jako osmnáctiletá."

Císařovna Alžběta ve společnosti řeckého učitele Barkera před hotelem Deák (dnešní léčebný dům Alžběta)
kde byla během třítýdenního pobytu v Bardějovských Kúpeľoch ubytovaná.

V tehdejším dobovém tisku jsme se mohli mimo jiné dočíst, že v Bardějovských Kúpeľoch se dostalo vysoké pocty prešovskému řeckokatolickému biskupovi Dr. Jánovi Vályimu a košickému římskokatolickému biskupovi Žigmundovi Bubicsovi. Alžběta je přijala v hotelu Deák, kde společně poobědvali.
Kromě uznání jejich práce před nimi také řekla: "Velmi dobře se cítím tady, v Bardějově. Lidé jsou tu velmi srdeční a tmavá zeleň je léčivým balzámem na mou duši."




Návštěva císařovny Alžběty v Bardějově
8. července 1895 naštívila císařovna město Bardějov, kde si v doprovodu starosty A. Rodhyho prohlédla bardějovskou radnici a další historické památky. Návštěvu města potvrdila podpisem do pamětní knihy, kde se podepsala jako "Bártfa Erzsébet."
Císařovniny další kroky směřovaly do baziliky sv. Egídia (česky sv. Jiljí), kde ji provázel probošt Korányi.
Při odchodu z chrámu jako poděkování za doprovod darovala proboštovi Korányimu prsten, který je dnes vystaven v historické radnici, v expozici Svobodné královské město.



Bardějovské náměstí s radnicí a bazilikou sv. Egídia, které rovněž císařovna navštívila při svém lázeňském pobytu.

Návštěva císařovny Alžběty v Trebišově
Během tohoto lázeňského pobytu, pravděpodobně inkognito navštívila císařovna i město Trebišov, aby se tu poklonila památce svého přítele, hraběte Gyuly Andrássyho, který zemřel v roce 1890 a po jehož smrti prohlásila že "ztratila posledního a jediného rádce a přítele." Hrabě Andrássy byl původně pochován v kryptě římskokatolického kostela v Trebišově.


V roce 1893 bylo ale podle projektu německého architekta Arthura Meininga a na základě jeho nejmladšího syna Gyuly, jež byl posledním ministrem zahraničních věcí Rakousko-Uherska, postaveno Mauzoleum hraběte Gyuly Andrássyho v neogotickém slohu v parku za trebišovským kostelem v blízkosti vodní příkopy, kde hrabě Andrássy velmi rád odpočíval.
Stavbu zrealizovali se čtvercovým půdorysem, v rozích s opěrnými pilíři, které jsou ukončeny fiálami a štítovými helmicemi. Hlavní římsa, kterou zdobí atikové zábradlí, je doplněna o okřídlené andělské hlavičky, takže připomíná spíše baroko. Nechybí však ani kamenné chrliče představující bájná zvířata, typické pro gotiku. Ty odvádějí vodu ze střešní kopule, které dominuje kovaný latinský kříž.



Do interiéru mauzolea se vchází těžkou, dřevěnou branou, kterému vládne mramorový sarkofág.
Sarkofág, do něhož byly roce 1894 přeneseny Andrássyho ostatky, je dílem budapešťského sochaře Juraje Zaly. Do sarkofágu byly umístěny i tělesné ostatky jeho manželky Katinky, roz. Kendeffy (1830-1896). Symboliku tohoto svazku vyjadřují dvě bronzové kartuše s erby hraběte Andrássyho a Katinky Kendeffy, které jsou umístěny nad sarkofágem. Vlevo od sarkofágu byla později volně umístěna cínová rakev jejich nejstaršího syna Tivadara Andrássyho (1857-1905).
Nad samotným mramorovým sarkofágem se majestátně vznáší bronzový anděl, který svými mohutnými perutěmi ochraňuje duše zesnulých a v rukou drží stuhu s nápisem: "Beati mortui qui in Domino moriuntur. Opera enim illorum sequuntur. Illos." - "Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu. Protože jejich skutky je následují."


Před sarkofágem ktečí na baldachýnové podušce jejich dcera Ilona (1858-1952) taktéž v podobě bronzové sochy, která byla manželkou hraběte Lajose Batthyányiho. Autorem všech soch je Juraj Zala, který býval svého času jedním z nejvýznamnějších maďarských sochařů a rovněž dvorním sochařem císaře Franze Josefa I.

Svůj pobyt v Bardějově ukončila císařovna po třech týdnech a svou spokojenost s pobytem i s výsledky léčby vyjádřila při rozloučení slovy: "Cítím se zdravá a svěží."


Návštěva císařovny Alžběty na Sigorde
Při zpáteční cestě 22. července 1895 se Alžběta zastavila na Sigorde, kde ji zaujala bohatá historie Slánských vrchů, těžba opálů a soli. U příležitosti ukončení pobytu císařovny v šarišské župě připravila místní honorace z Prešova, Solivaru a Soľnej Bane pro Alžbětu piknik na louce u horního minerálního pramenu Šťavice. Poté byla císařovna ještě pozvána na slavnostní oběd do Stročinského hostince v Soľnej Bani, kde se k jídlu podávalo pečené hovězí maso. Hostinec prošel rekonstrukcí a dodnes stojí.

Sochy a památníky císařovny Alžběty na Slovensku

Památník císařovny Alžběty na Sigorde
Pouhé tři roky po této slavné návštěvě Šariše byla císařovna Alžběta během svého pobytu v Ženevě zavražděna. Po této tragické události byl na její počest a památku ze sbírek lidí ze Solivaru, Soľnej Baně, Prešova a okolí v místě někdejšího pikniku vztyčen památník, jež tvoří pramen, který stavitelé upravili na způsob lurdské jeskyně.
V jednom z kamenů je vsazená tabule s původním, těžko čitelným maďarským textem: "Királyne Erzsebéth Émlek Líget, 1898" což v překladu znamená "Památný háj královny Alžběty."

Další fotografie tohoto památníku v článku: Památník císařovny Alžběty na Sigorde


Busta císařovny Alžběty v Prešově
Ještě větší úcty se císařovně Alžbětě dostalo tři roky po její smrti, když byla v Prešově před dělostřeleckými kasárnami v parku odhalena její busta. Stalo se tak v neděli 27. října 1901 a sedmdesát centimetrů vysokou bronzovou sochu vytvořil nejopěvovanější sochař v Uhersku Alois Štróbl (* 1856 Kráľová Lehota na Liptově / † 1926 Budapešť). Maďaři ho považují za jednoho ze svých největších sochařů a jeho díla mohou turisté obdivovat nejen v Maďarsku, ale i v Rumunsku, Belgii, Německu, Kanadě, USA i jinde. I když se svému umění věnoval v Budapešti (kde se v jeho dílnách zrodila i tato prešovská busta Alžběty), hrdě se hlásil ke Slovensku a až do smrti měl trvalý pobyt v rodné Kráľovej Lehotě.


Současně s odhalením busty byly i kasárny přejmenovány na Alžbětinské a rovněž vznikl Alžbětin park.
Po pádu monarchie a vzniku ČSR byl Alžbětin park přejmenován na Lesík dělostřelců a v roce 1919 noví mocipáni ostranili i Alžbětinu sochu jako symbol nenáviděné monarchie a nahradili ji dělem. Ještě než byla socha z parku odstraněna, stala se terčem vandalů, kteří jí rozsekali tvář, bradu i nos. Busta poté zmizela neznámo kam a znovu se objevila až roce 1953, kde našla své místo v depozitáři Krajského muzea v Prešově.


Na veřejné místo se Alžbětina busta opět dostala až po více jak devadesáti letech. Iniciátorem zrestaurování a opětovného vystavení sochy byl prešovský primátor Pavel Hagyari. Právě na jeho popud Krajské muzeum bustu bezplatně zapůjčilo městu Prešov. Na opravě busty pracoval čtyři týdny restaurátor Vjačeslav Bobák a 16. září 2010 byla nově zrekonstruovaná socha umístěna v městském jižním parku na Hlavní ulici. Devadesát centimetrů vysoká busta císařovny stojí na růžovém kameninovém podstavci, váží asi 45 kilogramů, s podstavcem je vysoká dva a půl metru a je pod stálým dohledem bezpečnostních kamer.
Další fotografie této sochy v článku: Památník císařovny Alžběty v Prešově


Socha císařovny Alžběty v Bardějovských Kúpeľoch
Také město Bardějov, dva roky poté, co byla odhalena busta císařovny Alžběty před dělostřeleckými kasárnami v Prešově, představilo sochu císařovny Alžběty, kterou se rozhodlo postavit na její počest. Komise pro přípravu památníku zasedala v roce 1901 třikrát a v roce 1902 taktéž třikrát. Šarišský župan, Dr. Eugen Bardossy de Bardos oznámil, že socha císařovny bude z bronzu v sedící podobě a na její zhotovení budou použity prostředky z finanční sbírky a to konkrétně 12.000,-


Sochu zhotovil maďarský sochař Gyula Donáth (* 1850 Pešť / † 1909 Budapešť). Podstavec byl vyroben z mramoru a umístěn před hotelem Deák 25. července 1903, samotná bronzová socha byla vztyčena v první třetině srpna téhož roku. Při této příležitosti přednesl slavnostní projev tehdejší ministr Albert Berzeviczy.


Tento památník se stal jednou z největších lázeňských pamětihodností - ne však pro všechny. 26. června 1920 šarišský župan na základě zpráv četníků o "nespokojenosti lidu" nařídil odstranění sochy a její uložení v muzeu. Proti rozhodnutí se tehdejší správa Bardějovských Kúpeľov úspěšně odvolala, ale odpor proti soše neustával a v květnu 1926 byla na základě usnesení městské rady přesunuta do muzea.


V roce 1957 se opět otevřela otázka umístění památníku na veřejné prostranství. Muzeum tehdy jednalo s Krajským národním výborem v Prešově a Městským národním výborem v Bardějově o vyhotovení sádrové kopie sochy pro muzeum a o možnosti přenesení bronzového originálu z muzea zpět do lázeňského parku. Tato diskuze ale pro sochu císařovny Alžběty skončila velmi nepříznivě. S jejím přenesením do Bardějovských Kúpeľov nesouhlasili dokonce ani pracovníci muzea a památkáři. Podle jejich argumentace, velmi příznačné pro tehdejší dobu, musí socha zůstat v muzeu, neboť "zobrazuje představitelku nejreakčnější evropské dynastie."


Definitivní návrat sochy na původní místo se uskutečnil v červnu 1965, po téměř čtyřiceti letech. Přesun se udál z iniciativy Šarišského muzea a dnes tato krásná socha stojí před léčebným domem Alžběta, tehdejším hotelem Deák, kde byla císařovna během svého pobytu v Bardějovských Kúpeľoch ubytovaná.
Další fotografie této sochy v článku: Památník císařovny Alžběty v Bardějově

Zdroj:
vlastní článek, napsán s pomocí webových stránek města Bardějov a Trebišov: www.bardejov.sk & www.trebisov.sk;
webových stránek Lesů Slovenskej republiky: www.lesy.sk; webových stránek Prešovského Večerníku www.povecernik.sk;
některé fotografie z www.panoramio.com