Alžběta Rakouská

31. května 2010 v 15:00 | Jana K |  Knihy o císařovně Alžbětě
Autor: Karel Tschuppik
Nakladatelství: Melantrich a. s.
Rok vydání: 1931
Počet stran: 208 + 8 čb. přílohy

Kolik dávám bodů: 6/10

Lidé a osudy - Knihovna bohatých životů, svazek I.
Karel Tschuppik - Alžběta Rakouská v překladu Karla Nového s obálkou Toyen vytiskl a vydal Melantrich a. s., Praha 1931.
Anotace:
Rakousko v roce 1854: Mladá bavorská vévodkyně Alžběta podává rakouskému císaři Františku Josefovi ve slavnostně vyzdobeném vídeňském kostele sv. Augustina ruku k manželskému svazku - za jásotu lidu se z dítka přírody stává "Sisi" císařovna rakouská. Co začíná jako pohádka, zachmuří se záhy temnými stíny: přísný dvorský ceremoniál, oddělení od dětí, reprezentační povinnosti berou mladé císařovně vzduch k dýchání. Když se zlatá klec stane příliš těsnou, uprchne Alžběta před tlaky dvora, cestuje vášnivě po cizích zemích a na své jachtě křižuje po dalekých mořích. Skutečné štěstí jí však zůstává odepřeno - až do jejího hořkého konce.

Obsah:
Princezna z pohádky
V zlaté kleci
Útěk
Návrat
Doktor Christomanos
Ludvíkova smrt
Rudolfův konec
Poslední léta
Vražda

Ukázka z knihy:
Alžběta prožije první zlé hodiny. Nebesa, do nichž ji vynášeli, počínají se potácet: všemohoucnost, kterou byla zahrnuta, ukazuje se jako dar slov; obraz jejích vlastních ctností, který slavně vychvaloval, splaskl. Mladá císařovna je obrněna před tím, aby podlehla svodům vnější moci; pocítila nanebevstoupení k majestátu jako pozlacení svého snu, a ne jako kariéru. Rozčarování je přesto kruté. Nikdy v životě nepřijímala rozkazů. Matka, i když byla přísná, byla zcela jinak přísná, takže Alžbětiny pýchy nezraňovala. Otec nikdy neporoučel. Znal sebe a své děti příliš dobře, každou násilnou výchovu by odmítl ze strachu, aby originál nebyl porušen; jen nepovedenci potřebují silné ruky. Pod otcovou ušlechtilou mírností byla Alžběta královnou. Nyní s ní, jako s císařovnou, císařova matka nakládá jako se slečinkou z pensionátu.
Podřizování se ve věcech dvora je dosti zlé; přesto je to nový, tisíci normami ovládaný svět, který Alžběta musí poznat. Také stěsnání a dozor během čtyřiadvaceti hodin se dá, oslazován historickými příklady, odůvodnit jako nutné zařízení majestátního života. V malých konfliktech jest císař při císařovně. Není jí zabraňováno, aby se sama procházela velkým laxenburským parkem, ale velmi nemile nesou, když z takových výletů přivádí s sebou děti, které si hrály na ulici. Císařovna, doprovázena dvorní dámou, jede do města, kde na Michaelském náměstí opustí povoz a obstarává si na Uhelném trhu a Příkopech nákupy. Zvědavost obecenstva, vidět semnnáctiletou císařovnu, je veliká, ještě větší překvapení nad něžnou, dívčí dámou, zůstávající stát před obuvnickým krámem; tu kupuje rukavice, jinde voňavky a při všem se těší, že smí být jednou takovou, jako jsou ostatní lidé. Obyvatelstvo vnitřního města není sice netaktní, avšak zalíbení v přirozenosti a v gracii mladé císařovny, rovněž tak přání viděti ji pokud možno zblízka, způsobuje často zástupy a shluky, policie před tímto nezvyklým zjevem jest nejistá a přehorlivá ve zprávách a ospravedlňování se u vrchního hofmistrovského úřadu, stížnosti jdou k císaři, arcivévodkyně Žofie kritisuje. Alžběta musila se zříci této volnosti tak samozřejmé u mnichovského dvora. Nemá ani možnosti navštíviti některá císařská muzea nebo divadla. Tehdy se řeklo v kruhu arcivévodkyně Žofie, že Alžběta zapomíná, že již nežije v bavorských horách. Jednou náhoda na trůn posadila originelní povahu se všemi přívlastky opravdové šlechty, ale tradice a ceremoniel nechtějí skutečné královny, přejí si kněžny podle obrázkové knihy.

Moje hodnocení:
Tak tohle je další můj úlovek z internetového antiku, na který jsem náhodou narazila - o exitenci téhle knihy jsem jinak neměla ani ponětí. Ale abych pravdu řekla tak mě tahle kniha moc nenadchla a je pro mě možná i trochu zklamáním. Je vidět, že se jedná o jeden z prvních životopisů císařovny Alžběty, neboť obsahuje spoustu troufám si říci pokřivených tezí o císařovně, které jsou už dneska překonány. To bych celkem pochopila, vzhledem k době kdy byla kniha vydaná, co je ale horší - kniha na můj vkus obsahuje příliš mnoho drobných chyb a nepřesností, na které jsem já dost háklivá - a tak se např. dočteme že císařovna se stala poprvé matkou v květnu (!!!) 1855, že její druhá dcera přišla na svět v červnu (!!!) 1856, otec korunní princezny Štěpánky (všechna jména jsou v knize přeložena; ještě na okraj - velmi mě pobavilo přeložení přezdívky - "Žvanda" není nikdo jiný než císařovnin bratr "Gackel") je Ludvík (!!!) Belgický, jediná dcera korunního prince Rudolfa Alžběta přišla na svět v květnu (!!!) 1885 (!!!) - pro někoho jsou to možná detaily ale myslím, že v knize, která se tváří jako biografie císařovny by se objevovat neměly. Jinak celá kniha je psána v pro nás dnes už těžko čitelné staročeštině, některé věty vyznívají dosti těžkopádně a aby člověk pochopil, co tím chtěl autor říci, je třeba něco přečíst vícekrát. Jediná kniha se kterou se tato dá srovnávat je Alžběta, císařovna rakouská a královna uherská, kterou napsala Clara Tschudi a porovnání obou knih vyznívá jednoznačně v neprospěch této knihy. Ať ale jenom nekritizuji - povedená je kapitola věnující se Constantinu Christomanovi, obsahuje informace (doufám že pravdivé), které jsem dosud nevěděla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sisssi Sisssi | Web | 1. ledna 2016 v 22:13 | Reagovat

Mě vždycky u těchto starých biografií naopak překvapuje, co všechno lidé už tehdy o Sisi věděli, nebo co o ní věděli prostřednictvím novin ještě za jejího života. Navíc znali také spoustu malebných drbů, které k nám se již nedonesou, protože seriózní literatura je neuvádí. Staročeština je poněkud přehnaný výraz, staročeština vypadá dost odlišně :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.