Únor 2013

Dáma v Toweru

26. února 2013 v 18:00 | Jana K |  Knihy o anglickém královském dvoře
Autor: Jean Plaidy
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2004
Počet stran: 392

Kolik dávám bodů: 10/10

Z anglického originálu "The Lady in the Tower," vydaného nakladatelstvím Three Rivers Press, New York v roce 2003 přeložila Zdeňka Zvěřinová.


Anotace:
Román Jean Plaidy, která je známa jako přední anglická spisovatelka historických románů, vypráví o osudu Anny Boleynové, jedné z šesti žen Jindřicha VIII.
Příběh vypráví jeho hrdinka v první osobě. Uvězněna v Toweru líčí svou podivuhodnou životní dráhu a přemítá, co mohla udělat jinak, aby unikla osudu, který ji dovedl až na popraviště. Historie vzestupu Anny Boleynové ke slávě se liší od příběhů všech dalších žen anglických dějin. Pro lásku k ní způsobil Jindřich VIII. hluboký rozkol v katolické církvi, popřel autoritu papeže a ustanovil se hlavou anglikánské církve a tím navždy posunul náboženské hranice. Riskoval kvůli Anně Boleynové mezinárodní válku i vnitrostátní konflikt, po dvaceti letech manželství opustil manželku Kateřinu Aragonskou, a vytvořil precedent rozvodu u anglického dvora. Šest dlouhých let zarytě bojoval se svými rádci, až konečně prohlásili jejich svazek za legitimní. Přesto Anna Boleynová zaplatila za jeho lásku nejvyšší cenu. Tři roky poté, co se za krále provdala, jí nechal setnout hlavu.
V tomto pozoruhodném příběhu politických spiknutí i milostné posedlosti spřádá autorka bestselerů Jean Plaidy Annin příběh zcela novým způsobem. Spojením historických podkladů a působivého Annina vyprávění vykouzlí život u dvora ve vší brokátové nádheře, s hostinami a plesy, intrikami, zradami i náboženským fanatismem.
Po dětství u elegantního francouzského dvora, kde Anna poznává svět i milostné intriky, se vrací do rodné Anglie s očekáváním značně klidnějšího života. Vysoká kráska s tmavýma očima a bujnými vlasy se ocitne na dvoře krále Jindřicha VIII., kde o ni začne jevit zájem sám panovník. Svéhlavá, hrdá a počestná Anna však nehodlá být ničí milenkou - dokonce ani krále, který už je ženatý.
A tak začíná zoufalé pronásledování. Jindřich se vzepře svým nejvěrnějším rádcům, manželce, její královské španělské rodině, papeži v Římě i stále kritičtější veřejnosti a převrátí svůj dvůr vzhůru nohama, aby našel způsob, jak získat, po čem doopravdy touží. A když Anna konečně podlehne Jindřichovu dvoření, octne se v nebezpečné hře moci a touhy, v níž jí žádná láska ani oddanost nezaručí bezpečí.

O autorce:
Dnes již zesnulá Jean Plaidy se jako mimořádně úspěšná autorka věnovala anglickým dějinám důsledně od dob Viléma Dobyvatele a vlády normanských králů přes dynastii Plantagenetů až po slavné období britských dějin za vlády královny Viktorie. Nevynechala však ani pohnutá historická období za hranicemi Anglie: věhlasná je její trilogie popisující francouzskou revoluci, třídílný román o životě Kateřiny Medicjské i příběh slavné Lucrezie z rodu Borgiů.
Se životními osudy Kateřiny Medicejské (Žárlivá Kateřina, Travička Kateřina, Královna Kateřina) a Lucrezie Borgie (Římská madona Lucrezia Borgia, Záhadná Lucrezia Borgia) se díky nakladatelství Baronet mohl již seznámit i český čtenář. Baronet rovněž vydal rozsáhlý historický román o životě a vládě Jindřicha IV. Navarrského pod názvem Věčný milenec, knížku Tři číše jedu, příběhy nejslavnějších travičů všech dob, a především rozsáhlou epopej o královské dynastii Tudorovců.

Ukázka z knihy:
Chtěla jsem být sama a přemýšlet. Takže je to pravda. Jindřich se schází s nějakou jinou. Celá ta léta čekání jsem věřila, že je mi věrný, a teď, jakmile jsme dosáhli vytouženého manželství, mi začat zahýbat.
Nemohla jsem tomu uvěřit. Ne tak brzy! Za týden se narodí moje dítě.
Že by si to Jane vymzslela? Toho by se neodvážila. Byla zlomyslná a těšilo ji zasévat v mojí mysli nejistotu, ale nemyslím, že by si troufla v takové věci lhát.
Moje pobouření každou minutou rostlo.
Vždycky jsem byla impulzivní a v té době možná ještě ví než předtím. Měla jsem pocit, že se zalknu vztekem, a jediné, co mě trochu uklidňovalo, bylo pomyšlení na dítě.
Zanedlouho jsem Jindřicha zahlédla. Nebyl sám, doprovázelo ho několik přátel. Už jsem však nevydržela čekat.
Nechal je stát v rohu místnosti a přistoupil ke mně. Pozeptal se na mé zdraví a já vybuchla: "Jak je to s vaší milenkou, pane?"
Přimhouřil oči a užasle na mě zíral. Mělo mě to varovat, ale musela jsem se toho ještě hodně naučit.
"Jen se netvařte tak nevinně," vykřikla jsem. "Mluví o tom celý dvůr. Takové jednání nesnesu. Jsem tady... navíc v jiném stavu..."
"Madam," utrousil chladně, "zapomínáte, s kým mluvíte."
"Mluvím se svým manželem," odsekla jsem, "který by se měl starat o mě a naše dítě, a ne se honit za služebnými."
Ještě nikdy jsem ho takhle neviděla. Na okamžik zbledl a pak se mu do tváří opět vehnala barva. Promluvil: "Zavřete oči stejně jako to dělala ta lepší před vámi."
Ohromilo mě to. Čekala jsem, že to obvinění popře, a přestože bych mu nevěřila, přijala bych jeho ujištění o věčné věrnosti a řekla si, že to pro něj bude varování. Moje překvapení naznačovalo, že ho málo znám a nechápu plně situaci, v níž jsem se ocitla.
Zdálo se, že zapomněl na přihlížející dvořany - stejně jako já - a přistoupil ke mně. Tvářil se hrozivě a z jeho slov mi přeběhl mráz po zádech.
"Měla byste vědět, že vás mohu v jediném okamžiku srazit níž, než odkud jsem vás zvedl."
S tím se obrátil, vyšel z místnosti a jeho společníci ho následovali. Omráčeně jsem se vrátila do svých komnat a sesula se na postel.
Připadalo mi to jako zlý sen. Je to opravdu ten něžný milenec, který se mě vždy snažil uklidnit a zmírnit mé výbuchy hněvu? Je to ten muž, který mi přísahal věčnmou lásku a s ochromujícími důsledky pro celý svět sedm let usiloval o to, aby ze mě udělal královnu? A za necelých sedm měsíců mě má dost!
Ležela jsem a dívala se na zdobená nebesa. V životě jsem nebyla tak otřesená. Pak jsem pomyslela na dítě, které nosím. Jindřich mi neublíží... ne, dokud nosím dědice. Chce syna víc než cokoli na světě... víc než mě nebo tu uculující se dvorní dámu, které nadbíhá.
Jeho slova se brzy roznesou po celém dvoře. Uměla jsem si představit, jak se moji nepřátelé pochechtávají.
Ale nosím dědice. Stanu se matkou budoucího krále. Nikdy jsem Jindřicha nemilovala. Ale dítě, které jsem čekala, jsem od začátku zbožňovala. A to dítě bude mou spásou.

Moje hodnocení:
Opět jsem se chvíli zaměřila na Tudorovce a tak sem dávám tuto románovou knihu o Anně Boleynové. Co k ní říci - jedná se dle mého názoru o velmi povedené románové zpracování pestrého Annina života. Od dětství na Heveru, přes dospívání u francouzského dvora až po cestu na výsluní u dvora anglického, nejprve jako dvorní dáma Kateřiny Aragonské a poté jako samotná anglická královna nás kniha velmi poutavě provede Anninými osudy až ke tragickému konci. Jelikož nejsem až takovým znalcem Tudorovců, nedovedu posoudit nakolik se kniha zakládá na pravdě a co je přimyšleno (např. se domnívám, že část kdy Anna pobývá ve Francii, čerpá z větší části ze života její sestry Marie), ale kniha se mi velmi líbila a mohu ji doporučit.