Sarkastická báseň o Kateřině Schrattové

18. února 2009 v 17:00 | Jana K |  Poezie císařovny Alžběty
Tuto sarkasticky míněnou báseň napsala Alžběta někdy koncem osmdesátých let a je narážkou na neustálou snahu Kateřiny Schrattové napodobovat císařovnu Alžbětu a vyrovnat se jí postavou.

Útěcha

"Tvůj tlustý anděl
již přijde v létě s růžemi přeci.
Posečkej, ty můj Oberone!
A nedělej takové věci!...

Břicho si stahuje do korzetu,
až praskají kostnice.
Drží se zpříma jako prkno,
a vypadá jako opice.

V domku plném geránií,
kde čisto je jak u Boha,
myslí, že překoná Titanii
Schrattová tlustá ubohá."

==========

Trochu jiný překlad:

"Tvůj tlustý anděl přijde už
brzy, už růže voní.
Můj Oberone, jen se vzmuž
a netrap se tak pro ni!

Svou máselnici vezme sem
a dá si máslo stloukat,
hlavu si myje koňakem,
po koních začíná koukat.

Korzetem břicho stahuje,
až celý ve švech praská,
rovná jak prkno rázuje -
"opičí se" tvá kráska.

Domeček jako klícku má.
Tam u pelargonií
se chudák tlustá Schrattová
cítí být Titanií."

==========

Ještě jeden překlad téže básně:

"Však přijde tlustý anděl tvůj
s letní růží v ruce.
Vyčkej, Oberone můj!
Nepropadej své muce!

Už se s bečkou másla vláčí
a další máslo tlučou pro ni,
koňakem si vlasy zmáčí
či usadí se na hřbet koni.

Břicho si v korzet sešněruje,
až přeštípne se vedví,
v topornosti si libuje,
že opičí se, každý hned ví.

V domečku s pelargonií,
v bytečku jak klícka,
cítí se Titánií,
boubelka Katka - nicka."

==========

Další překlad stejné básně:

"Tvůj tlustý anděl už se blíží,
Záhony růží, letní rej.
Když tě to, Oberone, tíží,
Tak tyhle věci nedělej!

Svou máselničku teď nese sem,
máslo jí připravují hned.
Vlasy si též myje koňakem,
Nakonec snad chce koňmo jet.

Korzetem břicho stahuje si,
vždy to s ní přímo zacvičí.
Jak rovně se chce nosit
a stále se jen opičí.

V domku plném geránií,
kde ji mámí vůně sladká,
cítí se být Titánií,
ubohá, tlustá Schrattka!"
Že se Kateřina Schrattová skutečně chtěla vyrovnat císařovně i nejen co se týká postavy a vzezření dokazuje i následující báseň. Jak vydno i v "básnění" se chtěla herečka císařovně co nejvíce podobat. Těchto několik klopotných veršíků složila Kateřina pro císaře:

"Blaho tomu, kdo kdykoli
si zaveršovat dovolí.
Jen múza brk mu přinese,
už na papír to nanese!
~~~
Srdce mi svírá žal,
duch můj neví, co by psal.
Nezná, kdož často s múzou obcuje,
jak těžké básnění mé je!"

Zdroj:
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.