Červen 2010

Smrt následníka

28. června 2010 v 12:00 | Jana K |  Knihy o Franzi Ferdinandovi ďEste
Autor: František Kafka
Nakladatelství: Magnet
Rok vydání: 1971
Počet stran: 144 včetně 16 str. čb. přílohy

Kolik dávám bodů: 8/10
Anotace:
Dějiny dvacátého století zaznamenávají stovky a snad tisíce atentátů ve všech končinách světa. Ale málokterý z nich měl tak dramatický průběh a přímo osudové následky jako atentát na následníka trůnu Ferdinanda ď Este, k němuž došlo v červnu 1914 v bosenském Sarajevu.
František Kafka, známý čtenářům Magnetu ze svazků "Výbuch v podzemním jezeře" a "Večeře s vrahem", vypráví v reportáži "Smrt následníka" nejen o průběhu této vzrušující události, ale osvětluje i její politické a historické pozadí a sleduje osudy lidí, kteří atentát připravovali a uskutečnili.

Moje hodnocení:
Vaso Čubrilović, Mohamed Mehmedbašić, Cvetko Popović, Nedeljko Čabrinović, Trifko Grabež a konečně ten, jehož dva výstřely znamenaly rozpoutání celosvětové katastrofy, která měla za následek definitivní zánik monarchie, - Gavrilo Princip - tato šestice mužů se rozestavila 28. června 1914 v Sarajevu podél Apelova nábřeží, kudy měl projíždět tolik nenáviděný následník rakousko-uherského trůnu při své návštěvě a vyzbrojena ručními granáty a nabitými revolvery chladnokrevně čekala na svou kořist. Dnes od této tolik známé události uplynulo přesně 96 let a já jsem právě shodou okolností dočetla tuto knihu, která se velmi podrobně zabývá nejen samotným atentátem, ale i veškerými událostmi okolo něj, sleduje jeho přípravy a pak i následné zatčení pachatelů a vynesení rozsudků nad nimi. Z knihy jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí, které jsem dosud v samostatných knihách o Franzi Ferdinandovi nečetla, ty se většinou věnují atentátu spíše z pohledu samotného následníka, takže knihu mohu rozhodně doporučit. Podrobně se dozvíme podrobnosti o přípravě atentátu, na němž se zdaleka nepodílela jen výše zmíněná šestka mužů - na vrcholu celého spiknutí stáli především vůdce nacionalistické skupiny "Černá ruka" Dragutin Dimitrijević, známý též jako "Apis" a jeho pravá ruka major Vojislav Tankosić a spousta dalších, jako např. Danilo Ilić, jež jako hlavní technický vedoucí atentátu dopravil zbraně z Doboje do Sarajeva a rozdal je spiklencům. Nebyl samozřejmě jediný, jež zbraně přepravoval na místo činu, o strastiplné cestě zbraní, které doputovaly v různých rukou postupně až z Bělehradu se taktéž dočteme. Autor v knize vykreslil nejen postavy atentátníků (jimž v době atentátu ještě nebylo dvacet let a proto nemohli být odsouzeni k smrti), ale přiblížil i celkovou tehdejší sociální situaci, ze které vyrůstaly názory mladé srbské generace po anexi Bosny a Hercogoviny Rakousko-Uherskem v roce 1908, po níž se v celé zemi tak zvedla protihabsburská nálada zejména u bosenské mládeže, která se nesmířila s rakouským panstvím, jež prohlubovalo utrpení a ponižování všech slovanských národů v monarchii.
A na závěr si dovolím citát ze závěru knihy, jehož autorem je britský ministr zahraničních věcí sir Edward Grey, muž, jenž v noci na 4. srpna 1914 vypověděl Německu válku:
"Svět se pravděpodobně nikdy nedozví všechno o pozadí vraždy arciknížete Franze Ferdinanda. Podle všeho neexistuje a ani nikdy neexistoval někdo, kdo by věděl vše, co by se o tom dalo vědět."
Je to stále ještě pravda.
Ještě malá poznámka na okraj: Na začátku se také kniha zmiňuje o "noci královrahů" 11. června 1903, kdy Dragutin Dimitrijević společně s Tankosićem a dalšími zavraždili v královském paláci autokratického srbského krále Alexandra Obrenoviće a jeho choť Dragu. Už jsem o ní někde letmo četla, tak tady je popsána přece jen trochu více.

Marie Terezie - Osudová hodina Habsburků

26. června 2010 v 11:00 | Jana K |  Knihy o Habsburcích
Autor: Heinz Rieder
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: první vyd. 1997, druhé vyd. 2004
Počet stran: 176 + 12 čb. přílohy

Kolik dávám bodů: 6/10

Z německého originálu "Maria Theresia: Schicksalsstunde Habsburgs", vydaného nakladatelstvím Casimir Katz Verlag, Gernsbach v roce 1990 přeložila Ingeborg Churaňová.
Heinz Rieder - Marie Terezie
Anotace:
MARIE TEREZIE
Matka šestnácti dětí, milující manželka, dobrotivá vládkyně poddaných, obratná politička a po míru toužící císařovna.

Zcela nepřipravená, velmi mladá a netušící, co ji čeká, se ujala 20. října 1740 vlády. Nikdo nevěřil, že tato energická, nespoutaná dívka zvládne úkoly, které se zvnějšku i zevnitř valily na rakouský stát. Ona se k nim však postavila zpříma. Díky nezlomné vůli a osobitému šarmu se jí podařilo neuvěřitelné. Zreformovala starý systém správy, armády a školství a obratnou diplomacií a promyšlenou sňatkovou politikou stabilizovala zahraničněpolitické postavení habsburské říše.
Dokonce i její velký a geniální proticník pruský král Fridrich Veliký po její smrti doznal, že "dělala svému trůnu a rodu čest".

V jaké roli bychom měli Marii Terezii obdivovat nejvíce? Jako vzornou manželku a matku šestnácti dětí, které bezvýhradně milovala a s mimiž ji spojovalo silné citové pouto, nebo jako vládkyni velké říše v historicky osudové době? I kdyby byla pouze manželkou některého evropského vládce a matkou jeho dětí, byl by její život naplněn. Marie Terezie však byla povolána k mnohem vyšším úkolům. Na trůn habsburské monarchie usedla ve svých třiadvaceti letech. Plně se v tomto úřadu osvědčila i v těch nejobtížnějších dobách, kdy by leckterý muž selhal. Její profesionalita a prestiž rostly se státnickými záležitostmi a obtížemi, které musela řešit a překonávat. Stala se panovnicí zcela neobvyklého formátu, a vynutila si dokonce i úctu svého protivníka Fridricha Velikého, jenž ženami pohrdal.
Životopisná kniha rakouského historika Heinze Riedera se zabývá nejen osobností Marie Terezie od dětství až do její smrti, ale zejména jejím čtyřicetiletým panováním. Pojednává o životě v habsburském domě, o manželství s mužem nevýznamného evropského rodu, o bojích s Pruskem a Fridrichem II. zvlášť, o rodinných záležitostech i osudech některých jejích potomků - Josefa II., Leopolda a Marie Antoinetty. Autor dokázal velmi plasticky vykreslit obrovský talent a schopnost Marie Terezie - této mimořádné ženy - čelit dramatickým událostem doby.

O autorovi:
Heinz Rieder se narodil roku 1911 v Mödlingu u Vídně. Studoval filozofii, germanistiku a historii. Do roku 1973, kdy odešel do důchodu, byl vedoucím Vídeňských městských knihoven. Je členem Rakouského svazu spisovatelů. Vydal řadu prací z oblasti historie (poslední je Napoleon III. - Abenteuer und Imperator) a literární vědy. Kromě toho napsal několik rozhlasových her, povídek a knih pro děti.

Moje hodnocení:
Doplním.

Císařovna Sissi (2)

14. června 2010 v 16:00 | Jana K |  Filmy s císařovnou Alžbětou
Dnes vyšlo druhé pokračování filmu Císařovna Sissi.
Film Císařovna Sissi (2) (2009)
Anotace:
Po smrti své prvorozené dcery se ocitá Sissi v naprosté beznaději. Útěchu nakonec nachází v dalších dětech, zejména ve vytouženém synovi Rudolfovi, dědici trůnu. Proti její vůli však jsou děti podřízeny tuhé výchově a značně se jí odcizí. Také mezi císařským párem dojde k ochlazení vztahu a Sissi hledá útěchu jinde. Napjatá situace v Uhersku si však žádá, aby se celá rodina pevně semknula.

Císařovna Sissi (1)

7. června 2010 v 17:00 | Jana K |  Filmy s císařovnou Alžbětou
Dnes vyšlo jako příloha Blesku pro ženy DVD s filmem císařovna Sissi - právě jsem se vrátila z okružní jízdy po našich trafikách abych ho až napotřetí sehnala. Jsem moc zvědavá, jak se mi film bude líbit, možná už dnes ho zkouknu a pak sem o něm napíši více. Příští pondělí vyjde druhé pokračování.

Legendární kráska a její dramatický osud...

Režie: Xaver Schwarzenberger
Žánr: Drama/Historický/Romantický
Rok: 2009 (Rakousko/Německo/Itálie)
Délka: 99 min (první část) + 97 min (druhá část)

Obsazení:
Cristiana Capotondi - císařovna Alžběta
David Rott - císař Franz Josef
Martina Gedeck - arcivévodkyně Sophie
Licia Maglietta - vévodkyně Ludovika
Herbert Knaup - vévoda Max
Christiane Filangieri - Helena
Christoph von Friedl - Maximilian von Thurn und Taxis
Fritz Karl - hrabě Gyula Andrássy
Franziska Stavjanik - hraběnka Sophie Esterházy
Katy Saunders - Ida Ferenczy
Xaver Hutter - arcivévoda Ferdinand Max
Frederica de Cola - Charlotte von Belgien
Friedrich von Thun - maršál Radetzky
Erwin Steinhauer - císař Napoleon III.
Andrea Osvart - císařovna Eugenie
Dieter Kirchlechner - Otto von Bismarck

Informace o filmu na dvdinform.cz

Anotace:
Když se císař František Josef I. seznámil s okouzlující Alžbětou Bavorskou, přezdívanou Sissi, byla to láska na první pohled. Jejich společné štěstí ale nemělo dlouhého trvání. Svobodomyslná Sissi se jen těžko podřizuje tuhému dvorskému protokolu a její chování ji vynese odpor na mnoha stranách. Ty nejtěžší okamžiky ji však teprve čekají...

Fotografie z filmu Císařovna Sissi:
Císař Franz Josef (David Rott) a císařovna Alžběta (Cristiana Capotondi).
Císařský pár při společné vyjížďce na koních.
Císařovna s hrabětěm Gyulou Andrássym (Fritz Karl) na plese.
Bitva u Solferina 24. 6. 1859.
Císařovna při pobytu v Benátkách.
Sisi v Uhrách.
Arcivévodkyně Sophie (Martina Gedeck).

Trailer k filmu Císařovna Sissi: