František Ferdinand

10. března 2013 v 19:00 | Jana K |  Knihy o Franzi Ferdinandovi ďEste
Podtitul: Krůček od trůnu
Autor: Friedrich Weissensteiner
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 1/2013
Počet stran: 224, čb. obrázky v textu

Kolik dávám bodů: 7/10

Z německého originálu "Franz Ferdinand. Der verhinderte Herrscher," vydaného nakladatelstvím Kremayr & Scheriau, Wien v roce 2007 přeložil Jiří Vodvárko.


Anotace:
Život FRANTIŠKA FERDINANDA má všechny prvky scénáře k dramatickému filmu z hollywoodské produkce - rozporuplná osobnost, smrtelné onemocnění, nerovný sňatek, tragický závěr. Obětí výstřelů v Sarajevu nebyl jen arcivévoda František, v konečném důsledku se jí stala i celá habsburská monarchie.

Po prvním vydání v roce 1983 označila Sophie Nostitz-Rienecková, dcera Františka Ferdinanda, v dopise autorovi tuto knihu za "... mistrovské dílo!"

Pro nové vydání autor text důkladně přepracoval, opatřil novými fotografiemi a rozšířil o kapitolu, v níž nastínil další osudy dětí zavražděného následníka trůnu.

V biografii Františka Ferdinanda se autorovi podařilo vynikajícím způsobem představit životní osudy nástupce císaře Františka Josefa I., bohaté na dramatické události.

František Ferdinand byl aktivní, po činech prahnoucí člověk, který však byl nucen celý život čekat. Rakouský nástupce trůnu rychle chápal, bystře uvažoval a docházel k závěrům, v nichž se nedal zviklat. Měl vznětlivou a výbušnou povahu, kdy nad sebou občas ztrácel kontrolu. Jako mladý muž vážně onemocněl, silou vůle však nebezpečnou chorobu překonal.

Vztah mezi ním a císařem Františkem Josefem I. byl velmi napjatý. A od chvíle, kdy si František Ferdinand na císaři vymohl souhlas k sňatku s hraběnkou Žofií Chotkovou, kterou nadevše miloval, jež mu však nebyla svým stavem rovná, takže jejich svazek znamenal hrubé porušení pravidel habsburského domu, stala se propast mezi oběma muži nepřeklenutelná. Následnický pár se stal ze strany vídeňského dvora terčem neustálého ponižování všemi možnými způsoby; na jejich vzorné manželské soužití to však nemělo sebemenší vliv. Žofie a František Ferdinand byli jedno srdce jedna duše. Nástupce trůnu svou choť hluboce miloval a ctil a z jejich manželství vzešly tři děti.

Ve svých politických názorech byl František Ferdinand konzervativní, měl však rozhled a bystrého ducha. Vražedné výstřely, jejichž obětí se stal následník trůnu v roce 1914 v Sarajevu, zasáhly i stářím zesláblé srdce habsburské monarchie.

O autorovi:
Dvorní rada Prof. Dr. Friedrich Weissensteiner se narodil 25. listopadu 1927 v Großpertholzu (Dolní Rakousy). Vystudoval dějiny a anglistiku. Naposled působil jako ředitel gymnázia ve Vídni. Proslavil se jako autor a vydavatel řady publikací, především historických a literárních portrétů, a zejména pak jako vynikající životopisec Habsburků. Jeho renomé daleko přesahuje hranice německy mluvících zemí.

Euromedia Group vydala jeho knihy: Dcery Marie Terezie, Synové Marie Terezie, Ženy na habsburském trůnu, Dcery Habsburků na cizích trůnech, Velcí panovníci rodu habsburského, Lásky v cizích postelích, Slavní sebevrazi a Rakouští císařové.


Moje hodnocení:
V anotaci ke knize se dočteme, že dcera Franze Ferdinanda Sophie označila tuto knihu za "mistrovské dílo," to nám ostatně autor neopomene oznámit a pochlubit se i v předmluvě. Já tento názor ovšem nesdílím, čímž ale nechci hned tvrdit, že kniha je špatná. O následníkovi rakouského trůnu jsem ale četla zajímavější knihy, třeba biografii od Jiřího Pernese O trůn a lásku bych určitě upřednostnila. Kniha začíná - poněkud nestandartně - kapitolou o atentátu, která mohla být podle mého názoru obsáhlejší, například o pozadí atentátu se mnoho nedozvíme. Dále kniha standartně mapuje následníkův život, jednotlivé kapitoly se věnují dětství a výchově, těžké nemoci se kterou Franz Ferdinand několik let bojoval, morganatickému vztahu s hraběnkou Žofií Chotkovou, permanentnímu napětí mezi ním a stárnoucím císařem, další kapitoly líčí politiku a ideologii následníka a jeho vztah k armádě. Závěr knihy tvoří "Pokus o psychogram" Franze Ferdinanda, kde si mimo jiné můžeme přečíst dobové posudky několika (konkrétně šesti) blízkých spolupracovníků následníka, např. pobočníka Alexandra Brosche von Aarenau, předsedy jeho vojenské kanceláře Carla Bardolffa nebo šéfa generálního štábu rakousko-uherské armády Conrada von Hötzendorfa.
Tyto posudky mě zaujaly, jsou určitě zajímavým zpestřením knihy, co mě ale zaulalo méně nebo spíš vůbec ne, je grafologický posudek Antona Neubera, grafologa z povolání. Nevím, proč není v knize přetištěna alespoň malá ukázka z dopisu následníka podplukovníkovi Broschovi, který posloužil grafologovi coby zkoumaný materiál k napsání posudku. Celá obrazová příloha knihy je velmi slabá, na konci knihy je rodokomen, který mohl být podrobnější a navíc je v něm chyba v roku narození Aloise, syna Sophie Nostitz-Rieneck. Největším plusem knihy je poslední kapitola, která se věnuje pohnutým osudům následníkových dětí. O nich jsem se v jiných knihách o Franzi Ferdinandovi nedočetla, a tady jsou v plné nahotě popsány hrůznosti, které museli oba synové, Max i Ernst absolvovat v Dachau a Ernst posléze i v dalších koncentračních táborech Flossenbürg a Sachsenhausen-Oranienburg, kde strávil pět dlouhých let. Zajímavou přílohou knihy je určitě závěrečný soupis míst spjatých s arcivévodou Franzem Ferdinandem (zámek Artstetten, lovecký zámeček Eckartsau, zámek Konopiště a vídeňská muzea, která vlastní expozici či sbírky týkající se následníka trůnu), včetně polohy, dosažitelnosti, kontaktů a otevírací doby.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lisi Lisi | Web | 11. března 2013 v 8:30 | Reagovat

Liší se to nějak od jeho biografie od Pernese? Co bys hodnotila za zajímavěji podané?

2 Jana K, autor blogu Jana K, autor blogu | E-mail | Web | 13. března 2013 v 22:33 | Reagovat

[1]: Zatím nevím, mám přečtených prvních pár stránek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.