Prosinec 2008

Vánoce v císařské rodině

24. prosince 2008 v 12:00 | Jana K |  Zajímavosti o císařovně Alžbětě
Tak tu máme vánoční svátky a tak sem dávám jedno čistě vánoční téma...

Nejprve bude řeč o vánočních svátcích když byli Rudolf a Gisela děti, hlavně o tom, copak to vlastně "Gisi" a "Rudi" dostávali od Ježíška. No a v druhé části zmíním něco o Vánocích v císařské rodině v pozdějších letech.

Co dostávali na Vánoce císařské děti???

Zápisky o vánočních dárcích byly nalezeny v pozůstalosti arcivévodkyně Sophie. Z nich se tak můžeme dozvědět, jaké dárky děti dostaly.

Korunní princ Rudolf roku 1858, když byl ještě zavinutý v peřince, dostal stříbrnou misku na polévku, kašpárka,
paňácu a sošku Panny Marie.
~~~
V roce 1859 mu rodiče a samozřejmě i prarodiče darovali různé hračky.
~~~
V roce 1860 dostali sourozenci miniaturní zařízení bytu, Rudolf pušku, brašnu na patrony, šavli a vycpaná zvířata.
Gisela dostala panenku s celým vybavením.
~~~
Roku 1861 našel korunní princ pod stromečkem štěkajícího psa, hračku krávu, krasohled, lopatku, smeták a trakářek na písek.
~~~
Čtyřletý Rudolf dostal roku 1862 kropenku s obrázkem Panny Marie, námořnický klobouk, rudou šerpu, modrý šátek a námořnickou stavebnici.
~~~
V roce 1865 mu Ježíšek přinesl stáj na hraní se čtyřmi koňmi, ve které byly lucerny a komora na krmení, dále knihovnu se skleněnými dveřmi, německé knihy, kazetu s psacími potřebami, skládačku a bronzové stojací hodiny.
~~~
Roku 1866, po vítězné námořní bitvě u Lissy dostal portrét generála Tegetthofa.
~~~
V roce 1867 měl devítiletý Rudolf pod stromečkem fotoalbum, šedivý oblek, černou kožešinovou čepici, obrázky, porcelánové figurky a peníze - padesát zlatých.
~~~
V dalších letech dostal soupravu pro tiskaře, mušle, obrázkové knížky, kukátko, obrazy k domalování, dvě přilby a plně vybavený krámek se střižním zboží, kde mohl i stát.
Vzhledem k předurčení Rudolfa pro vojenskou dráhu kladl císař důraz zejména na vojenské hračky - vojenské hry a výzbroj, pušky s bajonetem, modely děl, zbraně, uniformy atp.
~~~
Gisela zase s ohledem na svou budoucí úlohu manželky a matky dostávala převážně panenky, předměty pro domácnost, ale samozřejmě také šperky. Jako tříletá např. dostala malý sporáček na vaření s celým vybavením, kastrůlky, utěrkami a skříňkou se zásobami. V šesti letech dostala zlatý náramek s malým safírem a diamanty, hnědý župan, vyšívané batistové rukavičky a psací náčiní v dřevěné kazetce.


A jak vypadaly vánoční svátky v císařské rodině o několik let později, na konci osmdesatých let??? Nepříliš vesele...

Vánoce v císařské rodině
Tento obraz císařské rodiny v roce 1887 ve vídeňském Hofburgu namaloval Wilhelm Gause.
Je na něm císařský pár, devatenáctiletá Marie Valerie,
korunní princ s manželkou Stephanií a dcerkou Elisabeth.


Atmosféru vánočních svátků císařské rodiny na konci osmdesátých let popsala arcivévodkyně Marie Valerie ve svých vzpomínkách:

24. 12. 1886 si poznamenala:
"Vánoční stromek, k němuž Rudolf a Stephanie přivedli i maličkou... Často si myslím, jak jinde svátky vánoční rodiny spojí v lásce a svornosti - jak blažený pak musí být takový rodinný kruh! Doba, kdy to takové ještě bylo i u nás, mi připadá jako sen - teď mezi námi a jakoukoli opravdovou vánoční radostí stojí Stephanie - i Rudolf se změnil, je teď tak chladný a výsměšný...
V půl šesté diner v pěti s poté jsme se brzy rozešli."
~~~
Nebo o rok později, v roce 1887:
"Maminčiny padesáté narozeniny, spíš smutné... touží po jihu..."
Vánoční večer: "Strnule a chladně chodíme od stolu ke stolu, v trapné atmosféře večeříme a jsme rádi, když se v půl sedmé můžeme rozloučit s Rudolfem a Stephanií a strávit sváteční večer jako každý jiný."
~~~
Vánoce v roce 1888:
Toho roku byly Vánoce ve znamení zásnub Marie Valerie s arcivévodou Franzem Salvatorem.
Korunní princ Rudolf si pro matku připravil velmi zvláštní dárek. Podařilo se mu prostřednictvím jednoho přítele koupit jedenáct originálních dopisů básníka Heinricha Heina, císařovnina uctívaného "mistra".
Marie Valerie si o Štědrém večeru roku 1888 napsala:
"Mamá byla smutná. Rudolf pozoroval chvíli ji, chvíli mě, a byl velmi vlídný. Malá Elisabeth měla velkou radost z nadílky a hrála si s novými věcmi, my ostatní jsme stolovali v levé Alexandrově komnatě. Po jídle jsem si vzala stranou Stephanii a sdělila jí své rozhodnutí (pozn.: o svém zasnoubení), načež mi dokonce gratulovala. Všechno kolem mě míjelo jako ve snu..."
~~~
Smutné Vánoce roku 1889, už bez korunního prince Rudolfa:
"Vděčné ohlédnutí na v podstatě šťastnou dobu zasnoubení. Maminčiny narozeniny a Štědrý večer mají minout pokud možno nenápadně. Nechce v ty dny přijímat žádná blahopřání. Večer poprvé bez vánočního stromečku..."
"V hodině, kdy jsme se zasnoubili, nám chtěla ta nejlepší mamá poblahopřát ve světlých šatech (pozn.: Po smrti korunního prince Rudolfa se císařovna oblékala výhradně jen do černých šatů), přestože právě dnešní večer pro ni byl tak bolestný... "

Vánoce v císařské rodině
Opět císařská rodina o vánočních svátcích v Hofburgu.
Arcivévodkyně Marie Valerie, císař Franz Josef, korunní princ Rudolf,
princ Leopold von Bayern s arcivévodkyní Giselou a císařovna Alžběta na dřevorytu podle Franze Kollarze.

Zdroj:
vlastní článek, citováno z:

Pro letošní rok se s vámi rozloučím, děkuji všem stálým návštěvníkům i pouhým náhodným procházejícím a těším se opět v novém roce se Sisi a její velikou rodinou a hlavně s novými články. Přeji vše dobré,

Jana K, autorka blogu


Vzpomínky Stephanie na zasnoubení s korunním princem Rudolfem

23. prosince 2008 v 22:00 | Jana K |  Životopis a zajímavosti o Stephanii
Korunní princ Rudolf se 10. března 1880 v Bruselu zasnoubil s belgickou princeznou Stephanií.

Nejprve zde uvedu vzpomínky princezny Stephanie na své zásnuby, jak je popsala o mnoho let později ve své knize:

"Korunní princ vešel. Měl na sobě uniformu rakouského plukovníka s Velkým křížem Štěpánského řádu a řád zlatého rouna. Mé srdce tlouklo až k puknutí - myslela jsem, že bylo vidět i pod šaty jak mi buší. Pak se princ uklonil a pozdravován všemi členy rodiny se blížil ke mně. Otec mi ho milými slovy představil, jednoduše a přirozeně - jak to uměl, když měly bý překlenuty obtížné situace. Vystupování korunního prince byl dokonalé a sebejisté. Políbil mi ruku, oslovil mne německy a začal mi vyprávět o mé sestře Louise (žila ve Vídni provdaná za prince Philipa von Sachsen-Coburg und Gotha), které si vážil. Pak mi řekl několik lichotek ale vyjádřil je velmi formálními slovy. Již po několika minutách mi položil velkou otázku, která měla rozhodnout o naší budoucnosti. Nato mi nabídl rámě a takto zavěšeni jsme přistoupili k mým rodičům a poprosili je, aby požehnali našemu zasnoubení. S velkým potěšením svého budoucího zetě políbili a dovolili nám, abychom si od této chvíle tykali. Snoubenec mi předal prsten s velkým safírem a nádhernými brilianty. Při jídle a po něm se rozvinul živý a poutavý rozhovor. Korunní princ mi vyprávěl o lovech, o svých plánech do budoucna, o rodičích a vlasti, o tom, čím se zabývá. Všechno, co říkal mě velmi zajímalo. Přála jsem si poznat jeho myšlenky a důvěřovat jeho názorům, abych se mohla stát jeho dobrou životní družkou. Korunní princ byl přibližně stejně velký jako já. Nemůže se říct, že byl hezký, ale přesto mi nebyl nesympatický. Výraz jeho malých, světle hnědých očí působil inteligentně, ale pohled měl neklidný a tvrdý; nesnesl, když se mu někdo díval do očí."

Zdroj: Ich sollte Kaiserin werden
Obraz rychlého zasnoubení korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Stephanií. Obraz je namalován před kulisou slavné palmové zahrady zámku Laeken. V pozadí jsou vidět rodiče nevěsty, belgický král Leopold II. a královna Marie Henriette.
***
Tak to byly autentické vzpomínky Stephanie a teď ještě nějaké zajímavosti a podrobnosti k zasnoubení:

Když bylo korunnímu princi devatenáct let a skončila doba jeho studií, tak už se u vídeňského dvora začalo uvažovat, kde pro následníka rakousko-uherského trůnu najít vhodnou manželku. Císařovna Alžběta samozřejmě z pochopitelných důvodů byla proti tak brzkému sňatku svého syna, ale císař Franz Josef v této záležitosti sledoval výhradně dynastické a politické zájmy a proto naléhal na sňatek. Dalo by se říci, že rakouský korunní princ Rudolf byl nejžádanější partií v celé Evropě a že leckteří rodiče z nejvyšších aristokratických kruhů by byli poctěni, kdyby se stal manželem právě jejich dcery. Avšak počet nevěst přicházejících v úvahu byl velmi malý, neboť vyvolená musela vyhovovat zcela určitým představám. Budoucí manželka rakouského následníka trůnu musela být stavovsky přijatelná, tedy pocházet z nejvyššího rodu a samozřejmě také musela být z katolického panovnického domu. Tyto požadavky samozřejmě od samého počátku snížily počet možných uchazeček.
Korunní princ měl, na rozdíl od dřívějších časů možnost aby se po vhodné nevěstě podíval sám. Ale princezny, které mu byly představeny na španělském královském dvoře se mu nelíbily, stejně dopadla i jeho návštěva v Saském království, kde odmítl otylou a nevzhlednou princeznu Mathildu von Sachsen (tu později odmítl i následník trůnu Franz Ferdinand ď Este).
Až v březnu 1880 odcestoval do Bruselu ke katolickému královskému dvoru, který rovněž mohl nabídnout nevěstu, jež by pro manželství s následníkem trůnu přicházela v úvahu. Tam toho času dlel na vyslanectví hrabě Bohuslav Chotek (otec Žofie Chotkové, pozdější manželky následníka trůnu Franze Ferdinanda ď Este) a po řadě tajných setkání ve Vídni a v Praze s císařem, ministrem císařského domu mu připadl čestný úkol poptat se v belgickém královském domě ohledně sňatku. Hrabě Chotek tedy požádal belgický královský pár o audienci a jeho návrh krále a královnu potěšil. Zatímco královna Marie Henriette hraběti Chotkovi upřímně svěřila, že její dcera "není ani ryba ani rak" a je ve svém tělesném vývoji zaostalá, král Leopold II. byl nadšen a polichocen. "Vypadal zcela potěšen mým sdělením a v povznesené náladě mě požádal, abych vyslovil Vašemu Veličenstvu hluboké díky za jemné a přátelské projednání záležitosti i za to, že svrchovaný pohled téhož padl právě na jeho dceru, a tomuto spojení, pokud by se zamlouvalo Jeho císařské Výsosti korunnímu princi, zachová nejmilostivěji eventuální souhlas," píše hrabě Chotek ve své politické zprávě na ministerstvo zahraničí. Poté byla dohodnuta návštěva korunního prince Rudolfa v březnu 1880 za účelem obhlédnutí princezny.
Tak tedy dne 4. března 1880 vyjel hrabě Bohuslav Chotek korunnímu princi naproti až do Kolína a druhého dne kolem 17. hodiny společně dorazili do Bruselu. Poprvé se princezna s princem setkali při večeři v úzkém rodinném kruhu. Pro oba to byl klíčový okamžik, neboť korunní princ znal Stephanii jen z květnatých popisů, a nikoli z portrétu. Druhý den byla na programu prohlídka města, pak galavečeře a návštěva opery. Napětí rostlo, v neděli se mělo rozhodnout o osudu korunního prince. Po mši svaté v deset hodin dopoledne a následné prohlídce se konalo dejeuner, při němž se mělo rozhodnout, zda si korunní princ chce belgickou princeznu skutečně vzít, nebo zda se bez většího rozruchu rozloučí. K tomuto dejeuner byl pozván i hrabě Chotek se svou ženou Vilemínou. Hrabě Chotek seděl vedle princezny Stephanie a konverzaci s ní popsal jako "jak dojemně dětskou, tak duchaplně taktní a nad její věk". Po jídle se Rudolf se Stephanií odebrali sami do vedlejšího pokoje, přičemž dveře zůstaly otevřené dokořán, aby byla zachována slušnost. A tentokrát už to vyšlo a v Belgickém království se slavilo zasnoubení. Rudolfově vyvolené, belgické princezně Stephanii bylo v té době teprve patnáct let, byla ještě napůl dítě, naivní, nezralá a neelegantně oblečená. Jak se plavovlasá Stephanie se spíše nepůvabnou postavou nápadně lišila od elegantních vídeňských dam, jež byly dosud vídány v Rudolfově nejbližším okolí. Mnozí nemohli uvěřit, že právě tak vybíravý korunní princ nalezl v nepůvabné Belgičance zalíbení - anebo to alespoň předstíral. Tak jako tak korunního prince na cestě do Bruselu kromě oficiálního doprovodu provázela i jeho současná milenka, atraktivní tmavovlasá herečka městského divadla v Badenu u Vídně Mina Picková. I když nešlo o romantický počátek manželství, byl to přece jen začátek mnohoslibný. Stephanie byla natolik princeznou, aby věděla, že ruku budoucího rakouského císaře nesmí odmítnout (otec jí to ale pro jistotu ještě večer před příjezdem korunního prince zdůraznil). Princezna Stephanie tedy přijala nabídku korunního prince, protože "mi stačilo, že mi mamá řekla, jak je výborný a distinguovaný, abych ani na okamžik nezaváhala a dala mu své Ano, požádá-li mě," citoval hrabě Chotek princeznu v politické zprávě císaři Franzi Josefovi.
Oficiální obraz namalovaný u příležitosti zasnoubení. U stolu sedí matky snoubenců, císařovna Alžběta a belgická královna Marie Henriette a v pozadí otcové, císař Franz Josef I. a belgický král Leopold II.
***
Z Bruselu odeslal korunní princ Rudolf svým přátelům několik dopisů v nichž oznamoval své zasnoubení a všechny tyto dopisy vyznívají stejně stereotypně, např. svému příteli hraběti Wilczekovi napsal:
"Milý příteli, spěchám, abych Vám v den svého zasnoubení sdělil své štěstí. Zalykám se štěstím a radostí. Našel jsem, co jsem hledal, věrného, dobrého anděla. Stephanie bude dobrou dcerou a poddanou našeho císaře a také dobrou Rakušankou."
Podobného vyznění je i Rudolfův dopis jeho milovanému bývalému vychovateli, hraběti Latourovi: "Našel jsem, co jsem hledal. Stephanie je hezká, hodná, chytrá, velmi vznešená a bude dobrou dcerou a poddanou svého císaře a dobrou Rakušankou. Jsem velmi šťastný a spokojený."
Nebo v odpovědi své bývalé komorné Leopoldině Nischerové, která mu přála k zasnoubení, psal:
"Milá Nono! Nejvroucnější, nejsrdečnější dík za Tvůj milý dopis a blahopřání, které mě potěšilo. Jsem velmi šťastný a doufám, že jsem ve Stephanii nalezl dobrou, milující životní družku, věrnou poddanou jejího pána a císaře, vřelou vlastenku a skutečnou Rakušanku."
O několik dní později také psal bavorskému králi Ludwigovi II:
"Ve Stephanii jsem našel skutečného anděla, věrnou, dobrou bytost, která mě miluje, velmi chytrou, vzdělanou, šikovnou společnici pro tento život, která mi bude dobře a úspěšně stát po boku ve všech mých obtížných úkolech..."

Císař byl synovou volbou velmi potěšen a do Belgie ihned Rudolfovi poslal gratulaci, stejně tak sestry Gisela a Marie Valerie.
Marie Valerie, které bylo v době bratrova zasnoubení necelých dvanáct let reagovala na bratrovo zasnoubení ve svém deníku:
"Náci, ten kluk, ten Náci, co před pár lety jedl k dopolední svačině hýly, které sám zastřelil, Náci, který mě tak často sekýroval, on je... je - ani to slovo nemůžu vyslovit... zkrátka on je - je... Ach! Mám?... Je to možné??? Že - že je zasnoubený, ano, zasnoubený!!! Ne!!! Nemohu tomu uvěřit, musím se tomu pořád smát a nejdřív se mi chtělo plakat... ne... Ne!!!"

Naopak císařovna Alžběta, která v době zasnoubení svého jediného syna pobývala v Anglii nijak svou antipatii k nepříliš hezké nevěstě neskrývala. Přesto při návratu z Londýna oznámila prostřednictvím vyslanectví, že se rozhodla nakrátko zastavit v Bruselu, aby pogratulovala snoubencům. Velký problém však způsobila doba císařovnina příjezdu, stanovená na sedmou hodinu ranní. Jde o neoficiální návštěvu nebo císařovna očekává přiměřený ceremoniál? Nakonec se rozhodli pro kompletní ceremoniál. Na nádraží v Bruselu přijali císařovnu snoubenci a belgický královský pár. Když po jedenácti hodinách císařovna Alžběta opouštěla Brusel, všichni si velmi oddechli.
Co se samotné Stephanie týkalo tak tu myšlenka na odjezd do Vídně vůbec nelekala, vždyť ve Vídni žila její o šest let starší sestra Louise provdaná za podstatně staršího prince Philippa von Sachsen-Coburg und Gotha. Po nepříliš šťastném dětství, které Stephanie prožila na zámku Laeken u Bruselu pro ni přišla nabídka k sňatku z Vídně jako zpráva z pohádkového světa. Nikdo se však nezamyslel nad tím, zda mladičká Stephanie bude pro Rudolfa správnou ženou.....
Oficiální zásnubní fotografie.

Děti Marie Valerie na fotografiích s rodiči

23. prosince 2008 v 20:00 | Jana K |  Společné fotografie dětí Marie Valerie
Marie Valerie s manželem a s prvními čtyřmi dětmi, Ellou, Franzem Carlem, Hubertem Salvatorem a malou Hedwig v roce 1896.
Tato fotografie vznikla u příležitosti císařových narozenin, 18. srpna 1900 před vilou v Bad Ischlu. Císař Franz Josef stojí za čtyřmi nejstaršími dětmi Marie Valerie, vedle císaře stojí jeho vnuk bavorský princ Georg, starší syn arcivévodkyně Gisely, za sedící Marií Valérií stojí Elisabeth, dcera korunního prince Rudolfa, za ní je skrytý nejmladší císařův bratr Ludwig Viktor, dále arcivévodkyně Gisela a vedle ní její tchán, princ regent Luitpold.
Arcivévodkyně Marie Valerie s pěti dětmi roku 1901 - Franzem Karlem Salvatorem, Hubertem Salvatorem, Hedwig, Theodorem Salvatorem a v náručí drží nejmladší Gertrud.
Marie Valerie s dětmi
Marie Valerie s dětmi v roce 1902 - zleva Elisabeth, Franz Carl Salvator, Hubert Salvator, Theodor Salvator, na klíně Marie Valerie nejmladší Maria, Hedwig a Gertrud.
Rodinné foto
Rodinné foto
Arcivévodkyně Marie Valerie s manželem Franzem Salvatorem a se svými četnými dětmi.
Arcivévodkyně Marie Valerie a Franz Salvator se svými osmi dětmi v roce 1904. Zleva Ella, za ní Franz Carl, Theodor Salvator, Marie Valerie drží nejmladšího Clemense, arcivévoda Franz Salvator s Gertrude a Marií, vedle Hubert a Hedwig.
Rodinné foto
Další rodinná fotografie Marie Valerie s manželem a dětmi.
Marie Valerie se syny
Marie Valerie se svými syny.
Arcivévodkyně Marie Valerie se svými čtyřmi syny, staršími Franzem Carlem a Hubertem a mladšími Theodorem a Clemensem.
Arcivévoda Franz Salvator se svými pěti dcerami Ellou, Hedwig, Mathilde, Marií a Gertrude.

Korunní princ Rudolf

23. prosince 2008 v 18:00 | Jana K |  Knihy o Mayerlingu a potomcích císařovny Alžběty
Podtitul: Volnomyšlenkář - Svůdník - Psychopat
Autor: Sigrid-Maria Grössingová
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2003
Počet stran: 248, obsahuje čb. obraz. přílohu

Kolik dávám bodů: 8/10

Z německého originálu "Kronprinz Rudolf", vydaného nakladatelstvím Verlag Carl Ueberreuter, Wien v roce 2000 přeložila Ivana Vízdalová.
Anotace:
Korunní princ Rudolf, senzitivní, všestranně nadaný, ale zároveň nevyrovnaný mladý muž trpěl nezájmem matky a citovým chladem otce. Jeho rozporuplnou osobnost nepochobně neblaze ovlivnila i fanaticky tvrdá výchova vrchního hofmistra, generálmajora hraběte Gondrecourta. Tento komisní člověk nejhoršího druhu neměl o výchově dětí ani potuchy a nemalou měrou se podepsal na neurotickém charakteru mladého prince, který vyústil až v tragédii Mayerlingu.

Jaký člověk byl Rudolf, jediný syn císaře Františka Josefa I. a dědic mnohonárodnostní říše? Vysoce inteligentní, vnímavý a svérázný korunní princ by se nejraději zabýval vědou, především ornitologií, jeho plány však pro osud císařství byly nepřijatelné.
Rudolf smýšlel liberálně a kritikou stávajících poměrů i pokrokovými názory si vytvořil řadu nepřátel v konzervativních kruzích. Se svými moderními představami o politice, náboženství a budoucnosti států se stále více vzdaloval strnulému vídeňskému dvoru, kde se kladl důraz především na tradici.
Ani jeho manželství s belgicko princznou Stephanií se příliš nevydařilo. Rudolfova matka císařovna Alžběta se k mladé ženě chovala přezíravě, císař oceňoval hlavně její konzervativní katolickou výchovu. Právě ta však oba mladé lidi postupně odcizovala. Rudolf se utápěl v četných milostných dobrodružstvích, dostával se do ostrého rozporu se svým císařským otcem, a nakonec propadl alkoholu a morfiu. Osud rozporuplného habsburského prince se završil jeho tragickou smrtí v Mayerlingu, která dodnes zůstává záhadou.
Kniha analyzuje výraznou osobnost následníka trůnu a popisuje psychický i fyzický rozpad tohoto mladého muže. Přináší rovněž zcela nové dokumenty z policejního archivu v Praze, které odhalují plány, podle nichž se měli korunní princ Rudolf a jeho otec císař František Josef I. stát obětí plánovaného atentátu anarchistů.

O autorce:
Dr. Sigrid-Maria Grössingová se narodila v roce 1939 v bavorském Sulzbach-Rosenbergu. Studovala ve Vídni a Salcburku germanistiku a historii. Řadu let působila jako středoškolská učitelka v Rakousku a Německu. Od roku 1986 se věnuje výhradně spisovatelské kariéře. Všechny autorčiny knihy se setkaly s nebývalým úspěchem. Euromedia Group vydala např. její historické biografie Císařovna Alžběta a její muži; Silné ženy, slabí muži; Ženy kolem Karla V.; Dvě nevěsty pro císaře.

Moje hodnocení:
Celkem zajímavá kniha, ale přijde mi taková neuspořádaná. Ale obsahuje spoustu informací, které jsem dosud nikde nečetla.

Marie Valerie s dcerou Elisabeth

22. prosince 2008 v 22:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy Marie Valerie
Marie Valerie s Franzem Salvatorem a prvorozenou dcerou Elisabeth, jíž říkali "Ella".
Fotografie Marie Valerie s Ellou z roku 1892.
Obraz matky s dcerou od Josziho Arpáda Koppaye.

Obrazy císařovny Alžběty od Winterhaltera

22. prosince 2008 v 21:00 | Jana K |  Obrazy císařovny Alžběty
Slavné obrazy císařovny Alžběty s rozpuštěnými vlasy:
Tento obraz namaloval Franz Xaver Winterhalter roku 1864.
Tento obraz visel léta nad císařovým psacím stolem.

Bavorský král Maximilian II. Joseph

22. prosince 2008 v 20:00 | Jana K |  Životopis Maximiliana II.

Maximilian II. Joseph von Bayern

Narozen: 28. 11. 1811 v Mnichově
Zemřel: 10. 3. 1864 tamtéž
Dynastie: Wittelsbachové

12. 10. 1842 ∞

Marie Friederike Franziska Hedwig von Preußen

Narozena: 15. 10. 1825 v Berlíně
Zemřela: 17. 5. 1889 na zámku Hohenschwangau
Dynastie: Hohenzollernové
****
Fotografie bavorského krále Maxe II. z roku cca 1860, jejichž autorem je Franz Hanfstaengl.

Bavorský král Otto I.

22. prosince 2008 v 19:00 | Jana K |  Životopis Otty I.

Otto Wilhelm Luitpold Adalbert Waldemar

Narozen: 27. 4. 1848 v Mnichově
Zemřel: 11. 10. 1916 na zámku Fürstenried
Dynastie: Wittelsbachové

Od 13. června 1886 do 5. listopadu 1913 byl králem Bavorska, fakticky za něj ale z důvodu jeho duševní nemoci vládl princ regent Luitpold von Bayern, jeho strýc.

Císař František Josef zcela privátně

22. prosince 2008 v 18:00 | Jana K |  Knihy o císaři Franzi Josefovi a jeho bratrech
Podtitul: "Vy se máte, vy si můžete chodit do kavárny!"
Autor: Josef Cachée, Gabriele Praschl-Bichlerová
Nakladatelství: Brána
Rok vydání: 1996
Počet stran: 176 + 16 str. čb. příl.

Kolik dávám bodů: 10/10

Z německého originálu "Sie haben's gut, Sie können ins Kaffeehaus gehen! Kaiser Franz Josef ganz privat", vydaného nakladatelstvím Amalthea, Wien v roce 1994 přeložila Blanka Pscheidtová.
Anotace:
"Vy se máte, vy si můžete chodit do kavárny!" jsou císařova slova, která kdysi s povzdechem adresoval jistému novináři. Výrok napovídá, jak nemožné pro císaře bylo dopřát si některá soukromá potěšení.
Kniha Císař František Josef zcela privátně se věnuje právě těmto vzácným nenuceným okamžikům císařova života. Čtenář se stává němým hostem při císařské toaletě, v ložnici i v jídelně, seznámí se s dvorním ceremoniálem, s jeho každodenním pracovním programem, se službou dvorského personálu, zařízením Hofburgu a Schönbrunnu. Při bližším zkoumání se tak z historicky známé osoby panovníka stává láskyplný manžel, starostlivý přítel, pedanticky pracující úředník, kuřák doutníků, milovník lovu a divadla.
Základní rukopis je dílem Josefa Korzer-Cachée, který jako dlouholetý úředník rakouské zámecké správy nasbíral nejrůznější materiál o Habsburcích. Historička Gabriele Praschl-Bichlerová se po jeho smrti nehotového rukopisu ujala a doplnila jejo dopisy, biografické záznamy a řadu dosud nepublikovaných fotografií.

Moje hodnocení:
Zajímává oddechová kniha o soukromí císaře Franze Josefa. Kniha nám představí císaře trochu jinak, než jak ho známe z učebnic dějepisu. Nevylíčí nám ho jako strohého monarchu, ale naopak nám přiblíží jeho lidskou tvář a jeho soukromí.

Výstava Korunní princ Rudolf - Stopy života

21. prosince 2008 v 21:00 | Jana K |  Životopis Rudolfa

Výstava Korunní princ Rudolf - Stopy života

(21. 8. 2008 - 30. 1. 2009)

Byla jsem ve Vídni, a tuhle výstavu jsem chtěla moc vidět, ale bohužel z časových důvodů jsem se tam nedostala. Tak aspoň pro ty, kteří se do konce ledna do Vídně dostanou pozvánka na ni.
Výstava má dvě části, část je ke shlédnutí na zámku Schönbrunn a část v muzeu nábytku ve Vídni.
Info o výstavě na stránkách Schönbrunnu zde: http://www.schoenbrunn.at
Info o výstavě na stránkách muzea nábytku zde: http://www.hofmobiliendepot.at

Fotografie z výstavy:

Karlova manželka Margarete

21. prosince 2008 v 20:00 | Jana K |  Margarete von Sachsen

Margarete Karoline von Sachsen

Narozena: 24. 5. 1840 v Dresden
Zemřela: 15. 9. 1858 v Monze, Itálie
Dynastie: Wettiner

Princezna Margarete von Sachsen byla dcerou saského krále Johanna I. a jeho manželky Amalie Augusty von Bayern, sestry arcivévodkyně Sophie, byla to tedy sestřenice Karla Ludwiga.
Obraz Margarete.
První žena rakouského arcivévody Karla Ludwiga na litografii rakouského malíře Josepha Kriehubera (1800 - 1876).

Karlova manželka Maria Therese

21. prosince 2008 v 20:00 | Jana K |  Maria Therese von Braganza

Maria Therese von Portugal

Narozena: 24. 8. 1855 v Kleinheubach, Bavorsko
Zemřela: 12. 2. 1944 ve Vídni
Dynastie: Braganza

Maria Therese byla dcerou portugalského krále Michaela I. a jeho manželky Adelheidy von Löwenstein-Wertheim-Rosenberg.

Karlova manželka Maria Annunziata

21. prosince 2008 v 20:00 | Jana K |  Maria Annunziata von Neapel-Sizilien

Maria Annunziata Isabella Filomena Sabasia von Neapel-Sizilien

Narozena: 24. 3. 1843 v Caserta, Itálie
Zemřela: 4. 5. 1871 ve Vídni
Dynastie: Bourbon-Anjou

Maria Annunziata byla dcerou Ferdinanda II., krále obojí Sicílie a jeho druhé manželky Marie Theresie Isabelly, rakouské arcivévodkyně.
Portrét Marie Annunziaty.
Milovaná Annunciata Karla Ludwiga bohužel v pouhých dvacetiosmi letech zemřela na tuberkulózu.
Maria Annunziata, v rodinném kruhu přezdívaná "Ciolla".
Annunziata s prvorozeným synem Franzem Ferdinandem, budoucím následníkem trůnu.
Maria Annunziata s malým arcivévodou Ottou a starším synem Franzem Ferdinandem.
Annunziata s Karlem Ludwigem a se syny.
Maria Annunziata s Karlem Ludwigem.

Maximilianova manželka Charlotte

21. prosince 2008 v 19:00 | Jana K |  Charlotte von Belgien

Marie Charlotte Amélie Augustine Victoire Clémentine Léopoldine

Narozena: 7. 6. 1840 na zámku Laeken u Bruselu
Zemřela: 19. 1. 1927 na zámku Bouchout, Belgie
Dynastie: Wettiner

Princezna Charlotte byla dcerou belgického krále Leopolda I. a jeho druhé manželky Marie Louise von Orléans.

Fotografie malé Erzsi

18. prosince 2008 v 21:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy "Erzsi"
Rudolfova dcera Erzsi ve věku pěti let.
Erzsi v roce 1888.

Dvě fotografie Erzsi s pejskem.
Erzsi se svou sestřenicí Dorotheou Marií, která byla dcerou Louise von Belgien, sestry korunní princezny Stephanie a jejího manžela Philippa von Sachsen-Coburg und Gotha.

Svatební fotografie Marie Valerie a Franze Salvatora

16. prosince 2008 v 20:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy Marie Valerie
Marie Valerie a Franz Salvator
Marie Valerie a Franz Salvator
Marie Valerie a Franz Salvator
Arcivévodkyně Marie Valerie a arcivévoda Franz Salvator na svatební fotografii.

Císařův bratr Karl Ludwig

15. prosince 2008 v 20:00 | Jana K |  Životopis Karla Ludwiga

Karl Ludwig Joseph Maria

Narozen: 30. 7. 1833 na zámku Schönbrunn
Zemřel: 19. 5. 1896 tamtéž
Dynastie: Habsbursko-Lotrinská

4. 11. 1856 ∞ 1. v Dresden

Margarete von Sachsen-Coburg

Narozena: 24. 5. 1840 v Dresden
Zemřela: 15. 11. 1858 v Monza, Itálie
Dynastie: Wettiner

Manželství zůstalo bez potomků.
-------------------------------------------
21. 10. 1862 ∞ 2. v Benátkách

Maria Annunziata von Neapel-Sizilien

Narozena: 24. 3. 1843 v Caserta, Itálie
Zemřela: 4. 5. 1871 ve Vídni
Dynastie: Bourbon-Anjou

Potomci:
Franz Ferdinand (1863 - 1914)
Otto Franz Joseph (1865 - 1904)
Ferdinand Karl (1867 - 1915)
Margarethe Sophie (1870 - 1902)
--------------------------------------------
23. 7. 1873 ∞ 3. v Kleinheubach, Bavorsko

Maria Therese von Braganza

Narozena: 24. 8. 1855 v Kleinheubach
Zemřela: 12. 2. 1944 ve Vídni
Dynastie: Braganza

Potomci:
Maria Annunziata (1876 - 1961)
Elisabeth Amelie (1878 - 1960)
Arcivévoda Karl Ludwig
Arcivévoda Karl Ludwig na litografii Josefa Kriehubera z roku 1862.

Císačův bratr Ferdinand Maximilian

15. prosince 2008 v 20:00 | Jana K |  Životopis Ferdinanda Maximiliana

Ferdinand Maximilian Joseph

Narozen: 6. 7. 1832 na zámku Schönbrunn
Zemřel: 19. 6. 1867 v Querétaro, Mexiko
Dynastie: Habsbursko-Lotrinská

27. 6. 1857 ∞ v Bruselu

Charlotte von Belgien

Narozena: 7. 6. 1840 na zámku Laeken u Bruselu
Zemřela: 19. 1. 1927 na zámku Bouchout in Meise, Belgie
Dynastie: Wettiner

Manželství zůstalo bez potomků.
Arcivévoda Ferdinand Maximilian na litografii Josefa Kriehubera z roku 1854.

Císařův bratr Ludwig Viktor

15. prosince 2008 v 20:00 | Jana K |  Životopis Ludwiga Viktora

Ludwig Viktor Joseph Anton

Narozen: 15. 5. 1842 ve Vídni
Zemřel: 18. 1. 1919 na zámku Klessheim (Salzburg)
Dynastie: Habsbursko-Lotrinská

Marie Valerie v den své renunciace

12. prosince 2008 v 16:00 | Jana K |  Fotografie a obrazy Marie Valerie
Fotografie Marie Velerie v den své renunciace, 16. 6. 1890:
Co to vlastně byla renunciace???
Renunciace znamená vzdání se nebo zřeknutí se něčeho. V tomto případě se mluví o renunciacích dcer v panovnických rodinách. Dcery, které se provdaly se zříkaly za sebe i za své potomstvo nástupnického práva na trůn. Teprve po vymření mužského kmene (agnátů) mohlo znovu vzniknout eventuální právo ženského potomstva (kognátů), jež z dědění bylo vyloučeno.

A jak probíhala renunciace Marie Valerie??? Odehrála se 16. června 1890 ve vile Hermes v Lainzu. Dovolím si citovat přímo z deníku Marie Valerie:
"Ve 12 hodin jsem šla s papá do velkého apartmá, kde stál František (arcivévoda Franz Salvator, nastávající ženich) ve shromáždění všech ostatních zde přítomných arcivévodů. My dva jsme následovali papá do "tajné poradní komnaty", kde byli shromážděni komoří a ministři. Cumlová (hraběnka Marie Kornisová, nar. 1832, nejvyšší komorná císařovny Alžběty a vychovatelka arcivévodkyně Marie Valerie, ta ji láskyplně nazývala "Cumlová"), jediná žena zde, mi nesla vlečku, arcivévodové šli za námi. Nyní se papá postavil před trůn pod baldachýn, my dva vpravo před něj a on měl projev ke shromážděným a své "velmi milované paní dceři", jež nedokázala úplně důstojně potlačit demokratický úsměv. Poté hrabě Kálnoky (hrabě Gustav Kálnoky von Köröspatak (1832 - 1898), rakousko-uherský ministr zahraničí v letech 1881 - 1895) mým jménem školáckým hlasem přečetl dlouhé prohlášení o vzdání se. Když jsem myslela, že je u konce - ještě však nebyl, jak mi papá k mému zděšení později řekl -, poprvé jsem se hluboce poklonila a přešla ke stolku, u kterého přede mnou arcibiskup držel knihu evangelií, na kterou jsem musela přísahat, přitom nahlas přečíst formuli: "My, Marie Valerie atd."... Potom jsem prohlášení podepsala, znovu se hluboce poklonila směrem k papá a vrátila se na své místo. Potom podepsal i František a všichni jsme vyšli ze sálu a papá nyní šel s Františkem a se mnou, s Františkovým otcem, toskánským velkovévodou, a hrabětem Kálnokym do jiné místnosti, kde jsme v přítomnosti těchto čtyř svědků podepsali manželské smlouvy. Tím byla ceremonie u konce a mě teď ještě fotografovali v maminčině ložnici v celé mé kráse."