Srpen 2009

Fotografie Rudolfa na koni

31. srpna 2009 v 23:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy Rudolfa
Fotografie malého Rudolfa na koni z roku 1869 od Ludwiga Angerera.
Opět rok 1869 - Rudolf na koni se svými průvodci v Bad Ischlu.
Mladý následník trůnu na koni v roce 1876.
Osmnáctiletý korunní princ Rudolf na koni.
Korunní princ kočírující jednospřeží.

Kočáry Ludwiga II.

31. srpna 2009 v 21:00 | Jana K |  Zajímavosti o Ludwigovi II.
Saně Ludwiga II. jsme si už představili v jednom z předchozích článků, konkrétně zde. Dnes se podíváme na jeho honosné kočáry, neboť jak již bylo řečeno Ludwigovou velkou zálibou byly projížďky bavorskou krajinou - na koni či v pozdějších letech kočárem a v zimě v saních.

Dva kočáry bavorského krále Ludwiga II.:

Státní kočár
Tento kočár byl postaven v letech 1870 - 1871. Kočár s úžasnými dekoracemi ve stylu francouzského krále Ludwiga XV.

Malý slavnostní kočár
Postaven mezi lety 1872 - 1879, bohatě zdobený ve stylu rokoka. Tento kočár král Ludwig používal hlavně pro cestování mezi svými zámky Linderhofem a Hohenschwangau. Geniální design tohoto kočáru umožňuje, aby se v zimních měsících dal přeměnit na saně.
Na této pohlednici vidíme malý slavnostní kočár, který je ale přeměněn na saně.
Kočár před zámkem Linderhof v zimě roku 1885 je připraven pro královu pravidelnou projížďku.

~~~

Fotografie Ludwigových kočárů:
Ludwigovy kočáry nyní stojí v muzeu v Mnichově a vzpomínají na svou zašlou slávu...

Tak a po Ludwigových saních a kočárech si v některém z příštích článků představíme jeho vlak.

Nemilované královny

31. srpna 2009 v 18:00 | Jana K |  Další knihy s historickou tematikou
Podtitul: Manželské tragédie evropských panovnických dvorů
Autor: Helga Thoma
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2002
Počet stran: 224, obsahuje čb. příl.

Kolik dávám bodů:

Z německého originálu "Ungeliebte Königin", vydaného nakladatelstvím Verlag Carl Ueberreuter, Wien v roce 2000 přeložila Pavla Lutovská.
Anotace:
ANNA BOLEYNOVÁ A KATEŘINA HOWARDOVÁ
Rozvod na popravišti

MARIE LUISA ORLEÁNSKÁ
A MARIE ANNA FALC-NEUBURSKÁ
Tanec mrtvých a šílenství čarodějnic

ALŽBĚTA KRISTÝNA BRUNŠVICKÁ
"Raději nejhorší berlínskou děvku..."

ISABELA PARMSKÁ A JOSEFA BAVORSKÁ
Oběti státu

LEOPOLDINA RAKOUSKÁ
"Slyš ten křik..."

STEFANIE BELGICKÁ
"Jeho smrt mě osvobodila"

MARIE KRISTÝNA RAKOUSKÁ
Druhá volba

Za blýskavou nádherou a přepychem královských paláců se často skrývalo neštěstí a utrpení - manželské tragédie, jejichž oběťmi byly především ženy. Budoucí královny nerozhodovaly o svých životních druzích a sňatky ve státním zájmu vyvolávaly mezi partnery nenávist. Ale i svatby z lásky mnohdy končily špatně, když manželka nesplnila "základní povinnost" a nepřivedla na svět následníka trůnu. O tom svědčí případ anglického krále Jindřicha VIII., který svou první ženy Kateřinu Aragonskou zavrhl, protože mu neporodila syna, a dychtil již po Anně Boleynové. Tu však, jakmile se jí nasytil, poslal na popraviště. Podobně skončila i jeho pátá žena Kateřina Howardová.
Jiné panovnice sice nezaplatily životem za to, že nesplnily očekávání do nich vkládaná, avšak osud k nim nebyl o nic přívětivější. Josefa Bavorská, která se upřímně snažila získat náklonnost svého manžela císaře Josefa, sklidila jen hrubost a pohrdání. Leopoldina Rakouská musela v daleké Brazílii snášet od krále Pedra I. dokonce fyzické týrání, zatímco manželské peklo korunního prince Rudolfa a Stefanie Belgické bylo poznamenáno duševním strádáním a vzájemným nepochopením. Většina těchto žen zmizela v temnotách dějin, některým se však podařilo prosadit a spoluvytvářet politiku své doby. Například jméno Anny Boleynové je úzce spjato s počátkem reformace v Anglii, Brazílie vděčí za svou nezávislost vlivu Leopoldiny Rakouské a Marie Kristýna z rodu Habsburků dovedla jako regentka Španělsko do 20. století.

O autorce:
Helga Thoma se narodila v Klosterneuburgu v Dolních Rakousích. Vystudovala romanistiku a germanistiku ve Vídni. Od roku 1994 se živí výhradně jako spisovatelka. Euromedia group vydala její historické biografie Z trůnu na popraviště a Láska, moc a intriky.

Moje hodnocení:
Bude doplněno.

Ferdinand Maxmilián Habsburský

28. srpna 2009 v 16:00 | Jana K |  Knihy o císaři Franzi Josefovi a jeho bratrech
Podtitul: Soukromé dopisy mexického císaře a jeho rodiny
Poprvé zveřejněná korespondence Habsburků
Autor: Gabriele Praschl-Bichlerová
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2008
Počet stran: 232 + 16 čb. příl.

Kolik dávám bodů: 7/10

Z německého originálu "Ich bin bloß Corvetten-Capitän", vydaného nakladatelstvím Verlag Carl Ueberreuter, Wien v roce 2006 přeložil Jiří Vodvárko.
Anotace:
Poprvé zveřejněná soukromá korespondence Habsburků

Na veřejnosti vystupoval mexický císař Maxmilián jako "hrdý Španěl", jako Jeho Výsost princ, později jako vznešený vládce. V soukromí však byl velmi citlivý a zranitelný.

Z obsáhlé, doposud nepublikované soukromé korespondence Habsburků zveřejňuje autorka v této knize poprvé dopisy mexického císaře Maxmiliána a jeho příbuzných. Lehkou rukou psané, zčásti velmi zábavné dokumenty nám dávají nahlédnout nejen do soukromí Habsburků, ale i do neznámých aspektů jejich osobností.
Týká se to jak císaře Maxmiliána, tak i jeho bratra císaře Františka Josefa I., matky arcivévodkyně Žofie a švagrové císařovny Alžběty. S těmito dvěma dámami je také spojeno zřejmě nejsenzačnější odhalení: jejich vztah byl totiž velmi harmonický…

Zapomeňte na vše, co jste o Habsburcích doposud věděli nebo slyšeli! V tomto ojedinělém vydání zatím nezveřejněné soukromé korespondence se rakouská císařská rodina představuje osobně. A to tak intimně, "vídeňácky", bezstarostně a vesele, tak láskyplně zvláště k dětem, jak lze pouze v nejužším rodinném kruhu.
Autorka pročetla několik tisíc dopisů císaře Maxmiliána a jeho rodiny, které byly 150 let drženy pod zámkem. Jsou to dopisy výlučně soukromého charakteru. Prozrazují mnoho dosud neznámých detailů z každodenního života císařské rodiny, jejíž členové se v soukromí vyjadřovali velmi otevřeně a nenuceně. S takovou upřímností, jaká je možná jen "za zavřenými dveřmi", takže se nic nedonese nepovolaným uším (komorných a komorníků, tajemníků, dvořanů a dvorních dam).

Čtivé, velmi zábavné dokumenty nám však nepřibližují pouze do soukromí císaře Maxmiliána, císaře Františka Josefa I., císařovny Charlotty, císařovny Alžběty a mnoha dalších, ale obsahují rovněž brizantní politické detaily. Zveřejnění tohoto díla si nepochybně vynutí určité korektury profilu osobnosti císaře Maxmiliána i jeho příbuzných.

O autorce:
Gabrielle Praschl-Bichlerová narozena 1958 ve Vídni. Vystudovala dějiny literatury a umění, napsala řadu knih o Habsburcích a jiných historických tématech. Pravidelně pořádá výstavy ke kulturním dějinám. Kromě toho se zabývá dekorativním malířstvím a zhotovuje kopie italských nástěnných maleb ze středověku, renesance a baroka.


Moje hodnocení:
Bude doplněno.

Básně o vztahu císaře s Kateřinou Schratt

25. srpna 2009 v 0:00 | Jana K |  Poezie císařovny Alžběty
Jednu císařovninu báseň týkající se Kateřiny Schratt jsem už zde uvedla - konkrétně báseň nazvanou Útěcha. Není ale jediná, jež se týká Kateřiny Schrattové, nebo vztahu mezi ní a císařem. Jak ukazují následující verše, byl tento vztah (který ale sama vyvolala) pro císařovnu stálým zdrojem inspirace a napsala o něm mnoho kritických veršů.
Portrét Kateřiny Schratt od Heinricha von Angeliho, který nechala namalovat císařovna Alžběta pro císaře v roce 1886 - a tím také začalo dlouholeté přátelství mezi herečkou Burgtheatru a stárnoucím a opuštěným rakouským císařem.

Po Angeliho portrétu, kterým to všechno začalo, objednala Alžběta pro císaře další portrét Kateřiny Schratt. Franz Matsch namaloval herečku v roli, kterou si Franz Josef oblíbil, jako "Paní Pravdu", v úspěšné, ale nenáročné veselohře. Byl to vánoční dárek pro císaře, a to pro jeho místnosti v Alžbětině vile Hermes. V jedné ze svým básní se Alžběta posmívala snaze svého muže "Oberona", jak jej ve svých básních vždy nazývala, dívat se co nejčastějí na portrét Schrattové:

Ve své komnatě, vyzdobené
dřevořezbou bohatou,
Oberon, tvář dojatou,
před portrétem kleká denně.

Zlatým rámem obroubeno
dvé modrých hvězd se naň směje:
Ach, jak při nich pookřeje!
Šeptá tiše její jméno.

Velké jeho nadšení je,
tvář se věru podařila.
Kráska, jež je mu tak milá,
není ovšem Titanie.

Nač si s tím však lámat hlavy.
Jejich štěstí je jen snění,
Dejme jim své odpuštění,
strážce Hermes venku praví.
Kateřina Schratt ve veselohře "Paní Pravdě nedává nikdo přístřeší", která se hrála v Burgtheatru při příležitosti 400. výročí narození Hanse Sachse. Císaře v ní natolik okouzlila, že pro něj Alžběta objednala portrét herečky v této roli.

Byť císařovna Alžběta sama velmi podporovala vztah svého muže, neznamenalo to, že jí byla Kateřina Schratt tak velmi sympatická a milá, jak Franze Josefa ujišťovala. Ve svých básních nalézala Alžběta značně samolibé tóny. Zamilovanost jejího muže jí byla podnětem když ne k žárlivosti, tak alespoň k posměchu, jako kupříkladu k další básni, ve které se baví dvě sochy, Ceres a Perseus, o "zamilovaném párku", který se před nimi často prochází v schönbrunnském parku:

Rozhovor na terase Schönbrunnu

"Pst!" vykřikne Ceres, "Tiše!"
Podívej se na ten pár!
Jenom ten, kdo láskou dýše,
takový má v oku žár.

Láska stáří křídla půjčí.
I když vlasy chybí ti,
Amor střelou o to prudší
staré srdce roznítí.

Pohleď, jak si uhlazuje
dlaní ten svůj bílý knír,
Lehce, pružně vykračuje,
srdcem mladý kavalír.
Ale v jejím oku čísti
už mi těžší připadá..."

Dlouhá báseň končí významnými verši:

Načpak dále plýtvat slovy.
Jak dí staré přísloví,
"co je přáno Jovišovi,
není přáno volovi."
Císař s Katěřinou Schratt na procházce v Bad Ischlu v roce 1895.

V květnu roku 1888 napsala císařovna další báseň o svém zamilovaném manželovi:

Večerní procházka

Osmapadesát zim nešlo
přes tvou hlavu beze stop.
Dávno už ji oloupily
o kadeří zlatý snop.

Osmapadesáte roků
vybělilo vousy tvé.
Při večerním slunku svítí
jako stříbro tepané.

Ty však ve večerním slunku
kráčíš, blaženosti pln.
Kéž dnes z lásky k tobě klesne
později do mořských vln.

Neboť dneska po svém boku
paní svého srdce máš,
Thalie půvabnou dceru,
cit k ní marně ukrýváš.

Osmapadesát zim táhlo
Beze stop nad srdcem tvým.
Teď jak slavík něžně tluče
podvečerem májovým.
Císař na procházce s Kateřinou Schratt.

V některých Alžbětiných básních nebyl císař zobrazen jako "Oberon", nýbrž také jako "král Višvámitra", onen legendární indický král, který miloval krávu (Sabalu) a který se také vyskytuje u Alžbětina oblíbeného a uctívaného "Mistra" Heina. V závislosti na Heinových výsměšných verších napsala Alžběta v létě roku 1888 báseň, kterou náhle ukončila následujícími verši:

Tu probudí ji rámus,
jež stoupá ze zahrad.
To král od svojí krávy
se domů vrací spát.
Ó, králi Višvámitro,
ty věru vůl jsi snad!

Jiný překlad téhož:

Vtom ji (Alžbětu) z klidu budí hluk
ryčný jako z lomu;
to jenom král Višvámitra
od krávy vrací se domů.
Ó ty králi Višvámitro,
tys' největší z volů!"

Další úryvek z básně nazvané "Na vysokém Schrottu", jež je zaměřena na Kateřinu Schrattovou a kterou císařovna napsala v Bad Ischlu v roce 1886:

"Na úzké skalní římse...
kde nohu moji střehouc,
černá zmije (Schrattová) hrozí,
já myslím si klnouc,
ať Schrott (narážka na horu u Bad Ischlu se jménem připomínající Schrattovou) svrhnou bozi!

Mnohem střízlivější básně psala císařovna v knize básní, která byla určena pro potomstvo:

Že pletky Oberona Titanii souží?
Ať jeden druhému dopřeje, co má rád.
Když mlsá kaštany a po bodláčí touží,
chce mu je sama ráda natrhat.
Kateřina Schratt na fotografii.

I přes všechny tyto básně císařovna přátelství mezi svým mužem a herečkou podporovala, Kateřina Schratt byla jejich společnou přítelkyní a rovněž oblíbeným tématem hovoru, když se už v pozdějších letech císařovna Alžběta svému choti zcela odcizila. Ten jí byl po celý život vděčný, že mu "nabídla" toto přátelství s herečkou, se kterou si mohl velmi dobře popovídat, zatímco císařovna, navydržíc delší dobu ve Vídni, spěchala neustále z místa na místo a nezadržitelně spěla ke svému tragickému konci.

Syn bavorského krále Ludwiga III. Rupprecht

24. srpna 2009 v 21:00 | Jana K |  Rupprecht von Bayern

Rupprecht Maria Luitpold Ferdinand von Bayern

Narozen: 18. 5. 1869 v Mnichově
Zemřel: 2. 8. 1955 na zámku Leutstetten u Starnbergu
Dynastie: Wittelsbachové

10. 7. 1900 ∞ 1. v Mnichově

Marie Gabrielle in Bayern

Narozena: 9. 10. 1878 na zámku Tegernsee
Zemřela: 24. 10. 1912 v Sorrent, Itálie
Dynastie: Wittelsbachové

Fotografie Rupprechta s jeho první ženou Marií Gabrielle zde.

7. 4. 1921 ∞ 2. v na zámku Hohenburg u Lenggries

Antonia Roberta Sophie Wilhelmine von Luxemburg-Nassau

Narozena: 7. 10. 1899 na zámku Hohenburg, Bavorsko
Zemřela: 31. 7. 1954 v Lenzerheide, Švýcarsko
Dynastie: Luxemburg-Nassau

Potomci:
Heinrich Franz Wilhelm
Narozen: 28. 3. 1922
Zemřel: 14. 2. 1958
Irmingard Marie Josepha
Narozena: 29. 5. 1923
Editha Marie Gabrielle
Narozena: 16. 9. 1924
Hilda Hildegard Marie
Narozena: 24. 3. 1926
Zemřela: 5. 5. 2002
Gabriele Adelgunde Marie
Narozena: 10. 5. 1927
Sophie Marie Therese
Narozena: 20. 6. 1935
Mladý bavorský korunní princ Rupprecht.
Poslední bavorský korunní princ Rupprecht.
Rupprecht se svým prvním synem, princem Luitpoldem.
Rupprecht se syny z prvního manželství, s princem Luitpoldem a Albrechtem.
Rupprecht se svou nastávající ženou Antonií a se synem Albrechtem.
Svatba bavorského prince Rupprechta s princeznou Antonií.
Rupprecht se svou druhou ženou Antonií.
Antonia jako nevěsta.
Druhá manželka korunního prince Rupprechta Antonie.
Antonie s dětmi v zimě.
Antonie se svými prvními třemi dětmi - princem Heinrichem a princeznami Irmingard a Edithou.
Antonie s dětmi - ještě bez nejmladší dcery Sophie - zprava Heinrich, Irmingard, Editha, Hilda a Gabriele.
Antonie s dětmi.
Děti posledního bavorského korunního prince.
Rupprecht a Antonie ve společnosti.
Bavorský princ Rupprecht v pozdějším věku.
Rupprecht von Bayern v roce 1949.
Pětaosmdesátiletý Rupprecht před portrétem svého předka, bavorského krále Ludwiga I.

Syn bavorského krále Ludwiga III. Franz

24. srpna 2009 v 20:00 | Jana K |  Franz

Franz Maria Luitpold von Bayern

Narozen: 10. 10. 1875 na zámku Leutstetten, Starnberg
Zemřel: 25. 1. 1957 tamtéž
Dynastie: Wittelsbachové

12. 7. 1912 na zámku Weilburg v Badenu u Vídně

Isabella Antonie Eleonore Natalie Klementine von Croy

Narozena: 7. 10. 1890 v L'Hermitage v Bayreuthu, Bavorsko
Zemřela: 30. 3. 1982 na zámku Leutstetten, Starnberg
Dynastie: Croy
Bavorský princ Franz v uniformě.
Potomci:
Ludwig Karl Maria
Narozen: 22. 6. 1913 na zámku Nymphenburg v Mnichově
Zemřel: 17. 10. 2008 na zámku Leutstetten, Starnberg

19. 7. 1950 ∞
Irmingard von Bayern
Narozena: 29. 5. 1923 v Berchtesgaden
Malý princ Ludwig.

Maria Elisabeth
Narozena: 9. 9. 1914 na zámku Nymphenburg v Mnichově

19. 8. 1937 ∞ na zámku Nymphenburg
Peter Heinrich von Orléans-Braganza
Narozen: 13. 9. 1909 v Boulogne-sur-Seine
Zemřel: 5. 7. 1981 ve Vassouras, Brazílie
Princezna Marie jako dítě.
Adelgunde
Narozena: 9. 6. 1917 na zámku Nymphenburg
Zemřela: 20. 9. 2004 ve Starnbergu

23. 5. 1948 ∞ na zámku Leutstetten
Zdenko von Hoenning O'Carroll
Narozen: 6. 8. 1906 v Sünching bei Regensburg
Zemřel: 8. 5. 1996 tamtéž

Eleonore Therese
Narozena: 11. 9. 1918 na zámku Nymphenburg

2. 8. 1948 ∞ na zámku Leutstetten
Konstantin von Waldburg-Zeil
Narozen: 15. 3. 1909 v Zeil
Zemřel: 27. 2. 1972 ve Starnbergu

Dorothea
Narozena: 25. 5. 1920 na zámku Leutstetten

2. 8. 1938 ∞ v Sárvár, Uhersko
Gottfried von Österreich-Toskana
Narozen: 14. 3. 1902 v Linz
Zemřel: 21. 1. 1984 v Bad Ischl

Rasso
Narozen: 24. 5. 1926

∞ 1955
Theresia Monika von Österreich-Toskana (dcera Theodora Salvatora)
Narozena: 9. 1. 1931
Bavorský princ Franz s manželkou, princeznou Isabellou von Croy.
Franz s manželkou a prvorozeným synem Ludwigem.
Franz s manželkou a dětmi.
Isabella von Croy s dětmi.
Franz von Bayern s manželkou a se všemi šesti dětmi.
Manželka Franze Isabella von Croy.

Syn bavorského krále Ludwiga III. Karl

24. srpna 2009 v 19:00 | Jana K |  Karl

Karl von Bayern

Narozen: 1. 4. 1874 ve vile Amsee u Lindau, Schwaben
Zemřel: 9. 5. 1927 v Mnichově
Dynastie: Wittelsbachové
Bavorský princ Karl.

Císařská vila v Bad Ischlu

18. srpna 2009 v 8:00 | Jana K |  Místa spjatá s císařovnou Alžbětou
Před stopadesátišesti lety, 18. srpna 1853 došlo v centru Solné komory, v oblíbeném lázeňském císařském centru Bad Ischlu k významné události. Mladý rakouský císař Franz Josef I. se v tento den, kdy právě oslavil dvacátétřetí narozeniny zasnoubil se svou patnáctiletou sestřenicí Alžbětou Bavorskou.
Vyjížďka císaře a Alžběty po okolí Bad Ischlu v den zásnub 18. srpna 1853.

Na památku této události koupila císařova matka vilu, která byla později nazývána "Císařská vila" a stala se oblíbeným útočištěm císařské rodiny.
Oblíbené císařské místo Bad Ischl na vyobrazení z roku 1833.

Ale hezky od začátku. Město Bad Ischl se stalo oblíbenou císařskou destinací už dávno před tím, než se zde odehrály ony tolik známé zásnuby Alžběty s císařem rakouským. Připomeňme si, že císař Franz Josef i jeho mladší bratři byli ve vídeňských kruzích nazýváni "Solní princové", neboť jak se tradovalo, za své narození vděčili ischlské kúře, kterou na radu dvorních lékařů absolvovala arcivévodkyně Sophie, která po mnoha potratech nakonec po léčení v Bad Ischlu přivedla na svět pět dětí.
Solní princové - budoucí císař Franz Josef se svými mladšími bratry Maxem a Karlem Ludwigem.
"Císařská vila" měla po přestavbě půdorys ve tvaru písmene "E" jako Elisabeth na počest budoucí císařovny.
Mladí snoubenci na projížďce v okolí Bad Ischlu; doprovází je císařův pobočník hrabě Carl Grünne.

Císař, který při svých pobytech v Ischlu vždy bydlel u své matky v Sommerau 50, potřeboval své vlastní obydlí. Arcivévodkyně se tedy jako vzpomínku na zásnuby rozhodla zakoupit nájemní vilu, v níž se snoubenecký pár potkal, a přebudovat ji na "Císařskou vilu" pro každoroční letní pobyt císařské rodiny v Bad Ischlu. Nádherná vila stála uprostřed parku.
"Dříve ji obýval majitel pan dr. Eltz v létě většinou sám se svou rodinou. Nyní je několik let pronajatá, a protože má nádhernou polohu a může pojmout i větší rodinu, bydlí tu většinou nejvyšší šlechta..." - dočteme se v jednom z dopisů arcivévodkyně Sophie. Arcivévodkyně vilu získala a předložila synovi návrhy na zvětšení objektu. Císař se polekal, protože neměl k dispozici tolik peněz.
"Jen si přeji," psal matce, "a žádám Vás, milá mamá, klaďte i Purgoldovi na srdce, aby to celé nestálo víc, než bylo navrženo, protože na tom s financemi nejsem příliš dobře..."
Arcivévodkyně Sophie přesto nechala vilu přebudovat velkoryse. Na pravé i levé straně byla k hlavní budově přistavěna dvě křídla, takže půdorys tvořil velké písmeno "E", aby tak byl vzdán hold budoucí císařovně.
Alexander von Hübner o vile později napsal: "11. 10. 1856: Návštěva v Ischlu. V 11 hodin u císaře v jeho vile, která má krásnou polohu, ale jinak je ohavná."
Budova vily byla původně ve stylu biedermeieru a patřila vídeňskému notáři Josefu Augustovi Eltzovi. Roku 1850 ji koupil doktor Eduard Mastalier. V následujících letech, tedy od roku 1853 ji nechala arcivévodkyně Sophie rozšířit a přestavět do neo-klasicistního stylu. Vila je obklopena rozsáhlým parkem v anglickém stylu o velikosti přibližně 160 jiter (6500 metrů čtverečních), o který se staral dvorní zahradník Rauch a v němž se dodnes - i přes drsné počasí v Solné komoře - daří některým exotickým dřevinám. Z balkonu vily v prvním patře mohl císař dohlédnout přes Jainzen až k ledovým polím Dachsteinu. Celý komplet přestavby vily byl dokončen až roku 1860, protože v letních měsících byly kvůli přítomnosti císařské rodiny práce pozastaveny. Bílá mramorová kašna ve střední části byla vytvořena až později, roku 1884 německým sochařem Viktorem Tilgnerem.
Přestavbou vily vznikly dost velké prostory, jež nabízely stále se rozrůstající rodině dostatek místa, takže ve vile bydlela v pozdějších letech i nejmladší císařská dcera Marie Valerie se svými dětmi. Dcera Gisela bydlela během pobytu v Bad Ischlu ve vile Am Gries.

Interiéry "Císařské vily":
Císař Franz Josef obýval prostřední trakt vily, kde se nacházely i společenské místnosti. Západní křídlo bylo rezervováno pro císařovnu, východní pak pro už zmíněnou arcivévodkyni Marii Valerii a jejího manžela Franze Salvatora. Na stěnách většiny místností vily viselo množství maleb se zvířecími a loveckými motivy od Pausingera, Blaase, Schindlera či Gauermanna.
Císařova ložnice byla stejně jako ve vídeňském Hofburgu a na zámku Schönbrunn zařízena velmi prostě: železná polní postel s hnědým přehozem, toaletní stolek a klekátko. Akvarel na stěně byl důkazem o jednom z mnoha kreslířských talentů, jimiž byla císařská rodina hojně obdařena. Malovali například arcivévoda Ludwig Salvator (císařův bratranec z druhého kolena), arcivévoda Otto (bratr následníka trůnu Franze Ferdinanda), arcivévoda Maximilian (císařův bratr), nebo císařův syn korunní princ Rudolf, který je autorem již zmíněného akvarelu Sluky lesní z roku 1875. Na císařově psacím stole stál elektrický zapalovač doutníků a v císařově pracovně byl rovněž umístěn pletený barometr z Madonny di Campiglio, který přivezla z jedné cesty císařovna a který měl zaručovat správnou předpověď počasí.
V císařovnině budoáru stály dva velké paravány s množstvím fotografií dětí, sester a dalších rodinných příslušníků. Při elektrifikaci vily byl zřízen i plavecký bazén, který byl vybudován na břehu Traunu přímo proti vile, který císař ve svých dopisech označoval jako "plaveckou školu" - pravděpodobně se tam vnuci učili plavat.
"Císařská vila" na pohlednici.

Císař trávil téměř každé léto alespoň několik dní v této "císařské vile", pravidelně se tam dne 18. srpna slavily jeho narozeniny.
Nesmíme také zapomenout na smutnou úlohu jež "císařská vila" sehrála: 28. července 1914 zde císař ve své pracovní místnosti v západním křídle budovy podepsal vyhlášení války Srbsku, která se následně vyvinula v první světovou válku, jež vedla k pádu Rakousko-uherské monarchie.
Císař Franz Josef ve své pracovně, kde podepsal vyhlášení války a kde také napsal manifest "Mým národům".

Po smrti císaře v roce 1916 zdědila vilu nejmladší dcera Marie Valerie. Vila zůstala i po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 v jejím majetku. Současným majitelem je její vnuk Markus Habsburg-Lothringen.

"Císařká vila" na aktuálních snímcích:
"Císařská vila" na zimních snímcích:
******
Bad Ischl na fotografii Wilhelma Burgera z roku 1880.
Bad Ischl dnes.
Pohlednice Bad Ischlu.
Zdroj:
vlastní poznatky,
Gerd Holler: "Sophie - Die heimliche Kaiserin - Mutter Franz Joseph I." (citace v úvodu článku)
Josef Cachée, Gabriele Praschl-Bichler: "Sie haben's gut, Sie können ins Kaffeehaus gehen! Kaiser Franz Josef ganz privat"
Webové stránky "Císařské vily": www.kaiservilla.at

Potomci Louise Victoire

17. srpna 2009 v 16:00 | Jana K |  Potomci Louise Victoire

Joseph Clemens

Narozen: 25. 5. 1902 v Mnichově
Zemřel: 8. 1. 1990 tamtéž
Fotografie malého Josepha Clemense.
Joseph Clemens s matkou Louise...
... a s otcem, bavorským princem Alfonsem.

***

Elisabeth Maria Anna

Narozena: 10. 10. 1913 v Mnichově
Zemřela: 3. 3. 2005 tamtéž

6. 9. 1939 ∞ 1. na zámku Nymphenburg

Franz Josef von Kageneck
Narozen: 8. 1. 1915 v Berlíně
Zemřel: 29. 12. 1941

9. 5. 1944 ∞ 2.

Ernst Küstner
Narozen: 18. 6. 1920
Louise Victoire s novorozenou dcerkou Elisabeth Marií na fotografii v roce 1913.
Novorozená dcerka v rodinném kruhu.
Děti Louise Victoire na společné fotografii.
Elisabeth s rodiči a s o jedenáct let starším bratrem Josephem Clemensem.
Louise se svými už dospělými dětmi.




Dcera bavorského krále Ludwiga III. Gundelinde

12. srpna 2009 v 16:00 | Jana K |  Gundelinde

Gundelinde Maria Josepha von Bayern

Narozena: 26. 8. 1891 v Mnichově
Zemřela: 16. 8. 1983 na zámku Moos
Dynastie: Wittelsbachové

23. 2. 1919 ∞ na zámku Wildenwart

Johann Georg von Preysing-Lichtenegg-Moos

Narozen: 17. 12. 1887 na zámku Moss
Zemřel: 17. 3. 1924 v Mnichově
Dynastie: Preysing
Portrét bavorské princezny Gundelinde z roku 1909.
Mladá princezna Gundelinde.

Dcera bavorského krále Ludwiga III. Helmtrud

12. srpna 2009 v 15:00 | Jana K |  Helmtrud

Helmtrud Marie Amalie von Bayern

Narozena: 22. 3 1886 v Mnichově
Zemřela: 22. 6. 1977 na zámku Wildenwart, Horní Bavorsko
Dynastie: Wittelsbachové
Portrét bavorské princezny Helmtrud.
Mladá princezna Helmtrud.
Helmtrud na fotografii s pejskem.

Dcera bavorského krále Ludwiga III. Wiltrud

11. srpna 2009 v 22:00 | Jana K |  Wiltrud

Wiltrud Marie Alix von Bayern

Narozena: 10. 11. 1884 v Mnichově
Zemřela: 28. 3. 1975 v Obersdorfu
Dynastie: Wittelsbachové

26. 11. 1924 ∞ v Mnichově

Wilhelm Karl von Urach

Narozen: 30. 5. 1864 v Monaku
Zemřel: 24. 3. 1928 v Rapallo, Itálie
Dynastie: Würtemberg

Wilhelm Karl von Urach se ženil již podruhé - jeho první ženou byla dcera císařovnina bratra Carla Theodora Amalie Maria.

Manželství zůstalo bez potomků.
Portrét bavorské princezny Wiltrud.
Manžel princezny Wiltrud Wilhelm Karl von Urach.
Wiltrud se svou o dva roky mladší sestrou Helmtrud.

Dcera bavorského krále Ludwiga III. Hildegard

11. srpna 2009 v 21:00 | Jana K |  Hildegard

Hildegard Maria Christina Therese von Bayern

Narozena: 5. 3. 1881 v Mnichově
Zemřela: 2. 2. 1948 na zámku Wildenwart, Horní Bavorsko
Dynastie: Wittelsbachové
Bavorská princezna Hildegard.
Roztomilá fotka - Hildegard s králíčky.
Mladá princezna Hildegard.
Hildegard na fotografii v roce 1904.
Hildegard se svou starší sestrou Adelgunde.

Dcera bavorského krále Ludwiga III. Mathilde

11. srpna 2009 v 20:00 | Jana K |  Mathilda

Mathilde Maria Theresia Henriette Christine Luitpolda von Bayern

Narozena: 17. 8. 1877 v Lindau, Schwaben
Zemřela: 6. 8. 1906 v Davosu, Švýcarsko
Dynastie: Wittelsbachové

1. 5. 1900 ∞ v Mnichově

Ludwig Gaston von Sachsen-Coburg und Gotha

Narozen: 15. 9. 1870 v Ebenthal, Korutany
Zemřel: 23. 1. 1942 v Innsbrucku
Dynastie: Sachsen-Coburg und Gotha

Potomci:
Antonius (1901 - 1970)
Maria Immaculata (1903 - 1940)
Portrét bavorské princezny Mathilde.
Mathilde se psem.
Mladá princezna Mathilde.
Mathilde s manželem, saským princem Ludwigem.
Mathilde s manželem a synem Antoniem.

Dcera bavorského krále Ludwiga III. Maria

11. srpna 2009 v 19:00 | Jana K |  Maria

Maria Ludwiga Theresia von Bayern

Narozena: 6. 7. 1872 v Lindau, Schwaben
Zemřela: 10. 6. 1954 tamtéž
Dynastie: Wittelsbachové

31. 5. 1897 ∞ v Mnichově

Ferdinand Pius Maria von Bourbon, vévoda von Kalabrien

Narozen: 25. 7. 1869 v Římě
Zemřel: 7. 1. 1960 v Lindau, Schwaben
Dynastie: Bourbon

Potomci:
Marie Antoinette (1898 - 1957)
Maria Christina (1899 - 1985)
Roger (1901 - 1914)
Barbara (1902 - 1927)
Lucie (1908 - 2001)
Urraca (1913 - 1999)
Bavorská princezna Maria a později vévodkyně von Kalabrien.
Manžel Marie Ferdinand.
Maria von Bayern s manželem Ferdinandem, vévodou von Kalabrien.
Maria s manželem a dcerami Marií Antoinette, Marií Christine a Barbarou.
Maria s manželem a dcerami Marií Antoinette, Marií Christine, Barbarou a v té době nejmladší dcerou Lucií.
Maria s nejmladší dcerou, princeznou Urraca.
Mariina třetí dcera Barbara.
Princezny Barbara, Marie Christine a Marie Antoinette.
Dvě nejstarší dcery Marie - princezny Marie Antoinette a Marie Christine.

Dcera bavorského krále Ludwiga III. Adelgunde

11. srpna 2009 v 18:00 | Jana K |  Adelgunde

Adelgunde Marie Auguste Theresia von Bayern

Narozena: 17. 10. 1870 v Lindau, Schwaben
Zemřela: 4. 1. 1958 v Sigmaringen, Baden-Württemberg
Dynastie: Wittelsbachové

20. 1. 1915 ∞ v Mnichově

Wilhelm von Hohenzollern-Sigmaringen

Narozen: 7. 3. 1864 na zámku Benrath, Düsseldorf
Zemřel: 22. 10. 1927 v Sigmaringen, Baden-Württemberg
Dynastie: Hohenzollernové

Wilhelm von Hohenzollern-Sigmaringen se ženil již podruhé - jeho první ženou byla dcera císařovniny sestry Mathilde Maria Theresia, zvaná "Mädi".

Manželství zůstalo bez potomků.
Mladá bavorská princezna Adelgunde.
Adelgunde na portrétním snímku jako kněžna von Hohenzollern.
Adeldunde a její manžel, kníže Wilhelm von Hohenzollern.