Říkali mi Sisi

24. ledna 2009 v 12:00 | Jana K |  Románové knihy o císařovně Alžbětě
Podtitul: Vyprávění minulého života
Autor: Soňa Sirotková
Nakladatelství: Petrklíč
Rok vydání: 2008
Počet stran: 232, obsahuje čb. obraz. přílohu

Kolik dávám bodů: 3/10
Anotace:
Sisi, fascinující císařovna rakouská, královna česká a uherská. Co o ní ve skutečnosti víme ? Vždyť už za života se stala legendou opředenou mýty. Prožila zdánlivě šťastné dětství, zamiloval se do ní pohledný a mocný císař Franz Josef I. a ona se stala jednou z nejkrásnějších panovnic své doby. Proslavila ji její krása a podivínský způsob života, který se neslučoval s významným postavením císařovny. Většina románů, které ji vykreslují jako mučednici bez viny je zcela ve stylu sladkobolných příběhů. Pravda ale zůstává ukryta pod cukrovou polevou. V této knize však Sisi odkrývá své nitro a mnohé vysvětluje. Vztah k manželovi, nepřátelům i nejbližším přítelkyním. Především však k dětem, na nichž se dopustila křivdy nejtěžší a nese podíl viny na jejich tragickém konci.
Při psaní tohoto příběhu se autorka pokusila objevit skutečnou Sisi, zbavenou mýtů. Ženu z masa a krve. Přes deset let studovala historické dokumenty, životopisy a cestovala na místa, kde Sisi pobývala. Vídeň, Mnichov, Maďarsko, Korfu... Zároveň čerpá z osobní výpovědi ženy, která se v rámci léčebné terapie " podívala zpět" a v jednom z minulých životů se poznala jako "...Elisabeth, které říkali Sisi..."

O autorce:
Soňa Sirotková (1969) se narodila v Kralupech nad Vltavou. Historie se stala jejím koníčkem již v dětství, stejně jako zájem o literaturu. Vzdělávala se samostudiem a jen prozkoumání historických pramenů ke knize jí zabralo deset let.
Při své tvorbě staví na tom, že člověk jako bytost, je stále stejný. Postavy v jejích příbězích nejsou velikáni, ke kterým je nutno vzhlížet, jsou to lidé, jež můžeme pochopit v jejich lidském rozměru. Hlavní hrdinové řeší tytéž otázky, jako my dnes.


Moje hodnocení:
S velkým očekáváním jsem tuto knihu právě před měsícem rozbalila u vánočního stromku, velmi jsem se na ni těšila. Byla jsem zvědavá na vůbec první knížku o Sisi od českého autora, kterou si zařadím mezi své knihy o císařovně Sisi. O to větší bylo moje zklamání, když jsem knihu během svátků přečetla. Ani se mi nějak nechce věřit, že autorka deset let studovala materiály pro přípravu této knihy. To by tam v takovém případě nemohla mít tolik nesrovnalostí. A teď nemám na mysli chyby v ději knihy, ta je psaná jako román, navíc v ich formě a počítala jsem s tím, že asi všechno nebude tak úplně podle pravdy. Mám na mysli různé drobnosti, například Giselin manžel je Luitpold (!!!), v kapitole únor 1882 se dozvíme, že Stephanie je provdaná teprve měsíc (!!!) a je toho mnohem více. Další věc, která mi na knize velmi vadí, že obsahuje spousty a spousty pravopisných chyb, jako kdyby vůbec neviděla žádnou korekturu.
A co vy??? Určitě jste si mnozí z vás také tuto knihu koupili, nebo ji už četli - jaký máte z knihy pocit???
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vnikuš Vnikuš | E-mail | Web | 24. ledna 2009 v 22:11 | Reagovat

Milá Jani,knihu jsem také našla pod stromečkem a velmi mě zaujala.To že shodou okolností poznala ženu,která byla v min. životě Sisi mi přijde jako hodně velká shoda náhod.10 let na studování věcí o Alžbětě mi přijde hodně dlouhá doba,protože já se zajímám o Alžbětu něco přes půl roku a za ten půl rok vím asi tolik co spisovatelka za 10 let.Jinak se mi tato kniha líbí,taky mě mátlo pár nesrovnalostí jako tebe.

2 xfisik xfisik | E-mail | 27. ledna 2009 v 19:49 | Reagovat

Těch pravopisným chyb tam bylo opravdu spoustu, to máš pravdu, akorát mě tam teda ještě trošku zaskočil ten milostný poměr mezi Sisi a Bayem Middletonem.

3 royalela royalela | E-mail | 12. března 2009 v 2:24 | Reagovat

Všechny zdravím. Nedalo mi to, abych se neozvala. Na tyto stránky jsem narazila náhodou. Jsem autorkou knihy "Říkali mi Sisi"

Musím uznat, že ve vašich recenzích je pravda. První, co mě mrzí ale za co tak docela nemohu, jsou pravopisné chyby v textu. Je to přece jen mnoho stran a občas chybuji. Jak mi bylo řečeno, pravopisných chyb se dopouštějí i renomovaní spisovatelé. Na korektuře je, aby tyto chyby odstranila a mě mrzí, že právě u mé první knihy se tak nestalo. Vím, že moje profesorka češtiny by měla radost,že jich nebylo víc, jenže já opravdu lituji, že do tisku šla neopravená kniha.

A chytám se za nos - protože vaše poznámky k Luitpoldovi jsou rovněž oprávněné. Luitpold se jmenoval otec Leopolda. Několikrát jsem to  četla, nedokážu si vysvětlit, proč jsem to uvedla právě takto.

Práce na Sisi, která trvala deset let- tím je míněno, jak dlouho se o tuto osobu zajímám. Netrávila jsem tedy nad Sisi trvale oněch deset let, protože pracuji i na jiných projektech. Na druhou stranu je mi líto, že se do knihy nevešlo vše, co mám nastudováno, nebo zjištěno. Ale to jsou omezené možnosti.

Pokud se mohu obhájit co se vztahu Baye a Sisi týče, tak to je prosím přímo zápis z regrese jíž jsem se účastnila. Osoba byla vystavena takový zkouškám-"křížovému výslechu" a odpověděla způsobem, který schválil renomovaný historik. Ten nám také potvrdil, že jde o informace, které nebyly dosud zveřejněny, jelikož jsou ze soukromých zdrojů, deníkových zápisů. Ovšem určitá míra fabulace je pro románovou tvorbu pochopitelná. Chtěla jsem, aby můj příběh přiblížil trochu více duši Sisi a důvody, proč se stala tím, čím se stala.

vaše námitky jsou pro mě přínosem a sama si vzpomínám, jak jsem kritizovala román pana Bessona, kde nechal jet Sisi a Franze Josefa na první zahraniční návštěvu do Čech kočárem. Vždyť to bylo spojeno s otevřením železnice! Nyní vidím, že chybovat je lidské a poučit se ze svých chyb je povinností všech.

Na jiných skutečnostech ale musím trvat. Sisi byla mojí láskou již od dětství a nebyla náhoda, že jsem mohla použít zápis z regresního sezení.Náhody neexistují. Věřím, že na mé knize jsou i klady, jednou z nich je i skutečnost, že celý můj honorář jde na pomoc hladovějícím dětem v Africe. Takže vy, co jste si knihu koupili, ač vás nenadchla, přispěli jste na dobrou věc.

Jinak, to co sem píšu není má obhajoba. Já si za svou knihou stojím i když chyby mě samozřejmě mrzí.

Přeji vám, aby zájem o historii jen rostl a jsem opravdu ráda, že svým zájmem, znalostmi a pozorností přispíváte k tomu, že si spisovatelé budou dávat velký pozor, na to, co píšou.

Zdraví Soňa

4 royalela royalela | E-mail | 12. března 2009 v 2:52 | Reagovat

Ještě jeden komentář si dovolím. Nyní se připravuje dotisk. Kniha se výborně prodává za což děkuji Bohu. V novém vydání již pravopisné chyby nebudou.

5 tara tara | E-mail | 30. června 2009 v 14:50 | Reagovat

ja tu knihu práve čítam a zivot sisi ma uz dlho zaujímal ale len teraz som sa odhodlala zistit viac... po filme s romy schneider som mala dost zidealizovanu predstavu:) zdá s mi celkom fajn:)

6 Bonnie Blue Bonnie Blue | Web | 10. února 2010 v 13:15 | Reagovat

Som síce ešte len v polovici knihy ale mne sa,úprimne,kniha páči....je písaná formou románu a tak to  i beriem....=)

7 Dáša Dáša | 13. srpna 2010 v 23:37 | Reagovat

Knihu jsem si sama koupila, ale vůbec, ani trošku se mi nelíbila. Zčásti cítím svou vinu, mám jiná očekávání, a to se stává. Paní Soně ovšem děkuji, že výtěžek dala potřebným. Proto jsem ráda,že jsem zase neodolala a knihu si koupila.

8 Ada Ada | 15. listopadu 2010 v 16:06 | Reagovat

Mě přišla kniha docela dobrá, hlavně se mi líbilo, že fotky v knize opravdu patřili sisi a ne například marii nebo matyldě jak u některých jiných knížek.

9 Marie Brno Marie Brno | 8. února 2011 v 10:04 | Reagovat

[4]:
Můžete mi, prosím, sdělit, kde bych si Vaši knihu mohla zakoupit?

10 Sisssi Sisssi | 18. prosince 2011 v 12:26 | Reagovat

Tuto knihu považuji za velmi povedeou - navzdory některým nesrovnalostem si hluboce cením vylíčení pocitů - v tomto ohledu mi připadá daleko lepší než mnohé jiné romány, v mnohých pasážích jsem měla zcela stejný názor na to, jak z pocitového hlediska císařovna takovéto situace asi prožívala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.