Synové Marie Terezie

12. května 2010 v 9:00 | Jana K |  Knihy o Habsburcích
Autor: Friedrich Weissensteiner
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2005
Počet stran: 160, čb. obrázky v textu

Kolik dávám bodů: 8/10

Z německého originálu "Die Söhne Maria Theresias", vydaného nakladatelstvím Buchverlage Kremayr & Scheriau/Orac, Wien v roce 2004 přeložila Ingeborg Churaňová.
Anotace:
16 DĚTÍ MARIE TEREZIE
11 DCER A 5 SYNŮ

JOSEF II. - despotický lidový císař
LEOPOLD II. - rozvážný reformátor a moudrý kníže míru
KAREL JOSEF - předčasně zesnulý matčin oblíbenec
FERDINAND KAREL - syn způsobující matce starosti
MAXMILIÁN FRANTIŠEK - osvícenec v biskupském ornátu

Ze šestnácti dětí, které Marie Terezie přivedla na svět mezi svým dvacátým a devětatřicátým rokem, bylo pět synů. Na rozdíl od svých sester všichni úspěšně přežili dětský věk.
Marie Terezie se chovala k synům stejně jako k dcerám. Věnovala jim mateřskou péči, lásku a přízeň. Dostalo se jim ovšem důkladnější výchovy a pečlivější výuky, protože se měli připravovat na postavení panovníků.
Své syny a dcery kárala Marie Terezie i v době jejich dospělosti. Vytýkala jim nedostatky a málokdy je chválila. Starala se o jejich vývoj a zajímala se také o jejich pozdější osudy. Byla s nimi v pravidelném osobním nebo písemném styku. Nejhůře vycházela se svým spoluvládcem Josefem, který se měl stát jejím nástupcem. Bylo to nejspíše tím, že mezi nimi bylo více třecích ploch než u ostatních synů, protože působil v její bezprostřední blízkosti.

O autorovi:
Friedrich Weissensteiner se narodil v dolnorakouském Großperholzu, vystudoval historii a anglistiku. Promovaný pedagog se kromě své učitelské dráhy profesora a ředitele vídeňského Bundesgymnasia stal záhy spisovatelem. Proslavil se jako specialista na soudobé dějiny, úspěšný životopisec Habsburků a autor vynikajících historických a literárních portrétů. V Euromedia Group vyšly jeho knihy Dcery Marie Terezie, Ženy na habsburském trůnu, Dcery Habsburků na cizích trůnech, Velcí panovníci rodu habsburského, Slavní sebevrazi, Lásky v cizích postelích a Rakouští císařové.

Ukázka z knihy:
Nepřesvědčují krásná slova a ujišťování, nýbrž jenom činy. Pozoruji Vás zblízka a vidím šlendrián a změkčilost, málo úcty, vůbec žádnou poslušnost, naopak ješitnost a předsudky, k čemuž máte méně důvodů než někdo jiný z rodiny, a to mi působí starost o Vaši budoucnost. Hleďte, abyste mne přesvědčil o opaku, pak můžete počítat s mou spokojeností a láskou.
Tyto mateřské řádky patřily předposlednímu synovi Marie Terezie, arcivévodovi Ferdinandovi, a to v květnu 1769, kdy mu ještě nebylo ani 15 let. Ale jeho matka už tehdy dlouho pomýšlela na to, s kým ho ožení.
O několik měsíců později si svého "Ferdíka" vzala do parády ještě ostřeji. Neustále zanedbáváte svá studia, vytýkala mu, a dovolená zábava Vás činí ještě línějším a méně pilným. Musím Vás varovat, to se musí změnit a Váš pobyt v Laxenburgu bude plný práce. Učitelé mají ve svých zprávách o vyučování psát, zda hodiny proběhly od začátku do konce bez přerušení, odchylek a nepatřičných rozhovorů. Pokud nějakou hodinu zameškáte, musíte ji nahradit, i kdyby to mělo být večer místo procházky. Lituji, že mě nutíte k takovému opatření, ale protože nedbáte na rady, jsem k takovému jednání s Vámi nucena.

A nejen to: Marie Terezie byla toho názoru, že se musí starat také o synovo duchovní blaho, protože sám neměl pro poučnou literaturu mnoho pochopení. V březnu 1773 se ptala: Co právě čtete? Jen brak nestačí. Beatrix miluje a čte stále dobré khihy. Vezměte si z ní příklad a sedněte si každý den na hodinu s knihou, ale to pak nesmíte tropit hlouposti a hrát si se psy. Čistě náhodou jsem se dověděla, že jste si nějaké opatřil a že s nimi cvičíte. Musím říci, že Vás dobře znám a že tento druh zábavy pokládám pro Vás za velmi špatný, také kvůli čistotě, kterou neberete zvlášť vážně. Znám sice Vaši vášeň pro psy, ale bohužel také vím, jak dobře umíte marnit čas; tohle hraní se zvířaty bude vždy záminkou k neužitečnému, ba dětinskému rozptylování. Kde mají rodinu, nemají v ní psi co dělat. Nakonec synovi dala určité ultimatum: Vážně nad tím přemýšlejte a až 1. července dosáhnete svého dvacátého roku, očekávám od Vás pevná předsevzetí, s nimiž v tento den začnete nový rok života.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Koncem března 1775 psala svému nejmladšímu synovi Maxmiliánovi Františkovi:
Jsem velice spokojena s Vaším chováním, poznamenala uznale. Také jste obratnější při rozhovoru, už se neobjevují žádné nepřiměřené hlouposti a sklony vyprávět věci posměšně, čehož jsem se u Vás trochu obávala. Pokračujte tak dále a dosáhnete k mé radosti cíle, které jsem Vám stanovila.
Ale po třech týdnech na něm nalezla opět staré chyby a přísně ho napomínala: Nejsem spokojena s Vaším držením těla a zjišťuji, že starý zvyk trochu se hrbit je nyní ještě horší; také si dáváte všechno tak blízko k očím, že by si lidé mohli myslet, že jste krátkozraký. A to nebylo všechno, matka pokračovala: Pozorovala jsem, že často dáváte ruce na obličej, nebo na ústa, abyste se poškrábal, nebo si kousal nehty. Zanechte toho laskavě, vypadá to hrozně a zesměšňuje Vás to. A zbavte se konečně ošklivého zvyku neustále zívat. Je to tik z Vašeho dětství, kvůli němu jsem Vás musela často napomínat. Marie Terezie psala tento dopis 20. dubna 1775.

Moje hodnocení:
Jedná se určitě o velmi povedenou knihu, která se velmi dobře čte. Líbila se mi, i když Marie Terezie a její potomstvo se u mě těší spíše okrajovému zájmu, přece jen mám raději poslední Habsburky. Kniha velmi pěkně popisuje, jaký vztah měla Marie Terezie ke svým pěti synům, dozvíme se , že i když synové dospěli a založili své vlastní rodiny, nepřestávala je matka ovlivňovat. Můžeme říci, že Marie Terezie se ke svým synům chovala prakticky stejně jako k dcerám (knihu Dcery Marie Terezie taktéž od Friedricha Weissensteinera jsem také četla). Věnovala jim všechnu mateřskou péči, lásku a starost, ale jejich výchova ovšem byla podstatně pečlivější než v případě dcer. U synů se samozřejmě předpokládalo, že by se jednou mohli stát vladaři. Život synů matka nejen ovlivňovala, ale přímo rozhodovala o jejich budoucnosti. S každým z nich počítala v rámci dynastických představ pro zcela jasně určený úkol. V knize mě zvlášť pobavily dopisy, jejichž mnoho citací se v knize objevilo, dopisy, které matka neustále svým synům psala. Z dnešního hlediska se vyznění dopisů jeví zvláštně a nepochopitelně a už si neumíme představit, že bychom od rodičů dostávali takové rady a poučení, které Marie Terezie psala svým synům, pár ukázek jsem vybrala výše.
Ukázka rukopisu Marie Terezie, záznam o smrti jejího manžela.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nikola nikola | E-mail | 9. dubna 2014 v 20:41 | Reagovat

kolik my marie teresie dětí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.