Říjen 2009


Dcera "Erzsi" Stephanie

30. října 2009 v 12:00 | Jana K |  Stephanie

Stephanie Eleonore Maria Elisabeth Kamilla Philomena Veronika zu Windisch-Graetz

Narozena: 9. 7. 1909 na zámku Ploskovice
Zemřela: 7. 9. 2005 ve Vídni

Stephanie se narodila na zámku Ploskovice v severních Čechách, kde v té době žili její rodiče, arcivévodkyně Elisabeth a princ Otto zu Windisch-Graetz. Manželství se ale časem stalo nefunkčním až do té míry, že po mnoha tahanicích došlo k rozvodu. Princezna Stephanie se tedy spolu se svou matkou a třemi staršími bratry přestěhovala do zámku Schönau v Dolních Rakousích.
V roce 1933 se Stephanie provdala za belgického hraběte Pierre ď Alcantara de Quirrieu (nar. 1907), který ale bohužel roku 1944 zemřel v koncentračním táboře Oranienburg. Manželé spolu měli jediného syna Alvara avšak od konce třicátých let spolu nežili.
Za války Stephanie poznala švédského podnikatele Carla Axela Björklunda (1906 - 1986), zamilovala se do něho a v roce 1944 mu porodila syna Bjorna. V roce 1945 se vzali.

Potomci Stephanie:
Alvar Etienne ď Alcantara de Quirrieu
Narozen: 30. 7. 1935

Bjorn Axel Björklund
Narozen: 20. 10. 1944
Zemřel: 7. 9. 1995
ELisabeth s malou dcerkou.
Stephanie zu Windisch-Graetz
Elisabeth s nejmladším a posledním potomkem - princeznou Stephanií Eleonore, svou jedinou dcerou.
Stephanie zu Windisch-Graetz
Stephanie zu Windisch-Graetz
Malá princezna Stephanie.
Stephanie se svým o dva roky starším bratrem Rudolfem.

Stephanie a její první muž Pierre ď Alcantara de Quirrieu, fotografie ze svatby:
Zámek Ploskovice, rodiště princezny Stephanie:
Zámek Ploskovice

Bavorská královna Marie Therese von Österreich-Este

29. října 2009 v 12:00 | Jana K |  Marie Therese von Österreich-Este

Marie Therese Henriette Dorothea von Österreich-Este

Narozena: 2. 7. 1849 v Brně
Zemřela: 3. 2. 1919 na zámku Wildenwart, Bavorsko
Dynastie: Habsbursko-Lotrinská
Její Veličenstvo královna Maria Theresia von Bayern.
(Obraz z doby její svatby).
Mladá arcivévodkyně Marie Therese.
Mladí manželé v roce 1868.
Marie Therese jako královna Bavorska.
Bavorský královský pár.
Fotografie Marie Therese s dětmi z roku 1888. Zleva korunní princ Rupprecht, princezny Adelgunde a Marie, Karl, Franz, Mathilde, Wolfgang, Hildegard, Wiltrud, Helmtrud a v náručí drží Marie Therese v té době svou nejmladší dceru Dietlinde (ta bohužel zemřela následující rok). Nejmladší z královských potomků Gundelinde přijde na svět o tři roky později.
Marie Therese s dcerami Hildegard, Helmtrud, Gundelinde a Wiltrud.
Marie Therese s vnoučaty při příležitosti svých šedesátých narozenin. Na fotografii druhý zleva je princ Luitpold a druhý zprava princ Albrecht, synové korunního prince Rupprechta a jeho první manželky Marie Gabrielle.
Portrétní snímek Marie Therese.
Poslední bavorká královna.
Na fotografii v roce 1908.
Na portrétní fotografii v roce 1911.
Obrazy královského páru u příležitosti zlaté svatby.

***

Matka Marie Therese:

Elisabeth Franziska Maria von Österreich

Narozena: 17. 1. 1831 v Budě, Uhry
Zemřela: 14. 2. 1903 ve Vídni

Matka Marie Therese, rakouská arcivévodkyně Elisabeth Franziska slavila svou první svatbu 4. 10. 1847 ve Vídni. Vdávala se za modenského prince, polního podmaršálka Ferdinanda Karla Viktora von Österreich-Este (nar. 1821). Z tohoto manželství se narodila jediná dcera - budoucí bavorská královna Marie Therese. Čtyři měsíce po narození dcery, 15. 12. 1849 podlehl Ferdinand v Brně infekční nemoci. Elegantní a velmi půvabná vdova vzbudila po smrti svého prvního muže zalíbení v mladém rakouském císaři. Na vídeňském dvoře se tak už samozřejmě šeptalo o možném manželském spojení. Ale nakonec z toho nic nebylo. Panovačná císařova matka, arcivévodkyně Sophie, byla zásadně proti. Nemohla přeci připustit sňatek svého syna s členem císařského domu pocházejícím z nenáviděného Uherska (otec Elisabeth byl arcivévoda palatin Joseph Anton Johann von Österreich). Tak se tedy rakouský císař neoženil se svou sestřenicí Elisabeth z Modeny (s níž by byl možná šťastnější) ale se svou sestřenicí Elisabeth Bavorskou.
Elisabeth Franziska se tedy týden před císařovou svatbou, 18. 4. 1854 podruhé vdala za Karla Ferdinanda von Österreich, druhého nejstaršího syna arcivévody Karla, známého svým legendárním vítězstvím nad Napoleonem v bitvě u Aspern. Také Karel Ferdinand byl voják, i když zdaleka ne tak slavný jako jeho otec nebo jeho starší bratr Albrecht. Společně se svou ženou žil spokojeným manželským životem na Moravě, kde sídlila jeho posádka. V pozdější době, kdy se jeho nevlastní dcera Marie Therese zasnoubila s bavorským princem Ludwigem, už tento muž opustil vojenskou službu a žil střídavě na moravském zámku Židlochovice a v Albertově paláci, kde po smrti své švagrové Hildegardy vládla jako paní domu jeho žena.
Matka poslední bavorské královny, rakouská arcivévodkyně Elisabeth Franziska.
Druhý manžel Elisabeth Franzisky, rakouský arcivévoda Karl Ferdinand (vpravo) na fotografii se svým bratrem Albrechtem.
Marie Therese (v bílých šatech) na fotografii s matkou a nevlastní sestrou Marií Christinou Desirée. Vzadu stojí její nevlastní bratr, arcivévoda Friedrich se svou manželkou Isabellou von Croy-Dülmen.

Potomci Elisabeth Franzisky z druhého manželství:

Franz Joseph
Narozen/zemřel: 1855
Friedrich Maria Albrecht Wilhelm Karl, vévoda von Teschen
Narozen: 4. 6. 1856 v Židlochovicích
Zemřel: 30. 12. 1936 v Mosonmagyaróvár, Maďarsko

8. 10. 1878
Isabella Hedwig Franziska Natalia von Croÿ-Dülmen
Narozena: 27. 2. 1856 v Dülmen
Zemřela: 5. 9. 1931 v Budapešti
Arcivévoda Friedrich.
Maria Christina Désirée Henriette Felicitas Rainiera
Narozena: 21. 7. 1858 v Židlochovicích
Zemřela: 6. 2. 1929 v Madridu

29. 11. 1879 v Madridu
Alfons XII., španělský král v letech 1870 - 1885
Narozen: 28. 11. 1857
Zemřel: 25. 11. 1885
Po smrti Alfonse vládla Maria Christna sedmnáct let jako regentka za svého syna až do roku 1902, kdy se ujal trůnu jako Alfons XIII.
Karl Stephan Eugen Viktor Felix Maria
Narozen: 5. 9. 1860 v Židlochovicích
Zemřel: 7. 4. 1933 na zámku Żywiec, Polsko

28. 2. 1886 ve Vídni
Maria Theresia von Österreich-Toskana
Narozena: 18. 9. 1862 v Brandýse nad Labem
Zemřela: 10. 5. 1933 na zámku Żywiec, Polsko
Karl Stephan se svou Manželkou Marií Theresií, mimochodem starší sestrou Franze Salvatora, manžela Marie Valerie.
Eugen Ferdinand Pius Bernhard Felix Maria, vévoda von Teschen
Narozen: 21. 5. 1863 v Židlochovicích
Zemřel: 30. 12. 1954 v Meranu
Arcivévoda Eugen byl velmistrem a německým mistrem řádu Německých rytířů. Zmiňuje se o něm Marie Valerie ve svém deníku - snad o něm horovala a korunní princ Rudolf dokonce prohlásil: "Jediný muž pro Valerii by byl Eugen..."

Bavorská královna Marie Friederike von Preußen

28. října 2009 v 0:00 | Jana K |  Marie Friederike von Preußen

Marie Friederike Franziska Hedwig von Preußen

Narozena: 15. 10. 1825 v Berlíně
Zemřela: 17. 5. 1889 na zámku Hohenschwangau
Dynastie: Hohenzollernové

Pruská princezna Marie byla dcerou generála Friedricha Wilhelma Karla von Preußen (1783 - 1851) a jeho manželky Marie Anne Amalie von Hessen-Homburg (1785 - 1846); jejich sňatek se konal v roce 1804. Mariin otec Friedrich byl nejmladším synem pruského krále Friedricha Wilhelma II. a jeho druhé manželky Friederike Luise von Hessen-Darmstadt.
Marie měla tři starší sourozence: bratry Heinricha Wilhelma Adalberta (1811 - 1873), Friedricha Wilhelma Waldemara (1817 - 1849) a sestru Marii Elisabeth Karolinu Viktorii (1815 - 1885).
Budoucí královna Marie Friederike jako nevěsta. Obraz namaloval německý malíř Carl Joseph Begas (1794 - 1854) roku 1842.
Portrét královny Marie od německého malíře Josepha Karla Stielera (1781 - 1858) z roku 1843. Visí ve slavné galerii krásek bavorského krále Ludwiga I. na zámku Nymphenburg v Mnichově.
Další portrét bavorské královny.
Pruská princezna Marie se svým budoucím ženichem Maximilianem II.
Bavorský královský pár na fotografii z počátku šedesátých let.
Portrétní fotografie Marie.
Bavorská královna Marie na fotografii Franze Hanfstaengla z roku 1860.
Marie na fotografii z pozdějších let - už jako královna vdova.

Bavorská královna Karoline Friederike von Baden

27. října 2009 v 14:00 | Jana K |  Karoline Friederike von Baden

Karoline Friederike Wilhelmine von Baden

Narozena: 13. 7. 1776 v Karlsruhe, Baden-Württemberg
Zemřela: 13. 11. 1841 v Mnichově
Dynastie: Baden

Falcko-zweibrückenská vévodkyně Auguste Wilhelmine

27. října 2009 v 13:00 | Jana K |  Auguste Wilhelmine von Hessen-Darmstadt

Auguste Wilhelmine Maria von Hessen-Darmstadt

Narozena: 14. 4. 1765 v Darmstadt, Hessen
Zemřela: 30. 3. 1796 v Rohrbach, Rheinland-Pfalz
Dynastie: Hessen-Darmstadt

Auguste byla dcerou prince Georga Wilhelma von Hessen-Darmstadt (1722 - 1782) a jeho manželky Marie Luise Albertine von Leiningen-Dagsburg-Falkenburg (1729 - 1818).
Portrét hesensko-damstadtské princezny Auguste.
Auguste s dětmi.

Bavorská královna Therese von Sachsen-Hildburghausen

27. října 2009 v 0:00 | Jana K |  Therese von Sachsen-Hildburghausen

Therese von Sachsen-Hildburghausen

Narozena: 8. 7. 1792 v Straufhain, Bavorsko
Zemřela: 26. 10. 1854 v Mnichově
Dynastie: Wettiner

Therese byla šestým dítětem vévody Friedricha von Sachsen-Hildburghausen (1763 - 1834) a jeho manželky, princezny Charlotte Georgine Luise Friederike von Mecklenburg-Strelitz (1769 - 1818).
Mladá Therese.
Budoucí královna Bavorska na portrétu Josepha Karla Stielera z roku 1810.
Therese v korunovačním ornátu na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1825.
Therese von Bayern, detail obrazu Lorenze Kreula z roku 1826.
Obraz Therese z roku 1830.
Bavorská královna Therese na litografii Franze Hanfstaengla z roku 1832.
Portrét bavorské královny z roku 1836 od Julie, hraběnky von Egloffstein.


Dcera bavorského krále Ludwiga I. Mathilde Karoline

21. října 2009 v 19:00 | Jana K |  Mathilde Karoline

Mathilde Karoline Friederike Wilhelmine Charlotte von Bayern

Narozena: 30. 8. 1813 v Augsburgu
Zemřela: 25. 5. 1862 v Darmstadtu
Dynastie: Wittelsbachové

26. 12. 1833 ∞ v Mnichově

Ludwig III. von Hessen-Darmstadt

Narozen: 9. 6. 1806 v Darmstadtu
Zemřel: 13. 6. 1877 v Seeheimu
Dynastie: Hessen-Darmstadt

Manželství zůstalo bez potomků.
Portrét Mathilde von Bayern, pozdější velkovévodkyně Hessenské.
Mladá bavorská princezna Mathilde na litografii z roku 1831.
Mathilde na fotografii.
Manžel Mathilde Ludwig III., velkovévoda Hessenska a Porýní.

Dcera bavorského krále Ludwiga I. Adelgunde Auguste

20. října 2009 v 16:00 | Jana K |  Adelgunde Auguste

Adelgunde Auguste Charlotte von Bayern

Narozena: 19. 3. 1823 ve Würzburgu
Zemřela: 28. 1. 1914 v Mnichově
Dynastie: Wittelsbachové

20. 3. 1842 ∞ v Mnichově

Franz V. Ferdinand von Österreich-Este

Narozen: 1. 6. 1819 v Modeně
Zemřel: 20. 11. 1875 ve Vídni
Dynastie: Habsbursko-Lotrinská

Potomci:
Anna Beatrice (1848 - 1849)

Portrét bavorské princezny Adelgunde.
Adelgunde na fotografii se svým manželem, modenským vévodou Franzem V.

Nevěry Habsburků

19. října 2009 v 17:00 | Jana K |  Knihy o Habsburcích
Podtitul: Dynastie ve víru vášní
Autor: Robert Seydel
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2006
Počet stran: 192, čb. obrázky v textu

Kolik dávám bodů: 7/10

Z německého originálu "Die Seitensprünge der Habsburger", vydaného nakladatelstvím Verlag Carl Ueberreuter, Wien v roce 2005 přeložil Jiří Vodvárko.
Anotace:
PŘÍSLUŠNÍCI KRÁLOVSKÝCH RODŮ A JEJICH PROHŘEŠKY PROTI MANŽELSKÉ VĚRNOSTI ČI MRAVŮM

Císař František Josef býval často sám, protože jeho žena, milovaná Sissi, pobývala na nejrůznějších místech, jenom ne v jeho loži. Císař přesto vedl zdravý sexuální život a také Alžběta byla obletována mnoha muži.

Pohled klíčovou dírkou do habsburských ložnic nám prozrazuje, že v manželských postelích se toho moc neodehrávalo. O to čilejší však byli Habsburkové v cizích revírech. A to po celá staletí.

Vévoda Zikmund Tyrolský měl údajně padesát nemanželských dětí, císař Maximilián prý dokonce sedmdesát. Král Filip IV. byl v posteli s polovinou ženského pokolení Španělska a nepohrdl ani jeptiškou.
Císař Josef I. nakazil manželku pohlavní chorobou. Manžel Marie Terezie byl erotoman.
Císař Josef II. navštěvoval vídeňské veřejné domy.
Arcivévoda Leopold Ferdinand Salvátor dovlekl k oltáři dokonce prostitutku.

Ženy z habsburského domu v tomto ohledu nikterak nezaostávaly za muži: Napoleonova manželka, Marie Louisa, císaře podváděla s jednookým milencem. Luisa Saská utekla z domu s učitelem svých dětí. Dcera korunního prince Rudolfa byla rozmazlená uličnice, která se ani nesnažila své četné nevěry utajit. Arcivévodkyně Marie Josefa, matka posledního rakouského císaře Karla I., dokonce požádala císaře Františka Josefa I. o souhlas k své nevěře, když už měla dost eskapád notoricky nevěrného manžela arcivévody Otty.

O autorovi:
Robert Seydel se narodil v roce 1976. Vystudoval dějiny a publicistické a komunikační vědy ve Vídni. Pracuje jako novinář.

Moje hodnocení:
Povedená kniha, která se velmi dobře čte.

Dcera bavorského krále Ludwiga I. Alexandra Amalie

16. října 2009 v 16:00 | Jana K |  Alexandra Amalie

Alexandra Amalie von Bayern

Narozena: 26. 8. 1826 na zámku Johannisburg v Aschaffenburgu
Zemřela: 21. 9. 1875 na zámku Nymphenburg v Mnichově
Dynastie: Wittelsbachové
Joseph Karl Stieler: Alexandra Amalie von Bayern, olej na plátně, 1845, obraz z proslulé galerie krásek krále Ludwiga I.

Bavorská princezna Alexandra, nejmladší dcera Ludwiga I. působila jako "nejvyšší představená a abatyše královského ženského kláštera u sv. Anny" v Mnichově.
"Dcera Ludwiga I., neprovdaná princezna Alexandra, byla považována za šílenou. Nebylo to pravda, ale faktem je, že pohled na jisté fyziognomie, barvy nebo pach určitých květin u ní někdy vyvolávaly dočasné pominutí smyslů," zaznamenal jeden současník. Měla strach ze zelených stolů a bála se, že inkoust z dopisů by jí mohl vystříknout do obličeje. Mluvilo se také o její chorobné posedlosti čistotou, která hraničila s psychózou. Alexandra měla dojem, že má neustále na šatech prach.
Marie von Wallersee v této souvislosti napsala: "Celý den jí kartáčovali oděv dívky, pověřené tímto jediným úkolem. Dokonce i pokrmy a nápoje musely být před jejíma očima zbaveny prachu." Kromě toho princezna trpěla utkvělou představou, že pozřela skleněný klavír a v hlavě nosí lenošku.
O tom opět píše Marie von Wallersee: "Podle další bláznivé představy měla v hlavě lenošku a připadalo jí nanejvýš nebezpečné procházet dveřmi, protože přitom snadno mohla rohy pohovky narazit do zárubní. Tento problém se naštěstí podařilo vyřešit. Někoho napadlo položit pohovku pro panenky do misky, kterou princezna používala, když jí bylo špatně a zvracela. Pak jí namluvili, že její trápení z ní vyšlo ústy." Tímto způsobem tedy dostala pohovku z hlavy, ale údajného klavíru v žaludku se zbavit nedokázala.
Alexandřin otec Ludwig byl nucen umístit nemocnou dceru pod cizím jménem "do péče a pod dozor", což se odehrálo v naprosté tajnosti. Nikdo o tom nevěděl - a tak se stalo, že jednoho dne dostal Ludwig dopis od Maximiliana II., v němž syn užaslému otci psal: "Ministr von der Pfordten sem přijel z Mnichova, aby mi oznámil nečekanou zprávu. Princ Louis Napoleon požádal o Alexandřinu ruku. Ta záležitost je tak delikátní a tak blízce se dotýká Alexandry a vás jako otce, že se zdržím jakéhokoliv názoru na věc..." Samozřejmě nebylo ani pomyšlení, že by se devětadvacetiletá žena s vážnými psychickými problémy mohla vdát. Do Paříže odešla zpráva, že princeznin zdravotní stav jí zatím nedovoluje pomýšlet na manželství.
Osud tedy nezavedl Alexandru do lože Bonaparta, ale do ženského kláštera, kde byla odsouzena k neradostné existenci bez jakéhokoliv smyslu.

Zdroj:
Christian Dickinger: Die schwarzen Schafe der Wittelsbacher

Císař František Josef I. Jeho život - jeho doba

13. října 2009 v 16:00 | Jana K |  Knihy o císaři Franzi Josefovi a jeho bratrech
Autor: Franz Herre
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 1998
Počet stran: 432

Kolik dávám bodů:

Z německého originálu "Kaiser Franz Joseph von Österreich", vydaného nakladatelstvím Kiepenheuer & Witsch, Köln v roce 1992 přeložila Ingeborg Churaňová.
Anotace:
FRANTIŠEK JOSEF I.
Symbol rakouského císařství

Schönbrunn, 18. srpna 1830, 9:45 ráno: Habsburský trůn má následníka. Zaznívá 21 dělových salv, stráže dávají za zvuku bubnů k poctě zbraň. Novorozeně dostalo při křtu 20. srpna jméno František Josef Karel. Svědci obřadu považovali dítě za budoucího rakouského císaře. S jistotou to ovšem namohli tvrdit a také nikdo z nich netušil, že tento muž bude vládnout 68 let a habsburskou monarchii si vezme s sebou do hrobu. Nevěděli, že tak vychvalovaný rok 1830 značí počátek vývoje, na jehož konci bude zánik starého Rakouska a staré Evropy vůbec.

Druhý prosinec 1848 znamenal pro arcivévodkyni Žofii velkou událost. Její prvorozený syn František Josef se stal rakouským císařem. Dvorní malíři nemuseli vzezření osmnáctiletého muže příliš přikrášlovat - štíhlá, urostlá postava, zdravá svěží chlapecká tvář, mírné oči, plné rty - jevil se jako nový počátek Habsburků a jejich poslední naděje. Okolí vnímalo panovníka jako důstojného, přístupného, trpělivého, ale především odvážného a nebojácného muže. Velel, diktoval, vládl a vyřizoval úřední záležitosti bez obtíží, svědomitě a přesně. Skoro se zdálo, že se nechává zapřahat, pohánět a zaměstnávat, aby mu nezbyl čas na poznání, jaké jho mu bylo naloženo na bedra. Ale jaký byl ve skutečnosti? Jakou roli sehrál při rozpadu habsburské říše? Jaké bylo vlastně jeho soukromí?
Život císaře Františka Josefa I. obestírá dodnes závoj nostalgie, idealizace a mýtů, jež rakouský historik ve své biografii vyvrací. Napsal ji s důkladnou znalostí pramenů a s odstupem od legendy, která se kolem rakouského císaře vytvořila, aniž by podceňoval jeho vliv a význam a se schopností vcítit se do jeho osobnosti. Vytvořil tak plastický obraz člověka, který ve svém životě nebyl ušetřen praktickz ničeho. Strhující životopis muže, jenž se na více než půl století stal symbolem Rakouska, věnuje současnému čtenáři, který se zajímá o historii a dobře ví, jaké problémy vznikly rozbytím mnohonárodní říše, jenž chce poznat pravé příčiny rozpadu a uvažuje o uspořádání nové Evropy, v níž by se už neměly opakovat staré omyly.

O autorovi:
Franz Herre se narodil v roce 1926, vystudoval historii a v letech 1962 až 1981 byl šéfredaktorem rozhlasové stanice Deutsche Welle. Celý život ho lákala historie, napsal mnoho článků do novin a časopisů, četné příspěvky pro rozhlas a televizi a také řadu úspěšných biografií, jimiž si získal nejen jméno, ale hlavně uznání. V nakladatelství Ikar od tohoto autora vyšla biografie MARIE LUISA - Napoleon byl její osud.

Moje hodnocení:
Doplním, jakmile knihu přečtu.

Potomci Philippa Emmanuela

12. října 2009 v 17:00 | Jana K |  Potomci Philippa Emmanuela

Marie Louise

Narozena: 31. 12. 1897
Zemřela: 8. 3. 1973

***

Sophie Josephine

Narozena: 19. 10. 1898
Zemřela: 9. 10. 1923
Sophie se starší sestrou Marií Louise.

***

Genevieve Marie

Narozena: 21. 9. 1901
Zemřela: 1983
Genevieve v dětském věku.
Genevieve jako malá dívka.
Genevieve se starší sestrou Sophií.

***

Charles Philippe

Narozen: 4. 4. 1905
Zemřel: 10. 3. 1970
Malý Charles.
Charles se sestrou Genevieve.

Manželka Philippa Emmanuela Henriette

5. října 2009 v 22:00 | Jana K |  Henriette von Belgien

Henriette Marie Charlotte Antonia von Belgien

Narozena: 30. 11. 1870 v Bruselu, Belgie
Zemřela: 29. 3. 1948 v Sierre, Švýcarsko
Dynastie: Wettiner
Fotografie Henriette, vévodkyně von Vendôme.
Henriette s prvorozenou dcerou Marie Louise d'Orléans.
Henriette se synem Charlesem Philippem.
Henriette, vévodkyně von Vendôme.

Rodiče Henriette

Henriette byla dcerou belgického prince Philippa, hraběte von Flandern - třetího syna belgického krále Leopolda I. - a princezny Marie Luise von Hohenzollern-Sigmaringen.
Philippe Eugène Ferdinand Marie Clément Baudouin Léopold Georges von Belgien
Narozen: 24. 3. 1837 na zámku Laeken u Bruselu
Zemřel: 17. 11. 1905 v Bruselu
Maria Luise Alexandrine Karoline von Hohenzollern-Sigmaringen
Narozena: 17. 11. 1845 v Sigmaringen
Zemřela: 26. 11. 1912 v Bruselu

Henriette byla druhou z celkem pěti sourozenců:

Baudouin Léopold Philippe Marie Charles Antoine Joseph Louis
Narozen: 3. 6. 1869 v Bruselu
Zemřel: 23. 1. 1891 tamtéž
Následník belgického trůnu zemřel bezdětný v necelých dvaadvaceti letech.
***
Joséphine Marie (1870 - 1871)
***
Joséphine Caroline Marie Albertine ∞ 1894 Karl Anton von Hohenzollern-Sigmaringen
Narozena: 18. 10. 1872 v Bruselu
Zemřela: 6. 1. 1958 v Namur, Belgie
***
Albert Leopold Clément Marie Meinrad (1875 - 1934), belgický král