Květen 2009

Maryin otec Albin von Vetsera

28. května 2009 v 16:00 | Jana K |  Rodina Mary
Vetserovi
Albin Vetsera se svou ženou Helene (uprostřed).

Stephanie na obrazech

26. května 2009 v 20:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy Stephanie
Portrét mladé korunní princezny Stephanie.
Pastelový obraz Stephanie od Josziho Arpáda Koppaye.
Obraz z doby zásnub Stephanie.
Mimochodem, nevíte někdo, kdo je autorem aspoň některých těchto obrazů???

Fotografie z dětství Franze Ferdinanda

26. května 2009 v 19:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy Franze Ferdinanda
Budoucí následník trůnu s matkou Marií Annunziatou a novorozeným bratrem Ottou.
Malý Franz Ferdinand s matkou Marií Annunziatou.
S rodiči a bratrem.
Fotografie malého Franze Ferdinanda s matkou a s mladším bratrem Ottou.
Tři bratři - Franz Ferdinand, Otto a Ferdinand Karl.
Franz Ferdinand se sourozenci, otcem a nevlastní matkou Marií Therese von Braganza.
Franz Ferdinand jako mladík ve společnosti otce Karla Ludwiga.
Sedmiletý Franz Ferdinand s pětitetým bratrem Ottou.
Dvanáctiletý arcivévoda se s svou mladší sestrou Margarethe Sophie.
Franz Ferdinand v roce 1873 ve věku deseti let, dva roky předtím než po svém vzdáleném příbuzném, vévodovi z Modeny, zdědil obrovský majetek a ke svému jménu přijal přídavek d'Este.
Mladý arcivévoda Franz Ferdinand v roce 1878 jako poručík 32. pěšího pluku.


Císařovna s dvorními dámami

20. května 2009 v 7:00 | Jana K |  Fotografie císařovny Alžběty
Císařovna Alžběta (uprostřed) s dvorními dámami v roce 1861 na ozdravném pobytě na Madeiře. Zleva Lily Hunyady, Mathilde Windisgrätz a Helene Taxis.
Císařovna Alžběta (zády) na Madeiře v kruhu svých dvorních dam. U piana sedí hraběnka Mathilde Windisgrätz. Fotografie Ludwiga Angerera z roku 1861.
Císařovna Alžběta (sedící vpravo) na fotografii z roku 1862 ve společnosti svých dvorních dam. U piana sedí císařovnina vrchní hofmistrině Paula Bellegarde (provdaná Königsegg), která v témže roce nahradila ve funkci císařovnou nenáviděnou hraběnku Sophii Esterházy. Zleva stojí Alžbětiny dvorní dámy Mathilde Windischrätz, Caroline Hunyady a Caroline Lamberg.

Já, Sisi

20. května 2009 v 6:00 | Jana K |  Románové knihy o císařovně Alžbětě
Podtitul: Poslední plavba Alžběty, císařovny rakouské
Autor: Agnès Michaux
Nakladatelství: Brána
Rok vydání: 2000
Počet stran: 120

Kolik dávám bodů: 6/10

Z francouzského originálu "Sissi Une vie retrouvée Le roman d'Élisabeth impératrice d'Autriche", vydaného nakladatelstvím Edition, Paříž v roce 1998 přeložila Jitka Matějů.
Anotace:
Na sklonku životní pouti, krátce před atentátem, kterému podlehla, píše císařovna během cesty na ostrov Korfu intimní deník, ve kterém vzpomíná na významné události svého života. V Alžbětině paměti vyvstávají před čtenářem sňatek s Františkem Josefem I., smrt jejich malé dcerušky, sešněrovaná atmosféra vídeňského dvora, sebevražda syna Rudolfa, tragický konec bratrance Ludvíka, bavorského krále, i umělecké a sportovní záliby ženy, proslulé krásou a tragikou osudu.

Moje hodnocení:
Knihu jsem bohužel nečetla, neb není absolutně k sehnání, takže kdybyste měli nějaký tip, kde knihu sehnat budu ráda.

Otto na portrétních fotografiích

18. května 2009 v 20:00 | Jana K |  Fotografie Otty I.
Otto na fotografii Franze Hanfstaengla.
Otto na snímku mnichovského fotografa Josepha Alberta.
Pohlednice s bavorským králem a mnichovskou Rezidencí.

Ludwig v roce 1864

18. května 2009 v 19:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy Ludwiga II.
Portrét Ludwiga II. v uniformě.
Portrét Ludwiga II. v civilu.
Ludwig v uniformě 4. jízdního pluku.
Ludwig na zámku Hohenschwangau, fotografie Josepha Alberta.

Sophie na fotografiích se sestrami

16. května 2009 v 17:00 | Jana K |  Sophie Adelheid
Tři dcery Carla Theodora - Elisabeth, Sophie a Marie Gabrielle.
Sophie Adelheid na snímku se svou mladší sestrou Marií Gabrielle.

Na závěr ještě pár společných fotek všech dcer Carla Theodora:
Fotografie sester z dětství.
Sestry ve vévodově parku.
Sophie, Elisabeth a Marie Gabrielle ve společnosti svých bratranců Siegfrieda (vpravo) a Christopha, synů vévody Maxe Emanuela in Bayern, mladšího bratra Carla Theodora.

Elisabeth se sestrou Marií Gabrielle

16. května 2009 v 16:00 | Jana K |  Fotografie Elisabeth Gabriele
Elisabeth a Marie Gabrielle při svatém přijímání.
Sestry na společném snímku.
Pastelový portrét obou sester.
Elisabeth a Marie se svými nejstaršími dětmi. Elisabeth s pozdějším belgickým králem Leopoldem a Marie Gabrielle s princem Luitpoldem; oba princové se narodili roku 1901.

Maria José s dcerou Marií Gabrielle na fotografiích

15. května 2009 v 19:00 | Jana K |  Maria Josepha von Braganza
Společné snímky Marie José a její nejmladší dcery Marie Gabrielle.

Otto Weriand zu Windisch-Graetz

15. května 2009 v 12:00 | Jana K |  Otto zu Windisch-Graetz

Otto Weriand Hugo Ernst Fürst zu Windisch-Graetz

Narozen: 7. 10. 1873 v Graz (Štýrský Hradec)
Zemřel: 25. 12. 1952 v Lugano, Švýcarsko

Otto byl druhým synem prince Ernsta Ferdinanda Werianda zu Windisch-Graetz (1827 - 1918) a princezny Camilly zu Oettingen-Spielberg (1845 - 1888).

"Princ Otto Weriand Hugo Ernst Windisch-Graetz, narozený 7. října 1873, je nejmladším synem statního rady prince Ernsta Windisch-Graetze (narozeného 27. 9. 1827) a princezny Camilly Oettingen-Spielberg (narozené 20. 9. 1845). Byl vychováván doma pod dohledem svého otce, velice kultivovaného muže, uznávaného historika a numismatika, který vybral svému synovi nejlepší učitele. Později vstoupil do školy pro kadety v Hranicích na Moravě, hned poté do hulánského pluku č. 1 arcivévody Otty a sloužil jako aktivní důstojník v Chrzanowě, Olomouci a ve Vídni. Dva roky navštěvoval vojenskou akademii a složil zkoušky s dobrým výsledkem."
Otto na obraze od Josziho Arpáda Koppaye, cca 1901.
Otto na fotografii.
Princ Otto v době svých zásnub s Elisabeth.
Portrétní fotografie Otty.

Erzsi na fotografii se svými čtyřmi dětmi

15. května 2009 v 12:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy "Erzsi"
Elisabeth na fotografii se svými čtyřmi dětmi. V náručí drží nejmladší z nich - dceru Stephanii a kolem stojí její tři synové - Rudolf, Ernst Weriand a nejstarší Franz Josef.

Mladý následník trůnu Rudolf na fotografiích

12. května 2009 v 21:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy Rudolfa
Osmnáctiletý korunní princ Rudolf v pruské uniformě.
Mladý Rudolf v uniformě a s čákou.
Rudolf v civilním oblečení.
Tři portrétní snímky mladého následníka trůnu.
Čtyři fotografie devatenáctiletého Rudolfa v době jeho pobytu v Anglii.
Další dvě velmi pěkné fotografie Rudiho.

Památník císařovny Alžběty v Montreux

12. května 2009 v 12:00 | Jana K |  Sochy a památníky císařovny Alžběty
Nádherný, růžemi obklopený památník císařovny Alžběty ve švýcarském Montreux na severovýchodním břehu Ženevského jezera.

Andělská tvář

11. května 2009 v 21:00 | Jana K |  Světová literatura & Historické romány
Podtitul: Romantický milostný příběh
Autor: Hana Marie Körnerová
Nakladatelství: Duo, Ikar
Rok vydání: první vyd. 1997, druhé vyd. 2002, třetí vyd. 2009
Počet stran: 394

Kolik dávám bodů: 10/10



Anotace:
Milostný romantický příběh pro chvíle, kdy si člověk potřebuje odpočinout, zbavit se všeho tíživého, s čím se musí denně potýkat, pro chvíle, kdy touží zapomenout na současnost a probudit se ve světě, kde neexistují všední starosti a kde všechny děje mívají šťastný konec.
Andělská tvář - milostný příběh z počátku devatenáctého století - se začíná odvíjet od okamžiku, kdy mladík projíždějící neznámým městem zachrání z hořícího kláštera dívku. Té noci, kdy život od smrti dělí jen úzká hranice a všechno se děje na rozhraní oslepujícího světla ohňů a naprosté tmy, dívka vůbec nezahlédne jeho tvář. On, který zná pouze jméno, ztrácí na dlouhá léta její stopu. A přece, snad hrou osudu, snad jakýmsi záměrem, se nakonec sejdou.
Šťastné příběhy obvykle svatbou končí, ten náš však sňatkem a příjezdem mladé ženy do domu milovaného muže teprve začíná. V ohromném, respekt vzbuzujícím a trochu strašidelném šlechtickém sídle se začínají odvíjet události, které záhy zkalí štěstí novomanželky. Nepřipravena vstupuje do světa, v němž soupeří dobro a zlo, tkvící v minulosti starého rodu...

O autorce:
Hana Marie Körnerová se narodila v roce 1954 v Litoměřicích. Již od dětství si tzv. psala do šuplíku, ale nejdřív se z ní stala zdravotní sestřička a teprve v roce 1993 opravdová spisovatelka, a to když vyšla její historicko-romantická sága Pán hor.
V devadesátých letech vycházely její příběhy ve vydavatelství Ivo Železný v edici Večery pod lampou, tj. jednalo se o krátké zhruba 60-120 stránkové brožované příběhy.
Nejznámější její knihou je bezesporu román Andělská tvář, který byl v roce 2002 zfilmován. Letos autorka dopsala jeho pokračování.
Hana Marie Körnerová žije s manželem střídavě v Hřídelci a v Podkrkonoší. Při psaní jí dělají společnost její psi a kočky a rozptýlení obstarají děti a vnoučata, které ji často navštěvují. Ráda sedává u krbu v hale nebo u stolku na terase či na zápraží renovovaného domku. A nápady do knih často přicházejí při chvilkách relaxace ve vaně.

"Kdysi jsem psala skutečné příběhy. Ze života. Byly trošku drsné, trošku trpné a občas z nich mrazilo. Nedalo se při nich odpočívat a spíš než radost přinášely smutek. Pamatujete na období, kdy téměř romantická literatura neexistovala? Zato pořád existovaly chvíle, kdy si člověk potřeboval odpočinout, zapomenout na všechno tíživé, s čím se denně musí potýkat; chvíle, kdy toužil vypadnout ze současnosti, zavřít oči a probudit se ve světě, kde neexistují všední starosti a kde všechny příběhy mají šťastný konec. Proto se odjakživa vyprávějí pohádky dětem, proto vznikají pohádky pro dospělé." Proto vznikl i tento příběh.

Ukázka z knihy:
"Neměla dobrý pocit, když se její kroky dunivě rozléhaly prázdnou chodbou. Nikde nebyly ani závěsy, ani koberce, které by tlumily zvuk. Nepříjemný pocit ještě zesílil, poté co zjistila, že dveře pokojů obrácených ke strži jsou zamčené. Všechny bez rozdílu. Připadalo jí to přinejmenším zvláštní. Kdo zavíral prázdné místnosti? Proč? Nakonec se spokojila s poslední komnatou po levé straně. Z jejího okna bylo vidět k zahradní brance, a když se hodně vyklonila, dohlédla i na levý okraj strže vroubený duby. Chvíli jí trvalo, než vytáhla dalekohled na potřebnou délku. Když spatřila okraj propasti tak blízko, že na něj téměř mohla sáhnout rukou, zamrazilo ji."

Moje hodnocení:
Asi si právem říkáte, zda jsem se nezbláznila a kde se tu mezi tou mou záplavou knih o Habsburcích vzala tak žánrově jiná kniha a ještě ke všemu červená knihovna. Je to jednoduché - plně souhlasím s úvodní větou v anotaci, že se někdy hold musí "vypnout" a zapomenout na běžné starosti, a tak jsem i já sáhla po tomto oddechovém románu. I když je to příběh tolik zprofanovaný a všem známý, filmovou adaptaci jsem viděla několikrát, tak knihu mě napadlo si půjčit až teď a musím říct že rozhodně nelituji. Přečetla jsem ji jedním dechem a i když jsem samozřejmě věděla, jak vše skončí, tak mě kniha chytla svou jednoduchostí a čtivostí s jakou je napsána a já jí nedala pokoj dokud jsem ji nepřečetla. Opravdu doporučuji, na oddech skvělá knížka, o 100% lepší než filmové zpracování. Miochodem tuším že někdy touto dobou má snad vyjít pokračování - Andělská tvář 2, tak jsem zvědavá, zda bude stejně povedená jako první díl.


Obraz císařovny Alžběty od Kaulbacha

10. května 2009 v 20:00 | Jana K |  Obrazy císařovny Alžběty
Císařovna Alžběta na Korfu. Posmrtně vytvořený pastel od německého malíře Friedricha Augusta von Kaulbacha (1850 - 1920).


Habsburkové na cestách

10. května 2009 v 15:00 | Jana K |  Knihy o Habsburcích
Autor: Georg Schreiber
Nakladatelství: Melantrich
Rok vydání: 1997
Počet stran: 208 + 8 str. čb. příl.

Kolik dávám bodů: 5/10

Z německého originálu "Habsburger auf Reisen", vydaného nakladatelstvím Ueberreuter, Wien v roce 1994 přeložily Erika Bezdíčková a Lenka Šedová.
Anotace:
Kniha Habsburkové na cestách vypráví o slavných i zapomenutých příslušnících habsburského rodu a o cestách, které podnikli - jako poutníci do Jeruzaléma, na korunovace a svatby, na lov či do lázní, na diplomatická jednání a státní inspekce, ale i do vyhnanství. Vydávali se na ně nejen s císařskou nádherou, ale i inkognito, a když jim osud nebyl příznivě nakloněn, rovněž jako uprchlíci. Putovali po monarchii i po vzdálených kontinentech, plavili se po světových oceánech a neznámých mořích.
Před očima nám tak ožije sedm století cest Habsburků, v sedlech a ve vozech, na lodích či ve vlacích, se všemi problémy technického a politického rázu, které s sebou přinášely. Jejich barvité vylíčení spojující historické, zeměpisné a kulturní údaje s živým dějem i lidským pochopením a opřené o dobové prameny, jako jsou dopisy, cestovní zprávy a deníky, je významným a především poutavým a nezbytným doplňkem knih o této dynastii, které již v Melantrichu a dalších nakladatelstvích vyšly.

O autorovi:
Georg Schreiber se narodil roku 1922 ve Vídeňském Novém Městě. Vystudoval klasickou filologii, historii a archeologii. Vydal více než čtyři desítky děl, především tituly z literatury faktu na téma rakouských dějin, např. Císařovo jezdecké umění (1967), Římané v Rakousku (1974), Po stopách Turků (1980), František I. Štěpán (1986), Schönbrunn (1989), Na rakouských hranicích (3 svazky, 1898 - 1991), Hofburg a jeho obyvatelé (1993), dále cestopisy, historické romány a knihy pro mládež, za něž byl dvakrát vyznamenán Rakouskou státní cenou. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků.

Moje hodnocení:
bude doplněno