Červen 2009

Rudolf v německé uniformě

30. června 2009 v 15:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy Rudolfa
Rudolf v uniformě, kterou měl na sobě večer při svém posledním vystoupení na veřejnosti, v sobotu 27. ledna 1889 při soiré na německém velvyslanectví.
Rudolf se 27. ledna 1889 zúčastnil slavnostní večeře, kterou pořádalo německé velvyslanectví ve Vídni u příležitosti třicátých narozenin německého císaře Wilhelma II. Toho večera měl na sobě německou uniformu a dochovala se výpověď sochaři Viktoru Tilgnerovi, se kterým Rudolf prohodil několik slov - postěžoval si mu, ukazujíc na těžké stříbrné nárameníky uniformy, kterou si na počest nenáviděného Wilhelma musel obléci: "Nesnesitelně těžké, vůbec je mi celá ta uniforma protivná."
V pozůstalosti korunního prince byl rovněž nalezen kratičký dopis od císaře s pokyny ohledně princova obleku: "Milý Rudolfe, na slavnostní večeři u Reusse (německý velvyslanec, princ Heinrich Reuss, který recepci pořádal) uniformu, a to malou uniformu. Srdečně Tě objímající Tvůj otec."
Zdroj: citace z Brigitte Hamann - Kronprinz Rudolf

Báseň o císařovnině lásce k plavbě po moři

29. června 2009 v 19:00 | Jana K |  Poezie císařovny Alžběty
Librety

"Postavím si loď, loď krásnou!
Všichni nad ní budou žasnout,
až ji spatří v moři plout.
"Volnost" na stožár jí stoupá,
"Volnost" na přídi se houpá,
svobodně se noří v proud.
~~~
"Volnost!" zlaté jméno lodě
pyšně v každé nepohodě
třepetá se nad mořem.
Volnost nadechuji plně,
"Volnost!" šeptá vlna vlně,
Volnosti! už nejsi snem.
~~~
Posílejte telegramy,
ať se vrátím v roli dámy
na hrad-žalář, na váš ples!
V kalné nebo čiré vodě
lovte - já jsem na svobodě
jako racek volná dnes!
~~~
Posílám vám, milovaní,
polibek a požehnání,
po větru ať letí k vám!
Tolik jste mne trápívali,
kéž byste mi pokoj dali!
V širém moři volnost mám."

==========

Jiný překlad stejné básně:

"Já loď chci si dát postavit,
hezčí nebude nikdo mít.
Na vysokém širém moři
"Svoboda" bude ze stěžně vlát.
"Svoboda" bude na přídi stát,
v svobody nápoj se lidé vnoří.
~~~
"Svoboda!" Slovo zlatem psané,
hrdě v každém počasí vane
ze štíhlého těla stěžně jen.
"Svoboda" jako naše spása,
"Svoboda" k hřebenům vln jásá.
"Svobodo!" teď už nejsi sen!
~~~
Nesnažte se pak nazpátek,
dostat mě na dvorní svátek,
do toho dvorského hemžení;
Lovte v jasu, lovte v zlosti,
chytejte racka po libosti,
hurá! už nejsme vězněni.
~~~
A špičkami svých prstů vám
vaše milé věci posílám,
jež krutě moje duše zná.
Můj polibek a požehnání mějte
a o mne si strach nedělejte;
na moři širém jsem svobodná."

(Zimní písně, 1887)

Památník císařovny Alžběty na Madeiře

29. června 2009 v 18:00 | Jana K |  Sochy a památníky císařovny Alžběty
Socha císařovny Alžběty
Socha císařovny Alžběty
Další ze soch císařovny Alžběty, které si v této rubrice postupně představujeme je podle mě docela povedená císařovnina socha nacházející se ve Funchalu, hlavním městě Madeiry. Sisi přijela na Madeiru poprvé roce 1860 aby se zde léčila ze svých zdravotních problémů a také aby utekla před sešňerovaným vídeňským dvorem. Při prvním pobytu bydlela ve vile Quinta Vigia nad Funchalem, při svém druhém pobytu se ubytovala v nově otevřeném hotelu Reid´s.

Leopold Petznek

26. června 2009 v 12:00 | Jana K |  Leopold Petznek
Narozen: 30. 6. 1881 v Brucku nad Litavou
Zemřel: 27. 7. 1956 ve Vídni

Leopold Petznek se narodil 30. června 1881 v Brucku nad Litavou, který leží třicet kilometrů jihovýchodně od Vídně směrem k maďarské nížině ve spolkové zemi Dolní Rakousy. Jeho rodiči byli prostí rolníci - konkrétně vinaři Franz a Maria (roz. Mackmayer) Petznekovi. Oba dva velmi brzy zemřeli v bídě a tak jejich jediný syn Leopold osiřel. Když bylo Leopoldovi osm let, byl dán do sirotčince v Mödlingu nedaleko Schönau. Poslušně se podřídil přísné disciplíně této školy, byl to vynikající žák, vážný, inteligentní a snaživý. Pak školu změnil a připravoval se na povolání učitele. Své vzdělávání ukončil v devatenácti letech a hned našel místo učitele na jedné národní škole.
V roce 1911 se vrátil do Mödlingu a stal se učitelem v sirotčinci, kde byl sám vychováván. Vyučoval němčinu, zeměpis a dějepis. V té době se oženil, jeho manželka Emilie, rozená Bärnatová, však trpěla nervovou chorobou a po dlouhodobém pobytu v sanatoriu zemřela v roce 1935. Měli spolu jediného syna Ottu.
V roce 1914 se dostal jako voják do pluku a první světovou válku prožíval nejprve jako řadový voják v Rusku a později jako poručík ve Francii u Verdunu. Po válce se vrátil k učitelské práci v Mödlingu, kde se stal ředitelem základní školy. Chudoba rodičů, osamocenost v dětství, boj a kázeň, které se dobrovolně podřídil, aby ze svého života něco cenného a řádného vytvořil, ho už v mládí přivedly k rozhodnutí vstoupit do socialistické strany. Byl velmi aktivním a činorodým členem a tak udělal velmi rychle politickou kariéru. Osobně se znal se sociálním demokratem dr. Karlem Rennerem, prvním státním kancléřem mladé Rakouské republiky. V roce 1921 se Petznek stal socialistickým poslancem v parlamentu, 1921 - 1934 byl členem dolnorakouského zemského sněmu a od roku 1927 do roku 1934 prezidentem spolkového sněmu.
Přesné datum, kdy se poprvé setkal se svou budoucí ženou Elisabeth už těžko kdo zjistí, s největší pravděpodobností se ale odehrálo roku 1919; od tohoto roku byla také Elisabeth oficiálním členem Sociálně demokratické strany Rakouska. Z Elisabeth se velmi rychle stala přesvědčená bojovnice, patřila celým srdce straně a a současně svému příteli, ochránci, rádci a učiteli, který jí socialistické učení a jeho praktické učení přibližoval. Jelikož Petznek byl přesvědčeným socialistou a současně dokázal myšlenky socialismu přesvědčivě předávat, Elisabeth si je osvojila překvapivě rychle a s velkým entuziasmem. Rozhodně se ihned ztotožnila se sociálními reformami a zákony, jejichž smyslem bylo nastolit opět právo a spravedlnost a zajistit dělníkům v jejich chudobě a tvrdé práci účinnou úlevu. Elisabeth byla vůči bídě nemoci a nespravedlnosti velmi citlivá, a tak velice rychle pojala touhu pomoci. Mezi "učitelem" a "žákyní" tak vznikla zvláštní láska. O počátcích tohoto vztahu není nic známo a oba museli být opatrní, Petznek byl tou dobou samozřejmě ještě ženatý a rozvodové řízení Elisabeth ještě probíhalo a tak si nemohli dovolit vydat tento vztah všanc veřejnosti. Leopold Petznek nebyl pouze teoretikem, nýbrž i mužem činu. Elisabeth ho doprávazela na stranické schůze, nadšeně poslouchala, jakmile se chopil slova. Společně se zúčastňovali veřejných manifestací a setkáních. Sociálně demokratický učitel a sociálnědemokratická příslušnice habsburského rodu spolu později žili na zámku v Schönau. Když se později děti osamostatnili, byl už zámek pro dvě osoby příliš velký. V roce 1930 zámek prodali a přestěhovali se do Vídně, kde získali v Linzerstrasse 452 ve 14. vídeňském obvodě Hütteldorf malý palác, který byl zařízen drahocenným inventářem ze zámku Schönau; palác byl také nazýván "Windisgraetzova vila".
V roce 1934 zorganizovali rakouští sociální demokraté proti křesťanskému stavovskému státu převrat, Leopold Petznek byl zatčen a strávil delší dobu ve vězení. Roku 1838 se v Rakousku dostali k moci nacionální socialisté. Gestapo zatklo a uvěznilo i sociálnědemokratického funkcionáře Petzneka.
Po červencovém puči roku 1944 byl dopraven do Dachau, kde se zúčastnil takzvaného "pochodu smrti." Zachránili ho až postupující Američané. S těžce podlomeným zdravím se vrátil do Vídně. Po návratu zjistil, že palác v Hütteldorfu byl zabaven. Roku 1945 se tam nastěhovala četa ruských vojáků a potom přešel do vlastnictví Francouzů. Dům musel být vyklizen a jako náhradní byt jim byl přidělen dům, který byl poškozen bombardováním. 4. května 1948 se Leopold Petznek a Elisabeth Windisgraetz stali manžely. O pět let později, roku 1953, Francouzi Windisgraetzovu vilu opět uvolnili, ale manželům Petznekovým bylo v jejich oblíbeném bydlišti souzeno prožít už jen několik málo let. Po znovuobnovení Rakouska se Petznek stal prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu, ale brzy musel na tuto funkci ze zdravotních důvodů rezignovat. 27. července zemřel na srdeční chorobu.

Zdroj: "Kaiseradler und rote Nelke - Das Leben der Tochter des Kronprinzen Rudolf"

Rakouský císař Karl I.

23. června 2009 v 21:00 | Jana K |  Životopis Karla I.

Karl I. Franz Josef Ludwig Hubert Georg Maria

Narozen: 17. 8. 1887 v Persenbeug, Dolní Rakousy
Zemřel: 1. 4. 1922 na Madeiře
Dynastie: Habsbursko-Lotrinská

21. 10. 1911 ∞ na zámku Schwarzau

Zita Maria delle Grazia von Bourbon-Parma

Narozena: 9. 5. 1892 ve Ville Pianore u Luccy, Itálie
Zemřela: 14. 3. 1989 v Zizers, Švýcarsko
Dynastie: Bourbon-Parma

Rakouský císař Franz II./I.

22. června 2009 v 21:00 | Jana K |  Franz II./I.

Franz II. Joseph Karl

Narozen: 12. 2. 1768 ve Forencii
Zemřel: 2. 3. 1835 ve Vídni
Dynastie: Habsbursko-Lotrinská
Podobizna císaře Franze II./I. od uměleckého rytce Josefa Axmanna.

6. 1. 1788 ∞ 1. ve Vídni

Elisabeth Wilhelmine Louise von Württemberg

Narozena: 21. 4. 1767 v Treptow an der Raga
Zemřela: 18. 2. 1790 ve Vídni
Dynastie: Württemberg

19. 3. 1791 ∞ 2. ve Vídni

Maria Theresia von Neapel-Sizilien

Narozena: 6. 6. 1772 v Neapel
Zemřela: 13. 4. 1807 ve Vídni
Dynastie: Bourbon

6. 1. 1808 ∞ 3. ve Vídni

Maria Ludovika Beatrix von Modena

Narozena: 14. 12. 1787 v Monze
Zemřela: 7. 4. 1816 ve Vídni
Dynastie: Habsbursko-Lotrinská
24. 9. 1816 ∞ 4. ve Vídni

Karoline Charlotte Auguste von Bayern

Narozena: 8. 2. 1792 v Mannheim
Zemřela: 9. 2. 1873 ve Vídni
Dynastie: Wittelsbachové

Rakouský císař Ferdinand I.

22. června 2009 v 21:00 | Jana K |  Ferdinand I.

Ferdinand I. Karl Leopold Joseph Franz Marcellin

Narozen: 19. 4. 1793 ve Vídni
Zemřel: 29. 6. 1875 v Praze
Dynastie: Habsbursko-Lotrinská

27. 2. 1831 ∞ ve Vídni

Maria Anna Carolina Pia von Savoyen

Narozena: 19. 9. 1803 v Římě
Zemřela: 4. 5. 1884 v Praze
Dynastie: Savoyen
Císařský pár na litografii Franze Hoffmanna z roku 1836.

Elisabeth a Otto jako snoubenci

18. června 2009 v 20:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy "Erzsi"
Elisabeth a Otto zu Windisch-Graetz jako snoubenci.


Obraz císařovny Alžběty od Schrotzberga

18. června 2009 v 17:00 | Jana K |  Obrazy císařovny Alžběty
Mladá císařovna Alžběta v prvním roce manželství. Obraz namaloval roku 1855 Franz Schrotzberg (1811 - 1889). Tento rakouský malíř býval nazýván "rakouským Winterhalterem" a jeho olejomalby císařské rodiny často sloužily jako vzor např. pro rakouského litografa Josefa Kriehubera.
Obraz císařovny Alžběty od Schrotzberga

Císař Franz Josef na obrazech v rakouské uniformě

16. června 2009 v 22:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy císaře Franze Josefa I.
Mladý císař v době svého nástupu na trůn v roce 1848.
Obraz od Franze Xavera Winterhaltera z roku 1864, na kterém je zachycen císař ve slavnostní uniformě rakouského polního maršála s řádem Zlatého rouna.

Moje oblíbené fotografie se Sisi (60. léta)

15. června 2009 v 20:00 | Jana K |  Fotografie císařovny Alžběty
Moje oblíbená série fotografií s císařovnou, z počátku šedesátých let.
Tak tahle portrétní fotografie mladé Sisi patří k mým nejoblíbenějším.
Tuhle mám obzvlášť ráda, císařovna s náznakem u ní tak vzácného úsměvu...
... a opět vážně se tvářící mladá císařovna.
Se slunečníkem.

Ženy ve dvojím světle

12. června 2009 v 9:00 | Jana K |  Další knihy s historickou tematikou
Autor: Sigrid-Maria Grössingová
Nakladatelství: Brána
Rok vydání: 2000
Počet stran: 208

Kolik dávám bodů: 6/10

Z německého originálu "Frauen im Zwielicht", vydaného nakladatelstvím Carl Ueberreuter, Wien v roce 1999 přeložili Jitka a Rudolf Tomanovi.
Anotace:
Šest rozdílných žen - šest rozdílných osudů. A přece měly všechny - Theodora, byzantská císařovna, Josefina Beauharnaisová, Napoleonova první žena, arcivévodkyně Alžběta, vnučka Františka Josefa I., Jacqueline Kennedyová-Onassisová, Evita Perónová a princezna Diana - jedno společné, i když žily a milovaly v různých historických epochách. Kolem jejich života byly vytvořeny mýty, ale mnohé jejich vlastnosti nelze vykládat jednoznačně. Známá autorka opět zaujme nevšedním pohledem na životní příběhy svých ženských hrdinek.

Moje hodnocení:
No přiznám se - k téhle knížce jsem se dostala spíše nahodou. Mám ve zvyku prohrabávat kámoškám (s jejich laskavým svolením :-)) knížky, co si půjčily z knihovny. A tuhle jsem prostě a jednoduše u jedné objevila. Zaujala mě na ní Erzsi na titulní straně a kvůli ní jsem si také knížku od kámošky vyptala. Původně jsem si chtěla přečíst jen o Erzsi a maximálně ještě o Napoleonově manželce Josefině, která ještě jakž takž zapadá do období, o něž se hlavně zajímám. Ale nakonec jsem si řekla, že by byla škoda knížku vrátit přečtenou jen zčásti a tak jsem se rozhodla přelouskat i zbývající, leckdy mnohdy pohnuté osudy dalších čtyř žen, které knížka obsahuje a musím říct, že mě zaujaly. O Theodoře Byzantské jsem v životě neslyšela, to je na mě už skutečně moc dávná historie, pro upřesnění uvádím kdy žila: 497 - 548, tak nevím, kolik z vás bude mít o ní nějaký pojem, nechci být špatným prorokem ale řekla bych, že moc vás asi nebude. Zbylé tři ženy jsou už z poměrně nedávné historie - profláklý, každému dobře známý osud Lady Di, ale o Evitě a Jacqueline Kennedyové jsem si s chutí přečetla, krátké životopisy jsou psány velmi poutavě.

Marie Louise s císařovninou dcerou Marií Valerií

12. června 2009 v 0:00 | Jana K |  Fotografie Marie Louise
Společné fotografie dvou sestřenic Marie Valerie a o deset let starší Marie Louise:
Marie Louise byla oblíbenou neteří císařovny Alžběty a také častou společnicí její dcery Marie Valerie.

Mayerling - Záhada smrti korunního prince Rudolfa

11. června 2009 v 16:00 | Jana K |  Knihy o Mayerlingu a potomcích císařovny Alžběty
Autor: Camillo Schaefer
Nakladatelství: Brána
Rok vydání: 1999
Počet stran: 192 + 8 čb. příl.

Kolik dávám bodů: zatím čtu

Z německého originálu "Mayerling - Die Tragödie und ihre Deutungen", vydaného nakladatelstvím Carl Ueberreuter, Wien v roce 1987 přeložila Blanka Pscheidtová.
Anotace:
30. ledna 1889 za mrazivého rána byla v osamělém zámečku Mayerling, který patřil Rudolfovi, jedinému synu rakouského císaře Františka Josefa I., objevena dvě mrtvá těla. Korunního prince Rudolfa a jeho milenky, mladičké baronesy Mary Vetserové.
Smrt korunního prince vyvolala obrovské zděšení a dvůr udělal vše pro to, aby skutečnou příčinu smrti i její okolnosti ututlal. Roztočil se kolotoč zastírání, lží, polopravd, který způsobil, že kolem tragédie vzniklo množství fám i nejrůznějších teorií, jež zastřely skutečnou pravdu. Ještě po více než sto letech obestírá Mayerling tajemství.
Autor rozebírá příčiny, které k tragédii vedly, uvádí všechny dostupné verze smrti milenců a nakonec dospívá k překvapivému závěru.

Moje hodnocení:
Doplním.


Mary von Vetsera - rubriky

11. června 2009 v 12:00 | Jana K |  Mary von Vetsera

Životopis Mary

Fotografie Mary

Rodina Mary

"Jako květ vzejde a zvadne, prchá jako stín a neobstojí."

Job 14, 2

Alžběta, císařovna rakouská a královna uherská

10. června 2009 v 10:00 | Jana K |  Knihy o císařovně Alžbětě
Autor: Clara Tschudi
Nakladatelství: Praha
Rok vydání: 1919
Počet stran: 144

Kolik dávám bodů: 9/10

Z německého originálu "Elisabeth, Kaiserin von Österreich und Königin von Ungarn" přeložil Z. R. Kniha vyšla nákladem Vydavatelství knih "Času a ducha" (jež vede a vydává Ph. Mr. M. Hampl) na Král. Vinohradech čp. 1269 v úpravě Petra Dilingera.
Anotace:
Jeden z prvních životopisů císařovny Alžběty, který byl poprvé vydán 21 let po její smrti.

Moje hodnocení:
Abych pravdu řekla tuhle knížku jsem až donedávna vůbec neznala, nebo přesněji do té doby, dokud o ní nenapsala kolegyně Kiralyne na svém blogu. Knížka mě velmi zaujala ale vzhledem k tomu, jak je stará jsem si říkala, že šance sehnat ji je asi velmi malá. Proto jsem uvítala, když ji začala postupně na svém blogu zveřejňovat. Než jsem se ale do čtení pustila usmálo se na mě taky jednou štěstí a knihu se mi kupodivu podařilo sehnat a nebylo to ani moc těžké. Stačilo projet několik antikvariátů na netu a kniha byla doma.
Kniha se mi moc líbila a ani mi nevadilo že je psaná ve staročeštině - je to zas něco jiného než běžné knihy o Alžbětě.
Tak a pro ty kteří si knihu chtějí přečíst uvádím obsah - odkazy na jednotlivé kapitoly na kiralyne.blog.cz - kniha opravdu stojí za přečtení.

Obsah:



























Maria José na fotografiích s vnoučaty

4. června 2009 v 18:00 | Jana K |  Maria Josepha von Braganza
Maria José s vnoučaty od svých dcer Sophie Adelheid a Marie Gabrielle, zleva Marie José Antonia zu Törring-Jettenbach, Albrecht von Bayern v náručí Marie José, Karl Theodor a Hans Heribert zu Törring-Jettenbach a úplně vpravo Luitpold von Bayern. Fotografie z roku 1906.
Maria José s nevlastní dcerou Amalií a jejími dětmi Karolou (v Amaliině náručí), Elisabeth (vlevo) a Marií Gabriele.
Maria José s Elisabeth a malou Karolou.
Maria José s dětmi Amalie - Elisabeth, Karola a Marie Gabrielle.

Marie Gabrielle na fotografiích ve svatební den

4. června 2009 v 17:00 | Jana K |  Fotografie Marie Gabrielle
Marie Gabrielle na fotografii ve svatebních šatech, vdávala se 10. července 1900.
Marie Gabrielle s matkou Marií José....
...a s ženichem, bavorským korunním princem Rupprechtem.