Báseň vyjadřující opovržení nad monarchistickou formou státu

18. září 2008 v 22:00 | Jana K |  Poezie císařovny Alžběty
O císařovně se všeobecně tvrdilo že je apolitická a do politiky že zásáhla jen jednou jedinkrát a to v roce 1867 kdy výraznou měrou přispěla k uherskému vyrovnání. Ovšem hned její první báseň ze svazku Zimní písně důkladně narušuje tuto všeobecně rozšířenou tezi o nepolitické císařovně. Alžběta v ní dává slovo - ovšem ve formě snu - nepopiratelně svému císařskému choti a charakterizuje bezohledně nejen jeho samotného, ale i jeho politiku. Je nepravděpodobné, že Franz Josef tyto verše někdy spatřil. Alžbětin názor vyslovený v závěru následující básně, že by ji zavřeli do Bründlfeldu (tedy do proslaveného vídeňského ústavu choromyslných), kdyby byly tyto řádky zveřejněny, ukazuje, že si byla dobře vědoma rozporu, který spočíval v tom, že se císařovna a královna otevřeně prohlašovala za republikánku.

Můj sen

Dnes v noci se mi zdálo,
že jsem tu císařem,
tak moudrým, jakých málo
nosila tato zem.
~~~
Padesát roků sedím
už na tom trůně sic,
nikdo však, jak tak hledím,
z mé vlády nemá nic.
~~~
Kde pes je zakopaný?
Já nelenil jsem přec,
nekoukal na vydání,
když o vojsku šla řeč.
~~~
Vždyť na vojáky pouze
stát může spoléhat.
Kde o ně byla nouze,
tam mocnář brzy pad.
~~~
K Rusům i Prusům hodný
jsem byl, by kvet můj stát,
a na hlavu si od nich
pokorně nechal sr...
~~~
A denně při úsvitě
jsem ke stolu si sed,
abych vždy svědomitě
kdejakou hloupost čet.
~~~
Plnit vždy povinnosti
od mládí naučen,
já žil jsem v přísné ctnosti
v rodinném kruhu jen.
~~~
Co hodin nekonečných
protrpěl si můj duch,
když myšlenkám mých řečných
ministrů popřál sluch.
~~~
A nebylo jich málo.
Často se střídali,
nic po nich nezůstalo,
hlavně mě klamali.
~~~
Jen jediný z nich doved *
s tou státní lodí plout,
ale já ke své škodě,
nechal ho upláchnout.
~~~
Po dlouhém přemítání
jsem přišel na nápad,
že s Božím požehnáním
se něco musí stát.
~~~
Rolník dře, hrbí záda,
potí se na poli.
Nadarmo! Hned ho vláda
dočista oholí.
~~~
Kanóny něco stojí,
víc je jich třeba zas,
zvlášť letos, když se k boji
chýlí - to končí špás. **
~~~
Snad nebýt knížat - kdoví,
války by ustaly.
Jen vládci v bitvách loví
své drahé metály.
~~~
Snad šlo by, podle mého,
dát síly dohromady ***
a stvořit ze starého
cos nového zas tady.
~~~
Z republik všech sem svolat
dal spoustu moudrých hlav.
Ty musí konferovat,
jak zlepšit tento stav.
~~~
A budou nad tím sedět
od rána do noci.
Potom mi dají vědět,
jak lidu pomoci.
~~~
A projeví-li přání,
zde republiku mít,
chci ráda bez váhání
tu žádost vyplnit.
~~~
Řeknu jim: "Děti moje,
nejste-li oslové,
já vzdávám se už boje.
Chyťte si štěstí své."
~~~
Tenhle sen nesmím nikdy
nikomu vyprávět,
sic by mě v Bründlfeldu
zavříti dali hned.

(sbírka Zimní písně)

* Tím je míněn Guyla Andrássy
** Báseň pochází z doby bulharské krize v letech 1885/87 a obávané rakousko-ruské války
*** Narážka na heslo Franze Josefa Viribus unitis - Spojenými silami

Zdroj:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Beka Beka | 23. července 2011 v 20:52 | Reagovat

Toto je jedna z mála básni, ktoré sa mi od nej naozaj páčia .....:)
Hlavne tie narážky sú dobré:D
Aj ked viac sa mi páčia básne jej syna- tie proste nemajú chybu - sú skvelé :D

inak, veľmi dobrý blog + rada sem chodím
:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.