Anna Nahowská a císař František Josef

16. listopadu 2009 v 19:00 | Jana K |  Knihy o císaři Franzi Josefovi a jeho bratrech
Podtitul: Zápisky
Autor: Anna Nahowská; s komentářem Friedricha Saathena
Nakladatelství: Akropolis
Rok vydání: 1994
Počet stran: 134 včetně čb. příl.

Kolik dávám bodů: 8/10

Z německého originálu "Anna Nahowski und Kaiser Franz Joseph" přeložila dr. Ivana Vízdalová.
Anotace:
O Anně Nahowské neměl do poloviny 80. let 20. století nikdo ani tušení. Tento intimní vztah mezi zralým císařem Františkem Josefem a mladou kupeckou dcerkou a později ženou železničního úředníka vyšel najevo až když byl nalezen a v roce 1986 vydán Tajný deník Anny Nahowské. Obsahuje podrobné zápisky o setkáních Anny s císařem v letech 1875-1888, kdy ji habsburský panovník poznal jako sličné patnáctileté děvče, zakoupil jí krásný dům poblíž Schönbrunnu, kde potom býval takřka pravidelně ranním nebo večerním hostem. Černá káva s mlékem, rohlík, silné viržinko a pak prudké vzplanutí tvořily rituály, které se odehrávaly za tajné spoluúčasti policejních úředníků. Kniha, doplněná řadou unikátních fotografií, vychází z původního rakouského vydání s komentářem Friedricha Saathena.

Ukázka z knihy:
Seděla jsem s Lini na kamenné lavičce v lese, po cestě šel císař a sedl si na vedlejší lavičku. Po několika minutách vstal a zamířil ke mně. Srdce mi nahlas bušilo. Zastavil se přede mnou, zasalutoval a řekl: "Vy ale chodíte pilně na procházky." Vstala jsem z lavičky a po tváři se mi rozlívala červeň. Ano, Veličenstvo, je to tak hezké, řekla jsem ve zmatku. "Jistě bydlíte na venkově, někde tady nablízku?" vyptával se dál.
Ne, ve Vídni, řekla jsem. Cože? tak daleko, ptal se, to ale musíte hrozně brzy vstávat? Ve 4 hodiny, jsem tak zvyklá, vždycky chodím na procházky hodně brzy. Kde bydlíte? zeptal se. V Neubau, odpověděla jsem. Budete tady každý den? Ano, každý den, když bude pěkně. Pokýval hlavou, zasalutoval a šel. Teď jsem si dobře prohlédla Jeho modré oči a líbějí se mi! Jak bych byla hloupá, kdybych do Něj nebyla zamilovaná, ne líbí se mi prostě, protože je císař. Lichotí mi, že se Mu líbím já. 25. jsem s Ním také mluvila déle a prosil mě, abych druhý den přišla.
26. červen. Je ošklivě, prší. Ve 4 hodiny vycházím na svou pouť do Schönbrunnu. U lázní jde v hustém dešti proti mně císař. Radoval se, že jsem přišla i když prší. Mluvili jsme o spoustě věcí. Najednou ke mně natáhl ruku, nevěděla jsem, co chce, jestli mám podat svoji nebo ne. Hned nato mě objal kolem pasu, rychle jsem se vysmekla a podala Mu ruku, kterou upřímně stiskl a s obdivem řekl. Jaká krásná ruka! Chtěla jsem ji stáhnout, ale držel mě pevně...

Moje hodnocení:
Mám v oblibě jakékoli knihy, jež obsahují nějaké autentické vyprávění. Tohle je jedna z nich. Kniha formou deníku mapuje vztah mezi stárnoucím císařem Františkem Josefem a mladou ženou, s níž udržoval vztah v letech 1875 - 1888. Anna Nahowská byla jednoduchá, měšťanská žena 19. století, proto i její zápisky v deníku jsou vetšinou velmi jednoduché, bližší spíše mluvenému projevu. Proto se kniha čte velmi dobře, a velmi dobře nás přenese zpět do Schönbrunnu předminulého století, kde císař randil s mladou Annou.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hans Hans | 18. listopadu 2009 v 13:52 | Reagovat

To je ta kniha se zaznamem jejich dopisu???

Mam na mysly těch s texty typu:"Pokud mne máte alespoň trochu ráda nelaznu Vás dnes večer u Vás zcela bez zpodniček???:-)

2 Alena Alena | 19. listopadu 2009 v 9:06 | Reagovat

Císař Anne nepsal dopisy jako pozdeji Katařine Schrttové. Nekdy si ale posílali vzkazy. Jako např.:"Příšte si neoblíkejte tu obtížnou šnerovačku.Víte co,pokud mně máte ráda, očekávejte mně v posteli". To ale nebyl písemní vzkaz, to jí Franz řekl osobne a ona odpovídala: "Pokud si přejete neobleču si žádnou." A na to 'očekávaní v posteli' reagovala: "Ale to by sem Vašemu Veličenstvu nemohla otevřít dveře". :-)

3 Hans Hans | 19. listopadu 2009 v 13:23 | Reagovat

No asi takhle - je to pěkné ale poprvé když jsem se s těmito "vzkazy" setkal mě to vedlo k zamyšlení nakolik moc je to vykonstruované:-)

Páč představa že se se dáma do nebo ze šněrovačky oblekne sama je dosti zcestná, a kde by pak bylo toliko vyhledávané soukromí tohoto páru když by v domě byla ještě služebná že:-)

Navíc - že by starý Procházka byl takovým nemravou???Ikdyž moc si asi neužil tak nějak nerva uvolnit musel že:-)

4 Alena Alena | 20. listopadu 2009 v 9:28 | Reagovat

Ten její denník jsem četla a podle mě byl ten vztah méne založený na sexu, jak se obecné myslí. Minimálne do její svadby s Františkem Nahowským, pokud se dá spoléhat na zápisky. Mě to spíš připadalo jako by oba hledali únik od každodenní reality.

A k té šněrovačke- tu přeci Anna na sobě vůbec mít nemusela, když jí císař přišel navštívit o 4 ráno. Typovala bych noční košili. A byla tu ješte její věrná služebná Lini, která vyměnovala i ty "vzkazy" a o všem vědela a Annina sestra.

No ale těško říci zda může člověk věřit všemu.

5 Hans Hans | 20. listopadu 2009 v 12:07 | Reagovat

No ona nebyla kdoví jak bohatá - dá se tedy předpokládat že to co se v textu označuje jako šněrovačka byl nejspíše živutek(tehdá označovaný jako Mieder) který se nosil navrch domácí košilky(klidně i te noční) namísto korzetu majíc šněrování vpředu - tedy se mohla stáhnout klidně uživatelka sama nicméně to vyžadovalo zvláštní grif neb šňura neprocházela otvory ale byla zavlékána do jakési sady háčků.

Pak bych se nedivil že si na to FJ1 stěžoval - neb třesoucí se rukou z návalu vášně,hormonu,uvolnění a věku to šlo asi těžko:-)

6 Alena Alena | 22. listopadu 2009 v 9:39 | Reagovat

Ja se v tehdejší móde moc nevyznam, možná to mohl být živutek, i když ne proto že by si šnerovačku nemohla dovolit.
Anna sice nebyla bohada, ale nebyla ani chuda. Byla dcerou kupce, patřila k mněštanství. A navíc jí pozdeji císař velkoryse finančne podporoval, proto si mohla bez problémů dovolit elegantní šaty. Byla i s rodinou po materiální stránce zajištená i přesto, že její manžel byl jenom železničním úředníkem.

7 Sisssi Sisssi | 18. prosince 2011 v 12:18 | Reagovat

No já nevím, chlapi bývají na svlékání ženských částí oděvu velice šikovní - často šikovnější něž ženy samotné - bez rozdílu věku :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.