Narození Alžbětiny první dcery Sophie

17. září 2008 v 19:00 | Jana K |  Sophie

Sophie Friederike Dorothea Maria Josepha

Narozena: 5. 3. 1855 ve Vídni
Zemřela: 29. 5. 1857 v Budě, Uhry

Už krátce po svatbě se u Alžběty ohlásilo první těhotenství a císařovna se tak musela vzdát své oblíbené jízdy na koni. Všichni očekávali, že na svět přijde následník trůnu a Alžběta musela na doporučení své nenáviděné tchyně Sophie zanechat všeho, co by v jejím stavu mohlo dítěti a jí jako matce uškodit. Těhotenství bylo ovšem pro Sisi obtížné, vždyť jí bylo teprve sedmnáct let. Často se stěžovala na nevolnost a bolesti hlavy, rychle se unavila a neměla daleko k slzám. Ale arcivévodkyně Sophie svou péči přeháněla. Dokonce věřila staré pověře, že dítě se bude podobat tomu, na co matka během těhotenství hledí! A tak z dosahu Sisi rozhodně odstranila jejího oblíbeného papouška, se kterým tak ráda rozmlouvala . Vždyť by se snadno mohlo stát, že by se dítě třeba podobalo tomuto ptáčkovi! Arcivévodkyně dále trvala na tom, aby Sisi předváděla lidem, že je skutečně v jiném stavu. Neustále ji nutila k veřejným vystoupením, měla se denně ukazovat v parku zámku Laxenburg, který tchyně náhle nechala všem zpřístupnit, aby každý viděl, že je očekáván císařský potomek. Tuto povinnost plnila Alžběta jen velmi nerada, nesnášela dlouhé a zvědavé okukování svého těla, které ji připadalo "neforemné jako sud", v těhotenství si připadala neohrabaná a ošklivá.

Sisi se musela smířit s tím, že je císařovnou, a že když císařovna přivede na svět dítě, není to obvyklá událost jako u milionů jiných žen, nýbrž státní počin, do něhož je zapojeno mnoho lidí, které je budou starat o to, aby vše probíhalo tak jak má. Několik týdnů před očekávaným slehnutím byla například v denním tisku zveřejněna jména lékaře a porodní báby, jež budou pomáhat Jejímu Veličenstvu při porodu. Tímto úkolem byl pověřen doktor Franz Xaver Bartsch, profesor na 2. vídeňské porodnické klinice a jistá paní Gruberová jako porodní asistentka. Byla zřízena dětská komora, určeny místnosti, kde bude nejjasnější dítě krmeno, převinováno a kde bude spát, byla vyhledána kojná. Všechno spojené s porodem podléhalo přísnému dvornímu ceremoniálu. Stanoveno tak například bylo, že jakmile u Jejího Veličenstva císařovy začnou porodní bolesti, má být v kapli v Hofburgu vystavena Nejsvětější svátost oltářní, aby prosila Boha o pomoc a šťastně dokonaný porod. (Už v lednu vydal vídeňský arcibiskup pokyn k modlitbám, aby císařovna šťastně porodila.) Porod měl být obyvatelstvu oznámen dělovými výstřely (101 výstřelů při narození prince, 21 při narození arcivévodkyně). Tři hodiny po oznámení, že dítě přišlo na svět, se mělo v chrámu svatého Štěpána konat slavnostní Te Deum a samozřejmě přesně a dopodrobna byl předepsaný i křest v kapli v Hofburgu. Stanoveno bylo, kdo ponese dítě z císařského apartmá, komu je na prahu předá, kolik dvořanů a v jaké dvorské hierarchii je bude provázet do kaple, jak se křtěné dítě musí držet nad křtitelnicí. To vše a ještě mnohem více bylo určováno přísným ceremoniálem.

Nakonec nadešla ta horečně očekávaná chvíle. Arcivévodkyně Sophie si do svého deníku zapsala: "V pondělí 5. března v 7:15 ke mně přišel syn, a sdělil mi, že Sisi má od šesti hodin porodní bolesti. Chtěla jsem ji vidět, rychle jsem se oblékla a šla za ní dolů." Sophie poté s ruční prací setrvávala před císařskou ložnicí. Císař ji průběžně informoval, jak porod pokračuje. Když bolesti kolem jedenácté hodiny zesílily, vešla arcivévodkyně Sophie do místnosti a usedla vedle postele, na níž ležela snacha. Také Vídeňané napjatě očekávali narození císařského potomka. Když se konečně po třetí hodině dítě narodilo, počítali napjatě výstřely z děl. Po dvacáté první salvě se hlavně odmlčely. Na císařském dvoře se nenarodil následník trůnu, nýbrž arcivévodkyně. Z celé monarchie přicházela blahopřání. Také Alžběta si oddechla a po porodu jen zašeptala: "Ach, teď už je všechno dobré, teď už je mi jedno, co jsem vytrpěla." Císař mezitím přijímal gratulace shromážděných členů rodiny v předsálí. Poté telegraficky uvědomil ostatní příbuzenstvo a také tchyni Ludoviku. Ta u porodu své dcery chyběla. Dvorské kruhy s údivem přijaly, že ji k porodu do Vídně nepozvali...

Novorozeně bylo umyto, oblečeno a doneseno k matce. Když Alžběta kolem šesté hodiny únavou usnula, chůva holčičky madame Weldenová (I při výběru chůvy pro dítě byla Alžběta arcivévodkyní Sophií obejita a nepožádala ji ani o souhlas. Rozhodla se pro baronku Weldenovou, vdovu po zasloužilém důstojníkovi - proslavil se při porážce vzpoury v Uhrách, jemuž se cítil císařský dům zavázán za jeho služby. Že neměla bezdětná baronka ani tušení, jak se zachází s kojenci, nehrálo v úvahách arcivévodkyně žádnou roli.) položila dítě do postýlky. Císařská rodina se vypravila na Te Deum do chrámu svatého Štěpána, ve všech kostelech začínaly děkovné mše.

O porodu prvního dítěte mladičké císařovny psal list Die Presse 6. března 1855 na titulní stránce toto: "Právě ve 3 hodiny 40 minut ohlásilo dunění 21 dělových výstřelů šťastnou událost, na niž Vídeň a celá monarchie čekala s nejvroucnějšími přáními a upřímnými modlitbami věrných srdcí. Její Veličenstvo, naše nejmilostivější císařovna, porodila arcivévodkyni a stav urozené matky i novorozené princezny je vzhledem k okolnostem zcela uspokojivý."

Křest dítěte probíhal s velkou pompou. Kmotrou dítěte byla arcivévodkyně Sophie. Holčička při křtu v dvorním farním kostele dostala jméno Sophie Friederika Dorothea Maria a ani se Alžběty nezeptali, zda souhlasí pro své první dítě se jménem nenáviděné tchyně.
Arcivévodkyně si také ihned zabrala holčičku pro sebe a rozhodla se, že vezme výchovu své vnučky hned od začátku do svých rukou. Alžbětu velmi roztrpčilo, když pochopila, že ji chtějí oddělit od jejího dítěte. Arcivévodkyně zřejmě zastávala názor, že její snacha je ještě příliš mladá a nezralá na to, aby vychovávala dítě, respektive dohlížela na jeho výchovu, rozhodla tedy, že tento úkol převezme osobně. Alžběta ještě ležela v šestinedělí a veřejnost se dozvídala o jejím zdravotním stavu z lékařských bulletinů (poslední byl vydán 14. března 1855), když už arcivévodkyně vydávala přijatému pečovatelskému personálu pokyny týkající se péče o kojence. Sama Sophie rozhodla a dala zařídit dětský pokoj vedle svého apartmá ve druhém patře Leopoldova křídla v Hofburgu, přímo nad komnatami císařského páru. Rozhodnutí odůvodnila příznivější polohou místností. Argumentovala tím, že prý byly slunnější a proto vhodnější pro zdraví dítěte. Samozřejmě to byla je záminka. Arcivévodkyně si činila nároky na výlučné právo vychovávat malou Sophii a to muselo hluboce zranit císařovniny mateřské city. Když chtěla Alžběta vidět své dítě, musela nejen vystoupit o patro výš, ale hlavně se musela smířit s tím, že s dítětem nikdy nebude o samotě. V dětském pokoji byl vždy přítomen i personál, tchyně, někdy dokonce i cizí lidé, které arcivévodkyně Sophie pozvala, aby se na dítě přišli podívat. Nikdy nemohla být s dceruškou v klidu sama, mazlit se s ní, vždy ji sledovaly podezíravé pohledy. Alžběta nesměla být matkou, bylo jí bráněno vrůst do mateřské role. Jak pak ale měla za takových okolností rozvinout své city, vytvářet a budovat vztahy k dítěti, jemuž darovala život?

Zdroj: zčásti dle Frauen um Kronprinz Rudolf
 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 .romy. .romy. | Web | 20. listopadu 2008 v 16:20 | Reagovat

pekny blog :0)

2 Vnikuš Vnikuš | E-mail | Web | 3. prosince 2008 v 12:54 | Reagovat

Ahojky,už jsem si svůj blog znovu obnovila,vadilo by Ti,kdybych si pár věcí z tvého blogu okopčila?samozřejmě dám jako zdroj Tvé stránky ;-)

papa a moc se mi tvůj blog líbí!

3 Jana K Jana K | E-mail | Web | 5. prosince 2008 v 16:10 | Reagovat

Vnikuš, díky moc za pochvalu!!! Samo, že si můžeš některý věcí skopčit, hlavně že se ti líbí:-)

4 Vnikuš Vnikuš | E-mail | Web | 8. prosince 2008 v 16:11 | Reagovat

Nemáš zač,tvůj blog je opravdu moc pěkný,i články jsou hezky udělaný ;-)

5 jop jop | 7. dubna 2010 v 18:51 | Reagovat

ty tele její první dcera se nejmenovala Sofie ale Žofie po své tetě Žofii(matce rakouského císaře Fanze Josefa I.

6 Jana K, autor blogu Jana K, autor blogu | E-mail | Web | 9. dubna 2010 v 17:00 | Reagovat

[5]: Jinak jsi v pohodě ?!?! Sophie = Žofie, na svém blogu vlastní jména vyjma Alžběty nepřekládám do češtiny. A než začneš někomu nadávat, tak si zjisti víc informací, třeba například to, že první Alžbětina dcera dostala jméno po své babičce, nikoli po své tetě!!!!!

7 Dáša Dáša | 31. července 2010 v 23:30 | Reagovat

Ty sprostý neurvalče, co sem chodíš,na takový blog?! To je pro slušné lidi. Jana K. má stránky velmi krásné a slušné. Pokud se chybička vloudila, omluvila se a opravila.Čtu všechno a je to v pořádku.

8 Martina Martina | E-mail | 15. ledna 2011 v 21:45 | Reagovat

Ahojky,máte pravdu sprostoty sem nepatří,děkuji za nádherný web kde jsem se opravdu jak se říká vyřádila :)) víte co by mě zajímalo,nikde jsem nezjistila na co Sissina první dcera zemřela ??:((

9 Jana K, autor blogu Jana K, autor blogu | E-mail | Web | 19. ledna 2011 v 15:30 | Reagovat

[8]: Díky za pochvalu, ta mě vždy obrovsky potěší.Co se týče úmrtí císařovniny dcery - ty informace se v různých zdrojích liší, ale myslím, že malá Sophie zemřela na břišní tyfus nebo úplavici. V tehdejší době chabých lékařských znalostí diagnostikoval dr. Seeburger u dvouleté Sophie jen potíže se zuby. O smrti malé Sophie chystám někdy podrobnější článek.

10 elizabeth elizabeth | E-mail | 7. dubna 2011 v 9:44 | Reagovat

To je hustý Sophiese narodila jako já .

11 janka janka | E-mail | 31. října 2012 v 21:20 | Reagovat

Pekný blog.Ďakujem za príjemné,dokonale obsažité čítanie ;-)

12 stella stella | E-mail | 3. listopadu 2015 v 20:25 | Reagovat

[5]:bola to sophia a nie žofia

13 stella stella | E-mail | 3. listopadu 2015 v 20:28 | Reagovat

velmi pekny blog :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.