Císařská vila v Bad Ischlu

18. srpna 2009 v 8:00 | Jana K |  Místa spjatá s císařovnou Alžbětou
Před stopadesátišesti lety, 18. srpna 1853 došlo v centru Solné komory, v oblíbeném lázeňském císařském centru Bad Ischlu k významné události. Mladý rakouský císař Franz Josef I. se v tento den, kdy právě oslavil dvacátétřetí narozeniny zasnoubil se svou patnáctiletou sestřenicí Alžbětou Bavorskou.
Vyjížďka císaře a Alžběty po okolí Bad Ischlu v den zásnub 18. srpna 1853.

Na památku této události koupila císařova matka vilu, která byla později nazývána "Císařská vila" a stala se oblíbeným útočištěm císařské rodiny.
Oblíbené císařské místo Bad Ischl na vyobrazení z roku 1833.

Ale hezky od začátku. Město Bad Ischl se stalo oblíbenou císařskou destinací už dávno před tím, než se zde odehrály ony tolik známé zásnuby Alžběty s císařem rakouským. Připomeňme si, že císař Franz Josef i jeho mladší bratři byli ve vídeňských kruzích nazýváni "Solní princové", neboť jak se tradovalo, za své narození vděčili ischlské kúře, kterou na radu dvorních lékařů absolvovala arcivévodkyně Sophie, která po mnoha potratech nakonec po léčení v Bad Ischlu přivedla na svět pět dětí.
Solní princové - budoucí císař Franz Josef se svými mladšími bratry Maxem a Karlem Ludwigem.
"Císařská vila" měla po přestavbě půdorys ve tvaru písmene "E" jako Elisabeth na počest budoucí císařovny.
Mladí snoubenci na projížďce v okolí Bad Ischlu; doprovází je císařův pobočník hrabě Carl Grünne.

Císař, který při svých pobytech v Ischlu vždy bydlel u své matky v Sommerau 50, potřeboval své vlastní obydlí. Arcivévodkyně se tedy jako vzpomínku na zásnuby rozhodla zakoupit nájemní vilu, v níž se snoubenecký pár potkal, a přebudovat ji na "Císařskou vilu" pro každoroční letní pobyt císařské rodiny v Bad Ischlu. Nádherná vila stála uprostřed parku.
"Dříve ji obýval majitel pan dr. Eltz v létě většinou sám se svou rodinou. Nyní je několik let pronajatá, a protože má nádhernou polohu a může pojmout i větší rodinu, bydlí tu většinou nejvyšší šlechta..." - dočteme se v jednom z dopisů arcivévodkyně Sophie. Arcivévodkyně vilu získala a předložila synovi návrhy na zvětšení objektu. Císař se polekal, protože neměl k dispozici tolik peněz.
"Jen si přeji," psal matce, "a žádám Vás, milá mamá, klaďte i Purgoldovi na srdce, aby to celé nestálo víc, než bylo navrženo, protože na tom s financemi nejsem příliš dobře..."
Arcivévodkyně Sophie přesto nechala vilu přebudovat velkoryse. Na pravé i levé straně byla k hlavní budově přistavěna dvě křídla, takže půdorys tvořil velké písmeno "E", aby tak byl vzdán hold budoucí císařovně.
Alexander von Hübner o vile později napsal: "11. 10. 1856: Návštěva v Ischlu. V 11 hodin u císaře v jeho vile, která má krásnou polohu, ale jinak je ohavná."
Budova vily byla původně ve stylu biedermeieru a patřila vídeňskému notáři Josefu Augustovi Eltzovi. Roku 1850 ji koupil doktor Eduard Mastalier. V následujících letech, tedy od roku 1853 ji nechala arcivévodkyně Sophie rozšířit a přestavět do neo-klasicistního stylu. Vila je obklopena rozsáhlým parkem v anglickém stylu o velikosti přibližně 160 jiter (6500 metrů čtverečních), o který se staral dvorní zahradník Rauch a v němž se dodnes - i přes drsné počasí v Solné komoře - daří některým exotickým dřevinám. Z balkonu vily v prvním patře mohl císař dohlédnout přes Jainzen až k ledovým polím Dachsteinu. Celý komplet přestavby vily byl dokončen až roku 1860, protože v letních měsících byly kvůli přítomnosti císařské rodiny práce pozastaveny. Bílá mramorová kašna ve střední části byla vytvořena až později, roku 1884 německým sochařem Viktorem Tilgnerem.
Přestavbou vily vznikly dost velké prostory, jež nabízely stále se rozrůstající rodině dostatek místa, takže ve vile bydlela v pozdějších letech i nejmladší císařská dcera Marie Valerie se svými dětmi. Dcera Gisela bydlela během pobytu v Bad Ischlu ve vile Am Gries.

Interiéry "Císařské vily":
Císař Franz Josef obýval prostřední trakt vily, kde se nacházely i společenské místnosti. Západní křídlo bylo rezervováno pro císařovnu, východní pak pro už zmíněnou arcivévodkyni Marii Valerii a jejího manžela Franze Salvatora. Na stěnách většiny místností vily viselo množství maleb se zvířecími a loveckými motivy od Pausingera, Blaase, Schindlera či Gauermanna.
Císařova ložnice byla stejně jako ve vídeňském Hofburgu a na zámku Schönbrunn zařízena velmi prostě: železná polní postel s hnědým přehozem, toaletní stolek a klekátko. Akvarel na stěně byl důkazem o jednom z mnoha kreslířských talentů, jimiž byla císařská rodina hojně obdařena. Malovali například arcivévoda Ludwig Salvator (císařův bratranec z druhého kolena), arcivévoda Otto (bratr následníka trůnu Franze Ferdinanda), arcivévoda Maximilian (císařův bratr), nebo císařův syn korunní princ Rudolf, který je autorem již zmíněného akvarelu Sluky lesní z roku 1875. Na císařově psacím stole stál elektrický zapalovač doutníků a v císařově pracovně byl rovněž umístěn pletený barometr z Madonny di Campiglio, který přivezla z jedné cesty císařovna a který měl zaručovat správnou předpověď počasí.
V císařovnině budoáru stály dva velké paravány s množstvím fotografií dětí, sester a dalších rodinných příslušníků. Při elektrifikaci vily byl zřízen i plavecký bazén, který byl vybudován na břehu Traunu přímo proti vile, který císař ve svých dopisech označoval jako "plaveckou školu" - pravděpodobně se tam vnuci učili plavat.
"Císařská vila" na pohlednici.

Císař trávil téměř každé léto alespoň několik dní v této "císařské vile", pravidelně se tam dne 18. srpna slavily jeho narozeniny.
Nesmíme také zapomenout na smutnou úlohu jež "císařská vila" sehrála: 28. července 1914 zde císař ve své pracovní místnosti v západním křídle budovy podepsal vyhlášení války Srbsku, která se následně vyvinula v první světovou válku, jež vedla k pádu Rakousko-uherské monarchie.
Císař Franz Josef ve své pracovně, kde podepsal vyhlášení války a kde také napsal manifest "Mým národům".

Po smrti císaře v roce 1916 zdědila vilu nejmladší dcera Marie Valerie. Vila zůstala i po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 v jejím majetku. Současným majitelem je její vnuk Markus Habsburg-Lothringen.

"Císařká vila" na aktuálních snímcích:
"Císařská vila" na zimních snímcích:
******
Bad Ischl na fotografii Wilhelma Burgera z roku 1880.
Bad Ischl dnes.
Pohlednice Bad Ischlu.
Zdroj:
vlastní poznatky,
Gerd Holler: "Sophie - Die heimliche Kaiserin - Mutter Franz Joseph I." (citace v úvodu článku)
Josef Cachée, Gabriele Praschl-Bichler: "Sie haben's gut, Sie können ins Kaffeehaus gehen! Kaiser Franz Josef ganz privat"
Webové stránky "Císařské vily": www.kaiservilla.at
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jitka Jitka | E-mail | 18. srpna 2009 v 13:14 | Reagovat

Vila je nádherná,ale nechápu,jak mohli za ní postavit ty paneláky.....to asi někdo nepřemýšlel!!!!

2 Mari Mari | 20. srpna 2009 v 19:09 | Reagovat

Letos jsem byla na dovolené v Solné komoře a navštívila jsem Bad Ischl a Císařskou vilu. Ve vile jsem dostala česky napsaný výklad jen mi vadilo, že jsem nestíhala číst a prohlížet. Jinak se mi tam moc líbilo!

3 Lucka Lucka | 20. března 2010 v 19:42 | Reagovat

to je...je opravdu nádherná :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.