Únor 2009

Rudolf v Tureckém pokoji

26. února 2009 v 17:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy Rudolfa
Obraz Rudolfa a Stephanie v Tureckém pokoji.

Turecký pokoj byl zařízen všemi předměty, které si Rudolf v roce 1881 přivezl ze své cesty do Egypta a Palestiny. Cesta byla naplánována jako lovecká expedice. Slavný rakouský malíř Hans Makart, který cestu vykonal několik let předtím, zobrazil na svých malbách podivuhodný orientální svět. Ale ani on by nemohl vymyslet exotičtější interiér než ten, který se nacházel v Tureckém pokoji, zařízeném ostatně podle tehdejšího vkusu. Na stolech vykládanými intarziemi ze slonoviny a perleti byly navršené kresby a akvarely od Franze Alta a Franze Xavera von Pausingera (právě tento rakouský malíř zvířat a krajiny doprovázel Rudolfa na cestě do Orientu). Dnes jsou jejich práce pokládány za nejskvělejší díla orientalistického umění. Na stropě visely těžké lampy z mešit a jejich barevnými skly pronikalo tajuplné světlo. Lavice byly zakryté vzácnými perskými koberci, na stěnách visely dýky vykládané drahokamy. Byl tam také sup, který vypadal., jako by se v pokoji vznášel, orel a luňák měli rozevřená křídla, jako by se měli každou chvíli snést na podlahu. Rohy pokoje zaplňovaly palmy.

Fotografie Marie Gabrielle v dětských letech

26. února 2009 v 16:00 | Jana K |  Fotografie Marie Gabrielle





Marie Gabrielle se svými staršími sestrami Sophií a Elisabeth.

Clemens a Mathilde na obraze s dědečkem

26. února 2009 v 15:00 | Jana K |  Společné fotografie dětí Marie Valerie
Císař na návštěvě u Marie Valerie na zámku Wallsee v Dolních Rakousích. Dívá se na svá vnoučata Clemense a mladší Mathildu.

Leopold von Belgien

26. února 2009 v 14:00 | Jana K |  Leopold von Belgien

Leopold Ferdinand Elias Victor Albert Maria

Narozen: 12. 6. 1859 na zámku Laeken, Brusel
Zemřel: 22. 1. 1869 tamtéž
Dynastie: Wettiner
Belgický korunní princ Leopold na obraze Franze Xavera Winterhaltera.

Píseň žlutého domina

24. února 2009 v 22:00 | Jana K |  Poezie císařovny Alžběty
Je čas masopustu a tak mě napadlo zavzpomínat na jedno masopustní úterý roku 1874... To masopustní úterý se konal maškarní ples v sále hudebního spolku, kterého se zúčastňovali dámy a pánové z těch nejvznešenějších rodin. Císař Franz Josef byl v té době mimo Vídeň a tak císařovna Alžběta dostala chuť ten ples navštívit.
Vydala se tam se svou důvěrnicí Idou von Ferenczy; oblékla si krásné domino ze žlutého brokátu s vlečkou a své vlasy zakryla rezavou parukou a tvář si zakryla maskou s černou krajkou. Ida se oblékla do červeného domina a císařovnu oslovovala Gabrielo, aby se případné podezření svalilo na císařovninu komornou Schmidlovou, jež se tak skutečně jmenovala...
Seznámila se tam s prostým úředníčkem, jež se jmenoval Fritz Pacher List z Theinburgu se kterým se bavila celý večer, svou totožnost mu neodhalila, ale on si stejně během večera domyslel že má před sebou císařovnu. Domluvili se na korespondenci a během dalších let si vyměnili několik dopisů, které Alžběta, aby ho zmátla posílala z různých koutů světa.

Poslední dopis, který Alžběta Pacherovi poslala je z června 1887 a obsahoval dlouhou báseň, jejíž titul nejprve zněl "Obraz žlutého domina" ale slovo obraz bylo přeškrtnuto a nahrazeno slovem "Píseň."

Píseň žlutého domina
Long, long ago

"Vzpomínáš na onu noc, noc v rozzářeném sálu?
Dávno, tak dávno, dávno tomu již.
Tam projedinkrát dvě duše setkaly se spolu,
dávno, tak dávno, dávno tomu již.
Tam přátelství naše podivný spjal osud
dávno, tak dávno, dávno tomu již!

Vzpomínáš, příteli, vzpomeneš si dosud?
Dávno, tak dávno, dávno tomu již!
Vzpomínáš na věty šeptané a důvěru v nich ,
dávno, tak dávno, dávno tomu již,
když se kolkolem tančilo, zněla hudba a smích?
Dávno, tak dávno, dávno tomu již!

Ach, přespříliš rychle plynul náš čas,
dávno, tak dávno, dávno tomu již,
poslední stisk ruky oddělil nás,
dávno, tak dávno, dávno tomu již!
Svou tvář jsem ti odhalit nesměla,
dávno, tak dávno, dávno tomu již,
však zář má ti do duše vprýštila.

Příteli, to bylo víc, mnohem víc!
Pak přešla léta, a jak míjela,
dávno, tak dávno, dávno tomu již,
nás dva už k sobě nikdy nesvedla.
Dávno, tak dávno, dávno tomu již!
Ve hvězdách pátrá za nocí můj zrak,
dávno, tak dávno, dávno tomu již,
odpověď nikdo nedává mi však.
Dávno, tak dávno, dávno tomu již!

Hned jsem ti vzdálená, hned zas blíž,
dávno, tak dávno, dávno tomu již,
na jiné planetě snad už dlíš?
Dávno, tak dávno, dávno tomu již!
Žiješ-li, alespoň znamení někdy mi dej,
dávno, tak dávno, dávno tomu již,
třebas už nedoufám, jen tu naději mi přej.
Dávno, tak dávno, dávno tomu již!
Už nenech mě čekat, čekat víc,
nenech mě čekat víc!"

Trochu jiný překlad:

"Vzpomínáš ještě na onu noc v sále?
Dlouho, tak dlouho tomu již,
Kdy se dvě duše setkaly nenadále.
Dlouho, tak dlouho tomu již,
kdy naše podivné přátelství začalo.
Vzpomínáš, můj příteli, co nás potkalo?

Myslíš na slova tak důvěrně známá,
která jsme při tanci spolu vyměnili?
Ach! Jak rychle ta doba zmizela,
ještě stisk ruky a já odejít musela.
Svou tvář jsem ti nesměla ukázat,
však světlo duše jsem mohla ti dát.

Příteli, to bylo více, to bylo víc!
Léta tak ubíhají a mizejí v nic
a nikdy nás dva už nespojí.
V noci se hvězd tážu svým pohledem,
však žádná odpověď nepříchází sem.

Hned tady tě zřím, jindy zas ve světě,
nebo dlíž někde na jiné planetě?
Žiješ-li, příteli, řekni mi znamením,
jež sotva as ještě očekávat smím.
Dlouho, tak dlouho tomu již!
Nenechávej mě už teď čekat více,
čekat jak osamělá borovice!"

Odpověď Fritze Pachera:

Neznámé
Vídeň, 8. června 1887

Ba "dlouho tomu již", myslím též,
A jak čas tak rychle pádí
Vzpomínku ve mně budíš
Na růžovou dobu mládí.

Víš, jak chladnou ruku
Jsem tehdy do své uchopil
A jak ten odbytý muž
Tě nakonec přece obrátil?

Jak jsme ten večer ruku v ruce
žertovali a ty ses smála?
A jak, mnou téměř odhalena,
jsi potom do zaječích vzala?

Dnes říkám ti, neb "dlouho již tomu jest":
ty jsi nebyla chytrá dosti.
Postava, chůze, slovo, mysl,
vše neslo pečeť vznešenosti.

Jsou velmi náladoví
velicí lidé této země
A tobě se zachtělo dovědět,
kdo vlastně jsem a co je ve mně.

Ne snad, že jsem se ti líbil
- nejsem přec žádný bambula -
Tys bažila po každém slovu
a upřímně jsi mluvila.

Ošklivý se ti druh člověk,
lidé, co u nohou ti leží.
Ty jimi pohrdáš a oni tobě
lichotí, lžou a z tebe těží.

Na ten masopustní žert
já stále vzpomínám a rád
A vím - nikdo by tomu nevěřil -
že rozum i srdce znáš dát.

"Jak", voláš pobouřeně,
"Ty skrčku, jsi mi k zlosti.
Ty znáš mě a nemáš strach
Před mojí vznešeností?!"

Při úctě vší já říkám ne.
Myslím si totiž stále,
že humor máš a pro mne jsi
jen žluté domino malé...

Vím dobře, že pokud svět
se docela nepřevrátí,
rozhovor z očí do očí
se mi už sotva kdy vrátí.

Však na jedno mám snad právo,
jiní mu říkají povinnost.
A tak tě prosím: stále mi ukazuj
přátelskou tvář a žádnou zlost.

Ať úsměv se na ní objeví
- ať výsost je odehnána -,
A´t tvůj němý dík mi poví:
"Jsem to já, jsem rozpoznána!"

Dopis poslal na obvyklou adresu, Alžběta si jej ale nikdy nevyzvedla a Pacher jej tedy dostal neporušený zpět...


Sáně Ludwiga II.

23. února 2009 v 22:00 | Jana K |  Zajímavosti o Ludwigovi II.
Venku máme pořádnou zimu a docela dost sněhu aby se dalo jezdit i v saních tažených koňmi. Pojďme se tedy ponořit do zimní atmosféry a povědět si něco o bavorském králi Ludwigovi II. a jeho zvláštní zálibě v nočních jízdách zasněženou krajinou na saních...
Ludwig II. si v posledních letech života, v osmdesátých letech, přesunul své aktivity na noc. Prakticky si udělal ze dne noc a z noci den. Zřídkakdy vstával před pátou či šestou hodinou večerní. Jeho oblíbenou zábavou byly noční jízdy po okolí kočárem, v zimě pak na saních. Z těchto vyjížděk do hor se král nezřídka vracel až v sedm hodin ráno. "Pohádkový král" projížděl nikým nezpozorován mezi svými zámky, někdy dokonce i oděn v historickém kostýmu svého idola krále Slunce a unikal tak před reálným světem a jeho problémy.
Pohlednice bavorského krále Ludwiga II., na které je zachycena jeho projížďka v saních.
Ludwig II. při jedné ze svých jízd v saních; v pozadí silueta zámku Neuschwanstein.
Ludwig II. na cestě do svého zámku Linderhof.

~~~

A v jakých saních to Ludwig II. vlastně bavorskou noční krajinou jezdil??

Státní sáně
Tyto krásné, okázalé sáně byly vyrobeny ze zlaceného vyřezávaného dřeva. Autorem návrhu těchto saní, stejně jako Ludwigových kočárů (o kterých bude řeč v některém z dalších článků) je dvorní designer Franz Seitz. Jsou nádherným kouskem eskapismu. Sáně využívají na svou dobu velmi moderní techniku a to elektrické osvětlení, které bylo umístěno vepředu v koruně, jež bylo poháněno baterií skrytou pod sedadlem. Ludwig II. na těchto saních podnikal noční jízdy mezi svými zámky Neuschwansteinem a Linderhofem, stejně tak delší vyjížďky do Rakouska. Byly vyrobeny v letech 1872 - 1880.
Sáně s nymfou
Tyto sáně byly menší než státní, určeny pro menší vyjížďky po okolí. Byly pojmenovány po nymfě, která drží pochodně. Ty byly osvětleny elektrickým osvětlením, které bylo poháněno skrytou baterií, stejně jako v případě státních sání.
~~~
Saně Ludwiga II., v pozadí jeho dvorní vlak.
Pohlednice z roku 1880. Ludwig II. právě dorazil do hostince v Tyrolsku v malém slavnostním kočáře, jenž byl ale přeměněn na saně.
Noční vyjížďka Ludwiga II. na saních, R. Wenig, Mnichov, okolo 1885/1886.

~~~

Na závěr ještě pár fotografií Ludwigových saní:







Zdroj: mé skromné znalosti :-) ; informace o saních z těchto stránek

Poslední fotografie císařovny Alžběty

20. února 2009 v 14:00 | Jana K |  Fotografie císařovny Alžběty
Císařovna Alžběta a hraběnka Irma Sztáray
Císařovna Alžběta a hraběnka Irma Sztáray
Poslední fotografie císařovny Alžběty. Alžběta je na ní v doprovodu své dvorní dámy, hraběnky Irmy Sztáray ve švýcarském Territetu u Montreux 3. září roku 1898. Její osud se naplnil o pár dní později v Ženevě...

Rodiče Stephanie

19. února 2009 v 19:00 | Jana K |  Rodiče Stephanie

Leopold II. Ludwig Philipp Maria Viktor

Narozen: 9. 4. 1835 v Bruselu
Zemřel: 17. 11. 1909 na zámku Laeken, Brusel
Dynastie: Wettiner

22. 8. 1853 ∞

Marie Henriette Anne von Österreich

Narozena: 23. 8. 1836 v Pešti, Uhry
Zemřela: 19. 9. 1902 ve Spa, Belgie
Dynastie: Habsbursko-Lotrinská
Belgický královský pár - královna Marie Henriette a král Leopold II.

Ludwig von Trani s Carlem Theodorem

19. února 2009 v 18:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy Carla Theodora
Společná fotografie hraběte Traniho a císařovnina bratra Carla Theodora.

Marie Sophie s manželem Franzem II.

19. února 2009 v 18:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy Marie
Marie Sophie von Neapel-Sizilien s manželem Franzem II., králem obojí Sicílie.

Sophie se svými dětmi

19. února 2009 v 17:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy Sophie
Sophie s dětmi - starší Louisou a mladším Philippem Emmanuelem.

Clementine von Belgien

18. února 2009 v 20:00 | Jana K |  Clementine von Belgien

Clementine Albertine Marie Leopoldine

Narozena: 30. 7. 1872 na zámku Laeken, Brusel
Zemřela: 8. 3. 1955 v Nice, Francie
Dynastie: Wettiner

14. 11. 1910 ∞

Napoleon Victor Jérôme Frédéric Bonaparte

Narozen: 18. 7. 1862 v Paříži
Zemřel: 3. 5. 1926 v Bruselu
Dynastie: Bonapartové

Potomci:
Marie Clothilde Eugénie Alberte Laetitia Géneviève Bonaparte (12. 3. 1912 - 14. 4. 1996)
Louis Jérôme Victor Emmanuel Léopold Marie Bonaparte (23. 1. 1914 - 3. 5. 1997)
Clementine s manželem Napoleonem Victorem Bonaparte.

Louise von Belgien

18. února 2009 v 20:00 | Jana K |  Louise von Belgien

Louise Marie Amélie

Narozena: 18. 2. 1858 na zámku Laeken, Brusel
Zemřela: 1. 3. 1924 ve Wiesbaden, Hessen
Dynastie: Wettiner

4. 2. 1875 ∞ v Bruselu

Ferdinand Philipp von Sachsen-Coburg und Gotha

Narozen: 28. 3. 1844 v Paříži
Zemřel: 4. 7. 1921 v Coburg
Dynastie: Wettiner

Potomci:
Leopold Clemens (19. 7. 1878 - 27. 4. 1916)
Dorothea Marie (30. 4. 1881 - 21. 1. 1967)
Louise s mladší sestrou, korunní princeznou Stephanií.
Louise se svým manželem, princem Philippem von Sachsen-Coburg und Gotha.

Portréty Mary

18. února 2009 v 19:00 | Jana K |  Fotografie Mary


Sarkastická báseň o Kateřině Schrattové

18. února 2009 v 17:00 | Jana K |  Poezie císařovny Alžběty
Tuto sarkasticky míněnou báseň napsala Alžběta někdy koncem osmdesátých let a je narážkou na neustálou snahu Kateřiny Schrattové napodobovat císařovnu Alžbětu a vyrovnat se jí postavou.

Útěcha

"Tvůj tlustý anděl
již přijde v létě s růžemi přeci.
Posečkej, ty můj Oberone!
A nedělej takové věci!...

Břicho si stahuje do korzetu,
až praskají kostnice.
Drží se zpříma jako prkno,
a vypadá jako opice.

V domku plném geránií,
kde čisto je jak u Boha,
myslí, že překoná Titanii
Schrattová tlustá ubohá."

==========

Trochu jiný překlad:

"Tvůj tlustý anděl přijde už
brzy, už růže voní.
Můj Oberone, jen se vzmuž
a netrap se tak pro ni!

Svou máselnici vezme sem
a dá si máslo stloukat,
hlavu si myje koňakem,
po koních začíná koukat.

Korzetem břicho stahuje,
až celý ve švech praská,
rovná jak prkno rázuje -
"opičí se" tvá kráska.

Domeček jako klícku má.
Tam u pelargonií
se chudák tlustá Schrattová
cítí být Titanií."

==========

Ještě jeden překlad téže básně:

"Však přijde tlustý anděl tvůj
s letní růží v ruce.
Vyčkej, Oberone můj!
Nepropadej své muce!

Už se s bečkou másla vláčí
a další máslo tlučou pro ni,
koňakem si vlasy zmáčí
či usadí se na hřbet koni.

Břicho si v korzet sešněruje,
až přeštípne se vedví,
v topornosti si libuje,
že opičí se, každý hned ví.

V domečku s pelargonií,
v bytečku jak klícka,
cítí se Titánií,
boubelka Katka - nicka."

==========

Další překlad stejné básně:

"Tvůj tlustý anděl už se blíží,
Záhony růží, letní rej.
Když tě to, Oberone, tíží,
Tak tyhle věci nedělej!

Svou máselničku teď nese sem,
máslo jí připravují hned.
Vlasy si též myje koňakem,
Nakonec snad chce koňmo jet.

Korzetem břicho stahuje si,
vždy to s ní přímo zacvičí.
Jak rovně se chce nosit
a stále se jen opičí.

V domku plném geránií,
kde ji mámí vůně sladká,
cítí se být Titánií,
ubohá, tlustá Schrattka!"
Že se Kateřina Schrattová skutečně chtěla vyrovnat císařovně i nejen co se týká postavy a vzezření dokazuje i následující báseň. Jak vydno i v "básnění" se chtěla herečka císařovně co nejvíce podobat. Těchto několik klopotných veršíků složila Kateřina pro císaře:

"Blaho tomu, kdo kdykoli
si zaveršovat dovolí.
Jen múza brk mu přinese,
už na papír to nanese!
~~~
Srdce mi svírá žal,
duch můj neví, co by psal.
Nezná, kdož často s múzou obcuje,
jak těžké básnění mé je!"

Zdroj:

Společná rodinná fotografie

11. února 2009 v 22:00 | Jana K |  Fotografie, rodokmeny, zajímavosti...
Společné foto
Společná fotografie. Třetí zprava sedí korunní princezna Stephanie se svou dcerkou Erzsi. Po její pravici je arcivévodkyně Maria Josepha von Sachsen se svým synem Karlem (pozdějším císařem Karlem I.). Nad nimi je arcivévoda Karl Ludwig se svou nejmladší dcerou Elisabeth Amalií. Vpravo v bílých šatech sedí arcivévodkyně Isabella von Croÿ-Dülmen, manželka arcivévody Friedricha von Österreich-Teschen, s jednou ze svých osmi dcer (Stephanií nebo Natalií???). Vpravo v tmavých šatech sedí arcivévodkyně Maria Annunziata, dcera Karla Ludwiga.
Společné foto
Detail z výše uveřejněné fotografie. Manželka Carla Theodora Maria José von Braganza se svým nejmladším synem Franzem Josephem, vedle ní její sestra, manželka arcivévody Karla Ludwiga Maria Therese von Braganza a pod nimi sedí Sophie Adelheid, nejstarší dcera Marie José.

Je možné, že popisek k fotografii nemám dobře, několik postav jsem ani neidentifikovala, pokud víte o koho se jedná, kdyžtak napište koment, budu ráda.

******

Dnes (14. 5. 09) jsem našla tuto fotografii i s popiskem tak ji sem dávám:
Společné foto
1 Arvivévoda Karl Franz Joseph
2 Arcivévodkyně Maria Josepha von Sachsen
3 Arcivévodkyně Elisabeth Amalia, dcera Karla Ludwiga
4 Arcivévoda Karl Ludwig
5 Arcivévodkyně Elisabeth, dcera korunního prince Rudolfa
6 Korunní princezna Stephanie
7 Vévodkyně Sophie Adelheid in Bayern, dcera Carla Theodora
8 Vévoda Franz Joseph in Bayern, syn Carla Theodora
9 Vévodkyně Marie José von Braganza
10 Hraběnka Žofie Cotková
11 Arcivévodkyně Maria Annunziata (Miana), dcera Karla Ludwiga
12 Vévoda Ludwig Wilhelm in Bayern, syn Carla Theodora
13 Arcivévodkyně Maria Theresia
14 Arcivévodkyně Margarete Sophie, dcera Karla Ludwiga
15 Arcivévodkyně Nathalie, dcera Isabelly
16 Arcivévodkyně Isabella von Croÿ-Dülmen

Obraz Stephanie od Canona

9. února 2009 v 21:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy Stephanie
Obraz Stephanie von Belgien z roku 1885, jehož autorem je rakouský malíř Hans Canon (1829 - 1885), který byl přítelem korunního prince Rudolfa.

Obraz Stephanie od Makarta

9. února 2009 v 21:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy Stephanie
Obraz Stephanie von Belgien od rakouského malíře Hanse Makarta (1840 - 1884).

Dcera Sophie Louise Victoire

9. února 2009 v 20:00 | Jana K |  Životopis Louise Victoire

Louise Victoire Marie Amelie Sophie

Narozena: 19. 7. 1869 v Bushy House, Londýn
Zemřela: 4. 2. 1952 v Mnichově
Dynastie: Bourbon-Orléans

15. 4. 1891 ∞ na zámku Nyphenburg, Mnichov

Alfons Maria Franz Clemens Maximilian von Bayern

Narozen: 24. 1. 1864 v Mnichově
Zemřel: 8. 1. 1933 tamtéž
Dynastie: Wittelsbachové

Potomci:
Joseph Clemens (1902 - 1990)
Elisabeth Maria Anna (1913 - 2005)
∞ 1. 1939 Franz Josef v. Kageneck (1915 - 1941); ∞ 2. 1944 Ernst Küstner (*1920)
Louise Victoire v roce 1891 na fotografii Karla Josse.